Voda z kohoutku je lepší než balená

Ještě před několika dny jsme prchali ke koupalištím a snažili se dodržovat správný pitný režim. Ale důležité není jen kolik, ale také co pijeme. Nejzdravějším nápojem je podle odborníků čistá voda. Tři čtvrtiny českých občanů je napojeno na veřejný vodovod, ve kterém proudí jedna z nejlepších vod na světě."Obecně lze říci, že u nás má pitná voda velmi dobrou kvalitu," tvrdí František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu. Přesto mnoho lidí nakupuje balené vody, ač jsou mnohem dražší a neekologičtější. Naše voda je uznávaná i v zahraničí. Výzkum nezávislé organizace Celosvětové hodnocení bezpečnosti pitných vod ohodnotilo Českou republiku pěti kapkami, což je nejvyšší možný počet.

Do této skupiny patří jen dvacet procent všech zemí světa, náš stát se tak zařadil například po bok USA nebo Rakouska. "U nás lze vodu konzumovat bez omezení množství úměrně k potřebám organismu, překontrolovaná je bezpečná i pro kojence," uvádí Kožíšek. "Naše voda splňuje všechny limity," souhlasí Matěj Čermák z Hygienické stanice hlavního města Prahy.

Balená voda jako z vodovodu

I přes vysokou kvalitu vody z vodovodu lidé stále nakupují balené vody v obchodech, přestože se to na jednom litru prodraží až stopadesátkrát. "Důvodem může být to, že voda z vodovodu nemá vždy a všude vyhovující chuť a pach," vysvětluje Kožíšek. "Z vody může být cítit chlor nebo vedlejší chloranové produkty. Zápach se však dá snadno odstranit, stačí nechat vodu chvíli odstát v lednici. A existují i různé filtry," říká Čermák. Balená voda však nemusí být zárukou lepší chuti, může se dokonce stát, že si zákazník přinese z obchodu stejnou vodu, jaká mu teče doma z kohoutku.

Od loňska sice platí nová vyhláška, která zpřísnila pravidla pro označování vod, ale legislativa má jednu slabinu. "Na všech etiketách musí být sice uveden zdroj, neplatí to však pro pitné vody," uvádí Pavla Burešová ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. "Většina balených pitných vod je vyráběna z vody vodovodní. Může být sice sycena oxidem uhličitým, ale tím vzniká jen obyčejná sodovka, kterou si doma můžeme levněji vyrobit pomocí sifonu," vysvětluje Kožíšek.

Stále čerstvá voda z kohoutku

Další problémem všech balených vod je skladování. "Často jsou i několik dní na slunci a voda se v nich kazí. A v otevřené láhvi, kterou necháme celý den mimo lednici, vznikají bakterie. Naopak voda v potrubí je neustále ve tmě a chladu, což je ideální," říká Marcela Dvořáková, tisková mluvčí Pražských vodáren a kanalizací. V rozvodových sítích může vodu ohrozit jen rez nebo usazeniny. "Jenže to není problém dodavatele, ale majitelů domů. Řešením je instalace plastových trubek, které jsou odolné," vysvětluje Dvořáková.

Proti baleným vodám stojí i ekologové. "Plastové láhve zatěžují životní prostředí nejen jako odpady, ale škodlivá je především jejich výroba. A skleněné láhve, které by měly alespoň opakované použití, už z pultů téměř zmizely," říká Jiří Tutter, výkonný ředitel Greenpeace. Kdo pije vodu z vodovodu, šetří tak nejen svou peněženku, ale i přírodu.

Vodní dílo na Želivce je v Evropě unikátní

Když otočíme kohoutkem, sotva nás napadne, jak složitým procesem voda prochází, než se dostane do naší domácnosti. Téměř jeden a půl milionu obyvatel pije vodu ze Želivky. Zdejší úpravna vody se řadí mezi deset největších v Evropě. "Používáme moderní technologie a máme detailně propracovaný systém řízení a ochrany vody," říká Oldřich Doležal, vedoucí provozu.

Úpravna vody Želivka pracuje od roku 1972. Ročně se zde vyrobí kolem 110 milionů metrů krychlových vody, která zásobuje obyvatele Prahy, Středočeského kraje a Vysočiny. Maximální výkon dosahuje až k sedmi tisícům litrů za sekundu. Zdrojem surové vody je přehrada Švihov, která je největší ve střední Evropě.

