Co dělají myslivci v září

Září je časem jelení říje, počátkem období přikrmování zvěře, startem hlavní lovecké sezóny, pokračujících polních prací a setí ozimých plodin. V září myslivci již musí začít s přikrmováním zvěře, protože jak tvrdí stará myslivecká zásada „poslední snop z pole, první zrno do zásypů“. Tedy s přikrmováním začít hned po sklizni obilnin. Kombajny rychle sklidí obilní pole s malými ztrátami, okamžitě následuje podmítka či orba. Pole se tak z vysoce úživného prostředí před žněmi rychle proměňuje na suchou potravní poušť, kde zvěř nemá prakticky žádný zdroj potravy ani vody.

V září myslivci začínají intenzivně přikrmovat bažanty. To se provádí doplňováním přiměřeného množství jadrných krmiv a obilních odpadů zásypů, přičemž myslivci dbají na to, aby nedošlo k zaplísnění předkládaného krmiva. Pokud bažanti nenaleznou ve svém okolí dostatek potravy vydávají se potravu hledat, což pro myslivce není žádoucí, neboť dochází k rozprchávání bažantů do volné krajiny, kde jsou ohroženi hlavně predátory a vlivy civilizace. V tomto měsíci se začínají rozpadávat rodinná hejnka a hlavně bažantí kohouti se roztoulávají po krajině. Je nutno krmit tak, aby se bažanti nalézali potravu na více místech. Po sklizni obilovin je nutno začít s přikrmováním srnčí zvěře jadrnými krmivy, zejména v polních honitbách. Nejpozději v září je nutno překontrolovat veškerá krmná zařízení pro spárkatou zvěř. O novém umístění krmného zařízení se musí uživatel honitby dohodnout s majitelem pozemku. Je nutno dbát na to, aby byl v honitbě nejméně 1 krmelec na 5-10 kusů spárkaté zvěře a 1 krmné zařízení pro drobnou zvěř na 10-15 kusů. Pro srnčí zvěř, která je teritoriální zvěří, by měla být krmná zařízení rozmístěna pravidelně po honitbě. Pro tlupní druhy zvěře se vyplatí vybudovat soustředěná krmeliště. Krmné zařízení by mělo být umístěno na suchém místě a tak, aby zvěř od krmelce měla „ rozhled “, v klidové zóně a nejméně 100 - 200 m od mladých lesních porostů. Pak se zvěř cítí bezpečněji a častěji navštěvuje krmná zařízení. Je nutno doplnit také všechny slaniska kusovou krmnou solí. Detailní informace lze čerpat z publikací, které soustřeďuje odborné knihkupectví myslivosti v Seifertově ulici v Praze.

V září je možné vidět spárkatou zvěř, která se paství na polích, které byly osety spěciální směsí plodin na biopásy, plodinami na zelené hnojení a ozimými plodinami. Velmi pozitivní roli v zajištění potravy pro zvěř sehrávají tzv. „biopásy“. To jsou menší části velkých lánů, které jsou osety speciální směsí plodin (proso, pohanka, jarní pšenice, krmná kapusta, oves, …), která tvoří potravní doplněk k sousední velkoplošně pěstované zemědělské plodině (pšenice, řepka, ječmen). Po dozrání zemědělské plodiny má možnost zvěř najít potravu na „biopásu“. Na biopásy by se měly přednostně využívat nepravidelné okraje velkých lánů, které jsou obtížně využitelné pro mechanizaci a nebo části polí v blízkosti lesa.

Po sklizni obilovin z polí je vhodné zasít co nejdříve plodiny na tzv. „zelené hnojení“ (hořčici, svazenku) - tyto plodiny mohou sloužit i jako potrava i kryt pro zvěř. Na políčkách pro zvěř by měly být co nejdříve zasety podzimní směsky. Nejčastěji se používá žito ozimé, žito trsnaté či speciální směsi plodin. Směsku bychom měli volit podle půdy a stanoviště.

Po sklizni zemědělských plodin se rychle provádí podmítka a následné setí ozimých obilovin. Vzhledem k pozdějšímu průběhu sklizně vlivem dešťů budou uplatňovány více bezorebné systémy zakládání porostů. Minimalizační technologie zanechávají alespoň část rostlinných zbytků na povrchu půdy a jsou tedy pro zvěř snesitelnější. V září potupně vzchází porosty ozimé řepky (měla být zaseta do konce srpna), do poloviny září se seje ozimý ječmen do konce září žito, tritikale a pšenice.

Září je časem jelení říje. Nejzajímavějším dějem od poloviny září je bezesporu jelení říje. S odchodem vrcholného léta lesy ztichnou. A noci se vyznačují téměř posvátným tichem rušeným jen šuměním větru ve větvích. V polovině září ale les opět oživne hlasy. Nastane čas jelení říje. Pro myslivce to je sváteční, téměř posvátné období, kdy praví vyznavači Hubertova cechu vybírají svou ušetřenou dovolenou a míří do hor pozorovat tuto událost. Při troše štěstí se může zkušený pozorovatel získat zážitky, které patří k těm nejzajímavějším a nejpůsobivějším v jeho životě. Snad proto se mnozí každoročně vracejí.

