OSN vážně znepokojena znečištěním libanonského pobřeží

Program OSN pro životní prostředí (UNEP) vyjádřil vážné znepokojení nad znečištěním pobřežní Libanonu. Olejová skvrna způsobená izraelským bombardováním elektrárny Džijjá, se nyní rozprostírá podél pobřežního pásma v délce 80 kilometrů. Místní ekologické organizace popisují únik oleje jako ekologickou katastrofu.

Do moře údajně mohlo uniknout stejné množství oleje jako při ztroskotání tankeru Exxon Valdez roku 1989 u Aljašky, což tehdy vedlo k dalekosáhlé ropné katastrofě. OSN a další mezinárodní organizace pomáhají libanonské vládě při snaze zabránit šíření tisícovek tun těžkého oleje.

"Libanonská vláda požádala o mezinárodní pomoc OSN a my jsme připraveni učinit, co je v naší moci," řekl výkonný ředitel UNEP Achim Steiner. Zařízení a experty už do oblasti vyslalo několik středomořských států. Podle libanonského ministerstva životního prostředí už je k dispozici "minimální množství" zařízení na zadržování a odstraňování uniklého oleje.

Neštěstí vyvolaly izraelské nálety z 13.-15. července na elektrárnu Džijjá, která leží asi 30 kilometrů jižně od Bejrútu. Původní zprávy hovořily o úniku až kolem 15.000 tun těžkého topného oleje z poškozených skladů. Skutečný únik by však podle zpravodajského serveru BBC News mohl činit až 35.000 tun. V případě katastrofy tankeru Exxon Valdez to bylo 40.000 tun surové ropy.

"Je to tu srovnatelné s potopením tankeru a u břehu se rozšířilo 20.000 až 30.000 tun," tvrdí Bardž Hatdžian z libanonského ministerstva životního prostředí.

Středomořské krizové centrum Rempec se sídlem na Maltě tvrdí, že "malé množství dehtových koulí" dosáhlo i k syrským břehům dále na severu. Správa syrského přístavu Tartús podle agentury DPA uvedla, že u hranic s Libanonem zaznamenala sedmikilometrovou ropnou skvrnu. "Panují obavy, že se znečištění rozšíří i k břehům Turecka a Kypru," upozornil libanonský expert Vaíl Hmajdán. Kyperská vláda chce požádat o pomoc při boji s olejovou skvrnou Evropskou unii.

Organizace Green Line tvrdí, že část oleje se usadila na mořském dně a ohrožuje oblasti tření tuňáků. Varuje také, že zamoření pláží by mohlo znemožnit čerstvě vylíhlým želvám dostat se do moře. Jiné organizace hovoří o nejhorší ekologické katastrofě v dějinách Libanonu.

UNEP souhlasí, že ropa sice vážně ohrožuje část středomořského ekosystému, příroda by se však údajně se znečištěním dokázala vyrovnat, po skončení současného ozbrojeného konfliktu. "V první řadě myslíme na utrpení civilního obyvatelstva," řekl Steiner. "Ale musíme se zajímat také o krátko- a dlouhodobé dopady na mořské prostředí, včetně biodiverzity, na níž je závislé živobytí tolika lidí a život čerpající z turistiky a rybolovu," dodal šéf UNEP.

"V tuto chvíli nelze uvést do pořádku jedinou pláž," uvedl Hmajdán s odkazem na pokračující izraelské bombardování libanonského území. Pokud bude skvrna ponechána svému osudu, napáchá brzy nezvratné škody na ekosystému středomořského pobřeží, obává se expert. Dosud byl zaznamenán úhyn mnoha ryb a krabů.