Unikátní dílo vzniklo zatopením údolí a celých vesnic. "Bylo to místy až kruté. V dnešním právním systému by taková nádrž vzniknout nemohla," vysvětluje Doležal, zdejší rodák, který sám musel zatopený domov opustit. Úpravna čerpá vodu až z hloubky 53 metrů, nebezpečím tak nejsou sinice, povodně ani sucha. "Voda z hlubin je už sama o sobě velice kvalitní a dala by se i pít," tvrdí Doležal. Voda ale musí projít složitým filtračním procesem, aby splňovala přísné normy, které jsou stále náročnější. "V naší laboratoři provádíme kontroly každý den. Navíc se sleduje více hodnot než před lety," vysvětluje Doležal.

Vyvíjí se i technologie úpravy vody. K tradičnímu chloru přibyl ozon, který je při hubení bakterií až desetkrát účinnější. A například v některých oblastech Německa a Holandska se nechloruje vůbec. Místo toho se používá UV záření, které by v budoucnosti mělo dorazit i k nám. "Ve světě se ale stále běžně chloruje. Třeba Američané nedají na chlor dopustit. Pokud není sklenice vody úplně bílá, odmítají ji pít, průzračné vody se bojí," směje se Doležal.

Bezpečnostní opatření vodárny jsou rozmanitá. V boji proti bakteriím a bacilům pomáhají také pstruzi v akváriích. "Jsou velice citliví na znečištění, a proto jsou nejlepšími indikátory," říká Doležal. Želivka je chráněna i proti případné kontaminaci. Obrovský objem snižuje riziko znečištění toxickými látkami na minimum. Navíc je celé pobřeží v ochranném pásmu. Nově je uzavřen i most přes přehradu. "S tím nesouhlasíme, nechceme Želivku vylidnit. Turisté a rybáři by fungovali jako vzájemná kontrola. Větší hrozbou jsou zemědělská hnojiva, proto se snažíme břehy zalesnit a zatravnit," uzavírá Doležal.

Pořiďte si třetí kohoutek

Zdá se vám, že vaše voda není v pořádku? Je příliš kalná, chlorovaná, tvrdá nebo vám prostě nechutná? Nedostatky mohou odstranit vhodně volené vodní filtry.

Nákupu filtru by ale mělo předcházet zjištění jakosti a případných nedostatků vody, která teče z kohoutku. Tuto informaci by vám měla bezplatně sdělit příslušná vodárna.

"Pokud zjistíte, že voda neobsahuje žádné nečistoty, a přesto její chuť neodpovídá vašim představám, je nádobový vodní filtr nejjednodušším řešením pro úpravu vody v kuchyni," tvrdí Matěj Čermák, vedoucího oddělení hygieny vody Hygienické stanice hlavního města Prahy. Přefiltrovaná voda je chutnější a navíc daleko levnější než pravidelné kupování vody balené. Tak proč si nepořídit do kuchyně třetí kohoutek, ze kterého se můžete kdykoliv bez obav napít?

Na rez, vodní kámen, mechanické nečistoty i na odstranění zákalu, zápachu či přebytečného chloru, a výjimečně i dusičnanů, existuje mnoho typů filtrů. Nejlevnější se dají pořídit již od 600 korun. Čermák doporučuje na filtrech nešetřit. "Vhodný filtr stojí nezanedbatelnou částku. Ovšem neznamená to, že ten nejdražší je také nejlepší. Důležité je opravdu dobře si vybrat a mít o konkrétním filtru co nejvíce informací, protože spousta filtrů naopak kvalitu vody zhoršuje."

Druhy balených vod

Kojenecká voda - pochází z chráněného podzemního zdroje. Je vhodná pro přípravu kojenecké stravy a k trvalému požívání všemi skupinami obyvatel. Celkový obsah minerálních látek může být nejvýše 500 mg/l. Nesmí být upravována jakýmkoliv způsobem s výjimkou UV záření. Pramenitá voda - pochází z chráněného podzemního zdroje. Je vhodná k trvalému požívání dětmi i dospělými. Celkový obsah minerálních látek může být nejvýše 1000 mg/l. Vodu je možné upravovat jen určitými fyzikálními způsoby, nesmí se do ní přidávat žádné látky s výjimkou oxidu uhličitého.

Přírodní minerální voda - pochází z chráněného podzemního zdroje přírodní minerální vody. Lze ji upravovat pouze určitými fyzikálními způsoby a nesmí se do ní přidávat jiné látky než oxid uhličitý. Může mít různou výši mineralizace, tato hodnota však musí být na etiketě uvedena z důvodu možnosti pití denně nebo s omezením.

Pitná voda - pochází z jakéhokoliv vodárenského zdroje. Na její jakost jsou shodné požadavky jako na vodu vodovodní. Lze ji uměle doplňovat minerálními látkami, pokud se ale tak stane, musí to být uvedeno na etiketě.

Zdroj: Státní zdravotní ústav