Připravit se... ...a čekat

Teprve v říjnu by vláda měla schvalovat operační programy na čerpání prostředků z EU na léta 2007-2013. Poté je musí schválit ještě Evropská komise. Je reálné očekávat peníze z Bruselu už příští rok?

Neotálejte příliš s projekty, štěstí - a Evropská unie - přeje připraveným. Tak nějak zněly výzvy českým subjektům, které mají zájem čerpat prostředky z Bruselu. Zhruba 774 miliardy korun (26,7 miliardy eur), tedy každý rok víc než 100 miliard, které by mohla získat ČR v programovacím období 2007-2013 z fondů Evropské unie k podpoře rozvoje regionů, konkurenceschopnosti a hospodářského růstu, ale nejsou samozřejmostí. Příprava konkrétních projektů není sama o sobě k ničemu, pokud nejsou hotové a odsouhlasené operační programy (OP), jejichž prostřednictvím se budou finanční prostředky přidělovat, ujasněná metodika posuzování žádostí a finančních toků a dokud nefunguje jednotný monitorovací systém strukturálních fondů. Nic z toho ještě není definitivní. O tom, že musí být také dostatek veřejných prostředků na spolufinancování, ani nemluvě.

Podle neoficiálních informací ze státní správy se práce na přípravě potřebných náležitostí zpomalily. "V politickém bezvládí a v nejistotě, jaký kabinet a na jak dlouho se dostane k moci, se nikomu nechce nic rozhodovat. Původní harmonogram je ve skluzu, na některých resortech dokonce několikaměsíčním," řekl Ekonomu zdroj, který si nepřál být jmenován. Na MMR, které je koordinátorem všech procesů získávání prostředků z EU a styčným důstojníkem vůči Bruselu a které zároveň obhospodařuje některé regionální OP, podle všeho vládne nervozita také ohledně budoucí existence úřadu. ODS už dříve hovořila o tom, že by měl vzniknout Úřad pro evropské záležitosti, který by hrál roli jakéhosi supervizora na přidělování evropských peněz.

Separátně se ale připravují programy také na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Ministerstvu dopravy a Ministerstvu životního prostředí. Další programy připravují kraje a hlavní město Praha. A pak je tady ještě Ministerstvo financí, které prostředky poskytované Evropskou komisí (EK) na financování programů rozděluje. Mimochodem, komplikovaná soustava operačních programů a mnoho subjektů, které je mají na starosti, jsou také předmětem kritiky nejen v ČR, ale prý i v EK, která tlačí na zjednodušení.

Ačkoliv to pracovníci zodpovědní za přípravu na jednotlivých resortech většinou oficiálně nepřipouštějí, není vyloučeno, že minimálně v první polovině příštího roku budou muset žadatelé ještě nechat svoje projekty v šuplíku.

KDO JE VE ZPOŽDĚNÍ? MMR zpoždění v přípravě připouští, za viníka ale nepovažuje ani tolik předvolební situaci jako skluz v projednávání a schvalování evropské legislativy. Je pravda, že už samotné schvalování nové finanční perspektivy pro období 2007 - 2013 mělo v Bruselu zpoždění a teď se připravují ještě další prováděcí předpisy. Novou legislativu, kterou se řídí návrhy programů, schválila EK teprve nedávno - ale v neformální pracovní verzi dostatečné pro přípravu byly již dávno.

Obsahová náplň programů je zcela národní záležitostí - i když musí být nakonec Komisí schválena. Ředitel odboru strukturálních fondů na MPO Břetislav Grégr upozorňuje, že Českou republiku zásadní jednání s EK ohledně programů teprve čekají. Pracovní verze Národního strategického referenčního rámce (NSRR) a programů byly v květnu (po předběžném posouzení vládou) zaslány neformálně Evropské komisi a nyní se podle Grégra očekává z Bruselu reakce. "Toto vše ještě může významně ovlivnit i obsahovou náplň našich připravovaných programů."

Podle MMR bude vláda informována o postupu přípravy NSRR a OP a o stavu vyjednávání s EK do konce září a v říjnu budou vládě předloženy znovu upravené verze programů. Přestože se neví přesně, kdy reakce z Bruselu přijde a kolik tedy bude času na dopracování programů podle připomínek, už je naplánováno, že vláda dostane konečnou podobu na stůl do konce října. Pak se vše v listopadu znovu pošle EK a zase se bude čekat na konečné posvěcení. To nejspíš nepřijde dřív než na jaře 2007.