Zvláště působivé je období jelení říje v horských terénech, kde se troubení jelenů patřičně rozléhá a je násobeno ozvěnou. Starý jelen má hluboký, sebevědomý hlas a zní mohutně. Mladší jeleni mají hlas o půl až 2 tóny vyšší. Troubení jelenů má v průběhu říje různé hlasové zabarvení i výraz. Jinak se ozývá jelen počátku říje hledající laně, jinak když je u laní či vyhrožuje soupeři nebo když soka zahnal a oslavuje vítězství. Napodobení hlasových projevů jelena lze provádět na řevnici (název pro vábničku na jeleny z velké mušle, volského rohu či stvolu bolševníku). S pomocí řevnice dokáže zkušený myslivec přilákat jelena až na velmi krátkou vzdálenost. Není to ale tak snadné, jak si mnozí možná představují. Dotyčný se musí v hlasových projevech jelenů dokonale vyznat, starší jelen se totiž jen tak snadno ošálit nedá. Neuvážené napodobení jelena jenom zradí a působí rušivě. (Snad právě proto, že vábení je poměrně složitá a přitom potřebná záležitost se konají každoročně i kurzy ve vábení a své dovednosti pak mohou myslivci poměřit každoročně v polovině června v Hluboké nad Vltavou na mistrovství ČR, kde mají možnost zúročit svůj um a možnost postoupit do evropského kola soutěže - každoročně se koná i Mistrovství Evropy.)

Ne vždy a všude se ale naskýtají optimální podmínky ke sledování jelení říje. Říje může být totiž hlučná (halasná), nebo naopak i téměř tichá. Vše záleží jednak na populační hustotě a poměru pohlaví, ale především na průběhu počasí. V letech s teplým a vlhkým počasím v září je říje tichá a nenápadná. Podobně může probíhat i v místech s nízkou populační hustotou anebo v místech s výraznou převahou laní. Po ukončení říje se jeleni v lese doslova ztratí a další jistá šance na jejich pozorování je až další rok. Každopádně na pozorování jelení říje se vyplatí pozvat na pomoc zkušeného myslivce, který dokáže jednotlivé děje rozpoznat a nezkušenému pozorovateli „otevřít oči“. Nejlépe je již před pozorováním vědět co, kdy a jakým způsobem lze vidět, a to vyžaduje určitou přípravu.

Jelení říje se projevuje i zvýšenou migrací jelení zvěře. Proto by měli v tomto období zvýšit svoji pozornost řidiči v horských oblastech zvláště v lesních úsecích. Na nepozornost a nepřiměřenou rychlost pak zbytečně doplácí řidiči poškozením svého vozidla. Ke škodě dochází také na zvěři. Celkově jsou však letošní ztráty na zvěři na silnicích a železnicích nižší než v minulých letech. Tento fakt je možno přičíst dramatickému snížení stavů spárkaté zvěře po letošní kruté zimě, kdy došlo k průměrnému úbytku o 10 - 40 % z celkových početních stavů.

Měsícem září přichází hlavní lovecká sezona. Hned od počátku září se myslivci věnují lovu holé zvěře srnčí. Zvěř se intenzivně paství a postupně začíná přebarvovat (měnit srst). Právě v tuto dobu lze nejlépe poznat průběrné kusy. Předmětem lovu, díky silné redukci početních stavů po zimě 2005 - 2006, by měly být jen slabé kusy. Za jasných nocí se myslivci věnují lovu černé zvěře zvláště na strništích a posečených loukách. Zásadně však neloví samostatné kusy. Jsou to zpravidla kňourci, kteří se oddělili od tlup, příliš neškodí a budou tvořit základ sociální struktury populace černé zvěře.

Protože v září probíhá říje jelení zvěře, je dobré ponechat v honitbách klid „pro dobu lásky“ a naplánovat lov holé zvěře jelení na pozdější dobu.

Je také nutno důrazně připomenout, že je zcela nepřípustné lovit na polích, kde probíhá sklizeň - zákon o myslivosti 449/2001 Sb. zakazuje lovit zvěř na pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň a také na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků.

Myslivecký hospodář vede záznam o lovu zvěře, o vydaných povolenkách, plombách a lístcích o původu zvěře. V předepsaných termínech podává hlášení místně příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Nejpozději v tomto měsíci by měl myslivecký hospodář zpracovat plán honů na drobnou zvěř a předložit jej držiteli honitby ke schválení. Hospodář také vede v patrnosti včasné rozeslání pozvánek na říjnové bažantí hony. V mysliveckých sdruženích na členských schůzích jmenovitě rozdělí lov holé zvěře, připraví organizaci společných lovů.

Co se děje v honitbách

V první polovině září:

Odlétá čáp černý, včelojed lesní a bukač velký

Dozrávají poslední ostružiny a plody dubu - žaludy

V druhé polovině září:

začíná jelení říje

16. 9. Světový den „Ukliďme svě“

Dozrávají plody buku - bukvice, dozrávají plody bezu černého - bezinky

Odlétá jiřička obecná, linduška lesní, kukačka obecná a vlaštovky

22. 9. Evropský den bez aut

28.9. vrcholí jelení říje

vychází časopis Myslivost 10/2006 s novými informacemi v myslivosti

Další informace: Ing. Jiří Šilha, Sekretariát ČMMJ, Jungmannova 25, 115 25 Praha 1

e-mail:jiri.silha@centrum.cz , mobil: 604 953 043