Farmáři na Vysočině mají u obilí kvalitu nejhorší za dvacet let

Deště na Vysočině výrazně poškodily obilí, řepku i hrách. Úroda, která je nyní svážena z polí, má podle farmářů nejhorší kvalitu za poslední dvě desetiletí. Žně kvůli přeháňkám postupují pomalu a zemědělci musejí produkci dosoušet. Podle zjištění agrárních komor je ve čtyřech okresech kraje obilí posečeno jen asi na 12 procentech polí, řepka olejná je sklizena ze dvou třetin.

ČTK se nepodařilo zjistit situaci na Pelhřimovsku, kde nefunguje agrární komora. "Situace je špatná. Objem je, ale chybí kvalita," řekl dnes ČTK ředitel třebíčské agrární komory Karel Coufal. Zralé porosty jsou poničeny tím, že kvůli dlouhým dešťům začala klíčit zrna; při čištění sklizeného obilí také zůstává hodně odpadu. "Při prodeji to znamená obrovské srážky na ceně," podotkl Coufal.

V minulém týdnu se zemědělci snažili dostat pod střechu hlavně řepku. Při vysychání na poli totiž praskají lusky a zrnka vypadávají ven. Klíčením zrn se snižuje obsah oleje. Průměrný výnos se v kraji zatím pohybuje kolem tří tun řepky z hektaru, což je v porovnání s minulým rokem více asi o 0,2 tuny. Z obilnin je téměř sklizen ozimý ječmen, farmáři posekali i menší část jarního ječmene a pšenice ozimé. Průměrný výnos v kraji zatím činí 4,2 tuny. Loni zemědělci na Vysočině sklidili z hektaru 4,3 tuny.

Věra Stejskalová