Není to však jediný zádrhel, který v cestě k evropským penězům stojí. "Starosti nám dělá nevyjasněnost v otázkách informačního a monitorovacího systému, kde se pod tlakem Bruselu prosazuje jednotný model, který není zdaleka připraven a zjevně nebude připraven ani začátkem příštího roku," říká Grégr. MPO spoléhá na svůj v praxi vyzkoušený systém, který by měl být bez větších technických problémů napojitelný na budovaný jednotný systém monitorování.

MMR ale podobný problém nepřipouští. Tvrdí, že mohou paralelně fungovat systémy dva. Podle Martina Opatrného z odboru vnějších vztahů se budou strukturální fondy pro období 2004-2006 až do roku 2008 monitorovat na MMR současným systémem (odlišným od toho na MPO) a zároveň prý pro nové programovací období začne fungovat systém nový. To však lidé na MPO zpochybňují; interně se prý hovoří o spuštění jednotného systému někdy na konci roku 2007. Zda EU "spolkne" existenci dvou systémů, nebo zda bude nutné kvůli tomu odložit čerpání, není jisté.

BENEVOLENTNÍ KOMISE? Jednotlivá ministerstva jsou na tom s přípravou programů různě. Nejvíce asi tápe MŠMT, které připravuje programy v oblasti vzdělávání, a kraje. MPO má programy zhruba připravené, pracovalo na nich spolu s agenturou CzechInvest. V srpnu se k návrhům dokonce mohli vyjadřovat potenciální zájemci prostřednictvím internetu. Luboš Lukasík, ředitel divize podpory podnikaní na CzechInvestu, říká, že připomínky byly konstruktivní a některé z nich je možné zapracovat. "V technické části problém není, ale chybí metodika. Zatím není jasné, jak se budou peníze administrovat, zda bude systém stále tak složitý, jak si ho česká strana v minulém období nastavila." Podle Lukasíka je nepružnost způsobena mj. tím, že bylo rozdělování fondů EU naroubováno na už z minulosti existující dotační systém státního rozpočtu. Další potíž je v tom, že administraci vlastně nikdo pořádně neřídí. "Řešením by bylo pojmout přípravu evropských fondů jako projekt, alokovat na něj dostatek zdrojů, zejména personálních, přiřadit mu prioritu v rámci státní správy a určit konkrétní odpovědnost," doporučuje Lukasík a dodává, že ještě není úplně pozdě a hodně by se dalo ještě zachránit. To však je na vládě.

O chybějící jednotné metodice (například ohledně uznatelných nákladů či výběru dodavatelů, souvisejícího se zákonem o zadávání veřejných zakázek) hovoří i Grégr z MPO a dodává: "Nyní nejsme schopni posoudit případné dopady eventuálních problémů při vyjednávání s Komisí anebo vyplývající z vnitřního požadavku Ministerstva financí na provedení velmi náročného auditu připravenosti všech řídicích a implementačních struktur, který by měl být podle našich informací zahájen až počátkem příštího roku a měl by probíhat po celý rok 2007."

Přestože do konce roku nebudou operační programy Bruselem odsouhlaseny, MMR tvrdí, že "formální schválení operačních programů není podmínkou pro vyhlášení výzev a počátku reálné implementace". EK by mohla udělit předběžný souhlas, který by umožnil zahájit programy před konečným souhlasem. Obdobně totiž bylo postupováno i v minulém období, kdy Komise předběžně schválila programy v prosinci 2003, čímž umožnila jejich realizaci hned od vstupu ČR do EU, a teprve následně byly vydávány oficiální souhlasy EK. To je ale možné za předpokladu, že všechno ostatní už bude vyjasněné. U některých programů ale zřejmě úředníci nenajdou odvahu spustit je předtím, než budou mít i "evropské razítko".

MMR i MPO předpokládají, že programy budou nabíhat postupně. První by měly začít ty, které jsou do značné míry podobné těm z minulého období.

