Jak jsme na tom se vztahem k Unii – statistika

Výsledky šetření Eurobarometru. Názory občanů v členských států Evropské unie na toto společenství, život ve vlastní zemi, nejžhavější problémy současnosti a jiné okruhy otázek pravidelně prověřuje šetření zvané Eurobarometr. Podle zprávy, která vyšla v nedávných dnech, je zřejmé, že členství v Unii pokládá za dobrou věc 55 % občanů společenství a 52 % obyvatel ČR. O prospěšnosti Unie pro svou zemi jsou nejvíce přesvědčeni Irové (87 %), Dánové (75 %) a Řekové (72 %). Z nováčků považují členství v Unii za přínosné nejvíce Litevci (72 %), Slováci (70 %) a Slovinci (68 %).

Naopak na nejnižší příčce žebříčku je Rakousko, v němž pouze 39 % lidí má dojem, že země má ze členství prospěch, Kypr (40 %) a tradičně pesimističtí občané Velké Británie (42 %).

To, že z členství v Unii má naše republika prospěch a výhody si myslí 62 % dotázaných Čechů (v loňském podzimu to bylo jen 55 %). Naopak jako nevýhodný vidí náš vstup 30 % občanů. I když se vnímání Unie v ČR výrazně zlepšilo – na podzim vzbuzovala pozitivní představu jen ve 40 % dotázaných, nyní má tento názor již polovina respondentů a jen v 16 % občanů vzbuzuje dojem negativní (loni to bylo %). Díky těmto číslům patříme mezi státy, kde pozitivní vnímání společenství je nanejvýš průměrné.

Pro většinu dotázaných občanů ČR (zhruba dvě třetiny) znamená EU svobodu pohybu. Oceňují možnost cestování, studia i práce v zemích Unie. Podíl respondentů, kteří na Unii vidí právě tento, klad roste, a to i přesto, že trh práce pro nováčky neotevřely zdaleka všechny státy bývalé evropské patnáctky. Asociace Unie a svobody pohybu je nejčastější i v průměru evropské pětadvacítky (50 %) a také v průměru nováčků (49 %). Zajímavé je, že zatímco v celé pětadvacítce si Unii s nezaměstnaností spojuje více než třetina občanů, V ČR to při posledním letošním průzkumu bylo pouhých jen 14 %. To je výrazný pokles proti listopadu loňského roku, kdy to bylo 21 %.

Se znalostmi o Unii na tom nejsme nejlépe. Jen asi 39 % obyvatel ČR přiznává, že podle vlastního mínění rozumí tomu, jak funguje. Průměr v celé Unii je 46 %. Odpovědi v testu praktických znalostí však ukazují, že zejména o některých věcech jsme přece jen lépe informování, než sami připouštíme. Z nováčků jsou o tom, že rozumějí fungování Unie, nejvíce přesvědčeni Poláci a Slovinci.

Ačkoliv náklady na unijní administrativu se na jejích celkových výdajích podílejí jen 4,5 %, je u nás stále poměrně hodně rozšířen (31 %) názor, že hlavním příjemcem finančních prostředků je sama administrativa, její náklady na mzdy, provoz budov apod. Průměr je však na tom ještě hůře. O tom, že většina peněz jde na bruselské úředníky, je přesvědčeno 41 % občanů celé EU-25.

Vzhledem k diskusím o budoucnosti společenství a o nebezpečí či prospěchu z jejího dalšího posilování je zajímavé, že většina oslovených Čechů (51 %) si přeje, aby za pět let Unie hrála v jejich životě větší úlohu než dnes, ale jen asi třetina očekává, že tomu tak skutečně bude.

Naopak menší roli by chtělo jen asi 9 % lidí (v EU-25 je to kolem 15 %). Česká veřejnost projevuje obavy z dalšího budování a posilování vlivu Unie. Zhruba 71 % našich respondentů tyto obavy odůvodňovalo tím, že by mohly přibýt těžkosti našim zemědělcům. Vysoký podíl Čechů (68 %) soudí, že poroste mezinárodní organizovaný zločin a obchod s drogami.

Zdroj: L. Alterová, www.agroweb.cz, 2. 8. 06