Plazmová spalovna by prý mohla vzniknout na kraji Kosmonos

Mladá Boleslav/Kosmonosy (Mladoboleslavsko) - Plánovaný projekt takzvané plazmové spalovny odpadů by mohl vzniknout na kraji Kosmonos u Mladé Boleslavi v chystané průmyslové zóně u dálnice. Dosud se o ničem nerozhodlo, tuto lokalitu ale považuje zatím za nejvhodnější investor celého projektu s náklady kolem dvou miliard korun, akciová společnost PDI. Vedení radnice ale tvrdí, že nic takového aktuálně neprojednává. ČTK to řekli zástupci investora a města. Projekt plazmového zplyňování biomasy s následnou výrobou obnovitelné energie představili jeho autoři již dříve v Mladé Boleslavi.

Možnost umístění takového projektu u Mladé Boleslavi podpořil i kraj. "Na základě současného stavu jednání se dá říci, že se lokalita připravované průmyslové zóny v Kosmonosích, která se nachází oproti výrobnímu závodu koncernu Škoda VW a je od něj oddělená dálnicí, jeví ze všech hledisek jako nejperspektivnější. Jsou však v jednání i jiné lokality, které se nacházejí rovněž ve Středočeském kraji," řekl ČTK předseda představenstva PDI Grischa Kahlen. Investor by rád rozhodl o výběru lokality do konce roku.

"Vůbec se to neřeší. To, že se na to ptali, to je pravda, to je všechno. To bylo někdy na jaře, dál se neozvali," řekl ČTK starosta Kosmonos Vladimír Dlouhý. Ostře odmítl možnost, že by právě Kosmonosy a připravovaná průmyslová zóna na soukromých pozemcích za dálnicí byla již nejpravděpodobnější možnost pro chystaný projekt. "Naprosto nic není rozhodnuté a není ani nic pravděpodobné," řekl Dlouhý. Vedení Mladé Boleslavi nedávno oznámilo, že přímo v katastru města spalovna nevznikne.

Při plazmovém zplyňování se různé formy biomasy proměňují při vysoké teplotě kolem 5000 stupňů Celsia na plyn, který je podobný dřívějšímu svítiplynu. Ten se pak využívá jako palivo pro výrobu elektrické energie. Zastánci projektu plazmového zplynování tvrdí, že při této formě likvidace odpadu není ohroženo životní prostředí.

"Projekt je určen pro výrobu obnovitelné elektrické energie v rozsahu cca 300 GWh ročně, z čehož bude do rozvodné sítě dodáváno ročně cca 216 GWh. Plánovaná kapacita vstupujících surovin je cca 100.000 až 150.000 tun ročně," sdělil Kahlen. Vstupním materiálem pro výrobu takzvaného syntézního plynu, který se má dopravovat po silnicích i železnici ze vzdálenosti do 50 kilometrů, bude rostlinný odpad potravinářské výroby, cíleně pěstované energetické plodiny a separovaný biologicky rozložitelný odpad.

Podle vedení PDI to bude čistě soukromá investice bez finanční účasti kraje či měst. Návratnost investice ovlivní výkupní cena elektrické energie a Kahlen ji odhaduje na deset až 15 let, což podle něj není v sektoru energetiky nic mimořádného.

Společnost PDI má již od roku 1997 zkušenosti s výrobou obnovitelné elektrické energie z bioplynu a provozuje největší výrobu elektrické energie ze skládkového plynu v Česku, a to ze skládek na kraji Prahy v Dolních Chabrech a Ďáblicích.