ZJEDNODUŠENÍ? Na velké zjednodušení se ale žadatelé tak jako tak těšit nemůžou, přinejmenším ne hned. V rámci jednotlivých resortů se určitá opatření připravují, ale zatím narážejí na celkově složitý systém administrace. Co se chystá na MPO a v CzechInvestu, vysvětluje Břetislav Grégr: "Chceme minimalizovat papírovou formu předkládaných dokumentů a co půjde, řešit cestou elektronických žádostí s postupným dokladováním nezbytných příloh až v momentu, kdy tyto jsou skutečně třeba, nikoli tedy hned všech předem. Připravujeme zavedení tzv. e-account, který umožní žadatelům sledovat proces administrace jejich žádostí, tj. kde se žádost v dané chvíli nachazí. Hledáme optimalizační opatření z hlediska zrychlení celého procesu administrace žádostí." Nedokáže však říci, odkdy by novinky mohly začít fungovat. CzechInvest, který spolupracuje s odborem B. Grégra, má údajně návrhy, jak procesy zrychlit, aby administrace žádosti netrvala víc než 4 týdny, teď ale podle Lukasíka není v současné politicky nevyjasněné situaci vůle tyto změny do systému zavádět.

Také MMR údajně chystá elektronickou cestu podání žádosti. "Připravuje se webová aplikace se žádostí o financování projektu. Předpokládá se, že bude žadatelům k dispozici od 1. 1. 2007, tedy včas na počátku programového období." Tento termín však zase jiní úředníci zpochybňují.

MMR také podle slov Martina Opatrného projednává s Ministerstvem financí (MF) návrh plynulejšího, průběžného financování programů v souvislosti s metodikou finančních toků a kontroly pro programové období 2007-2013. Ten má platit od počátku realizace programů. Zatím minulý týden MF předložilo vládě ke schválení novou metodiku finančních toků, ta se ale týká ještě prostředků na léta 2004-2006. Stejné postupy by pak měly být v platnosti i pro další období. Zda nové postupy urychlí vyplácení prostředků žadatelům, uvidí se až po lednu 2007.

Platby konečným příjemcům probíhají většinou formou ex-post plateb - žadatel dostane peníze až po předložení potvrzení o tom, že výdaje vynaložil a akci zrealizoval, případně v jednotlivých etapách.

Kdy žadatel dostane peníze, je však zcela v kompetenci jednotlivých zemí, Brusel netrvá na tom, aby se prostředky vyplácely ex-post, jak se někdy mylně uvádí. Vyplácení prostředků formou zálohy konečnému příjemci ze státního rozpočtu před realizací projektu možná dosud připadalo MF, resp. jednotlivým resortům příliš riskantní.

Plošně s ex-ante platbami nepočítá ani MMR. Očekává, že zálohové platby budou i v dalším období využívány pouze u vybraných programů, podpor a typů žadatelů (například v neziskovém sektoru).

Co mj. chybí

Posouzení Národního strategického referenčního rámce a operačních programů vládou

Schválení rámce a programů EK

Jednotný nebo upravený monitorovací systém

Audit připravenosti řídicích a implementačních struktur

Metodický pokyn, zejména k tomu, co jsou uznatelné náklady a další metodické pokyny

Dostatek pracovníků na administraci programů

Posouzení vlivu programů na životní prostředí

Znění výzev programů a kritéria hodnocení programů

Programy a zdroje

Období 2004-2006

V letech 2004-2006 má ČR k dispozici více než 2,6 miliardy eur (Operační programy pro regiony ČR, Programy pro Prahu, Programy Iniciativ Společenství, Fond soudržnosti - viz www.strukturalni-fondy.cz).

Prostředky lze čerpat do konce roku 2008, projekty ale musejí být předloženy do konce tohoto roku. Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství už s jistotou tvrdí, že prostředky vyčerpají.

Období 2007-2013

V letech 2007 - 2013 bude ČR moci využít až 26,7 miliardy eur (Tematické operační programy, Regionální operační programy, Programy pro Prahu, Programy územní spolupráce - viz www.strukturalni-fondy.cz).

Prostředky bude možné čerpat zpočátku až tři roky po skončení období (do roku 2010 platí n + 3, pak stejně jako v období 2004 až 2006 n + 2; čerpání tedy skončí v roce 2015).

Peníze se zpožděním

Platby se někdy opozdí, firmám to může činit potíže.

Vzít si na přípravu projektu poradenskou firmu, vyčlenit v podniku osobu, která bude za postup prací zodpovědná, a hlavně, i když bude projekt schválen, si vytvořit určitou finanční rezervu. To jsou jen některá z doporučení, která by dal Rostislav Drnovský z firmy Lomax všem žadatelům o peníze z evropských fondů. Firma vyrábějící vrata a rolety požádala už v polovině roku 2004 o několik milionů korun z programu Rozvoj (Operační program průmysl a podnikání, OPPP) na zvýšení objemu produkce a kvality výroby. Z prostředků EU spolufinancovala nové technologie a přistavila výrobní halu.

Na administraci si najal Lomax externí agenturu, která připravila vše potřebné - od sepsání projektu až po vyřízení žádosti o peníze po skončení akce. Rostislav Drnovský, asistent ředitele, zodpovědný za projekt, říká, že i když taková poradenská firma nemusí být úplně levná, určitě se vyplatí. Navíc tady byla dohoda, že platit bude Lomax pouze v případě, že s projektem uspěje, a až poté, co budou vyplaceny peníze.

Žadatel o peníze z evropských fondů se musí připravit na to, že všechno je trochu zdlouhavé. Projekt Lomaxu byl schválen a dotace přiznána teprve v únoru 2005, na podzim přišla první část peněz, další až v dubnu 2006.

"Na cestě se objevilo několik komplikací," vzpomíná Drnovský. "Například na každý nákup movitého majetku nad půl milionu se v takových projektech musí dělat výběrové řízení na dodavatele. Dále je třeba vést program v separátním účetnictví. Nejasnosti vznikly ohledně dokladů, které se musejí předkládat jako potvrzení a výdajích - nebylo zcela jasné, kde musejí být originály a kde stačí kopie. Navíc jsme narazili ještě na velmi specifický problém: jeden z několikatunových strojů byl postaven těsně u zdi a kontrola, která měla posoudit shodu výrobního čísla na stroji s fakturou, se nemohla dostat ke štítku..."

Všechny tyto problémy se podařilo vyřešit, největší potíže Lomaxu ale způsobil fakt, že peníze, na které čekali, přišly podstatně později, než předpokládali. "Slibovali nám, že peníze přijdou do tří čtyř měsíců po skončení projektu, ale ve skutečnosti to trvalo osm měsíců. Projekt jsme dokázali financovat z vlastních zdrojů, ale pak nám chyběly peníze na provoz a museli jsme si vzít úvěr od banky," líčí Drnovský. Přesto by Rostislav Drnovský doporučoval firmám, aby se o získání prostředků z EU určitě pokusily. "Nám těch několik milionů pomohlo rozvinout podnik a zvýšit zaměstnanost," vysvětluje a dodává, že nyní ještě čerpají peníze z programu na podporu exportu.

Firma CPN se pohybuje v oblasti biotechnologií a nanotechnologií, vyrábí mimo jiné suroviny pro farmacii a kosmetiku. Byla jí přislíbena dotace 31 milionů na projekt z programu Inovace v rámci OPPP.

Vladimír Velebný, ředitel a jednatel firmy CPN, Ekonomu řekl, že vyřizování žádosti byla poměrně složitá mašinérie, ale vzhledem k tomu, že v podniku na to speciálně vyčlenili jednu osobu, která se evropskými fondy zabývá, zvládli to. Nejsou ale spokojeni s tím, jak dlouho trvá, než přijdou peníze. "V květnu jsme požádali o proplacení první etapy, byla provedena kontrola, odstranili jsme dvě drobné závady - a dodnes čekáme. Nikdo nám neřekl, jestli je tam nějaký problém nebo jestli potřebují ještě nějaké upřesnění, vlastně ani nevíme, na kterém místě to vázne a kam se tedy obrátit," říká Velebný. Dodává, že jsou silná firma a s pozdějším proplacením si dokážou poradit, ale vadí jim přezíravý přístup, že se ani nikdo neozve... Teď už mají v CPN dokončenou i druhou etapu, kontrola má přijít v září, kdy přijdou peníze, to nikdo neví.