Státy EU zatím nesouhlasí s hromadnou likvidací vinic

Brusel 18. září - K uskutečnění vinařské reformy, tak jak o ní usiluje Evropská unie, je ještě daleko. Naznačilo to dnešní debata na zasedání ministrů zemědělství EU v Bruselu. Státy se neshodly především na takzvaném klučení vinic, tedy jejich likvidaci. Evropská komise si představuje, že během pěti let by mělo být zlikvidováno asi 400.000 hektarů vinic, tedy 12 procent jejich celkové plochy v Evropě. Klučení má EU ušetřit peníze, jež plynou jako dotace na destilaci přebytečných hroznů, a mělo by omezit plochy nekvalitních vinic. S takovým návrhem ale nesouhlasí podle dobře informovaného zdroje z EK 12 států, tedy Francie, Lucembursko, Itálie, Španělsko, Německo, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko, Malta, Kypr a Česká republika.

Za Českou republiku se jednání zúčastnila ministryně zemědělství Milena Vicenová, která do Bruselu přicestovala vůbec jako první ministr nové vlády. Češi podle ní dávají přednost zachování současného zákazu vysazování dalších vinic. Pro klučení jsou jen v případě, že se vinař zaváže, že nebude osazovat další plochy vinnou révou. Likvidace vinic má být totiž finančně odškodněna. Vicenová podle svých slov nechce, aby byly likvidovány i nelegální vinice za peníze EU. Dotace by navíc mohli zneužívat vinaři, kteří by vinice vyklučili, ale s pádem zákazu na vysazování vinic, by zasadili novou vinnou révu. Efekt by tak byl nulový.

Slovenský ministr zemědělství Miroslav Jureňa dnes novinářům naznačil, že od navrhované formy likvidace vinic by nakonec mohla ustoupit i Evropská komise. Klučení podle něj skýtá problém, že vinaři, kteří budou vinice likvidovat (na Slovensku), mají dostat finanční kompenzaci asi 200.000 slovenských korun na hektar. Jureňa tak vyřkl obavu, že by se mohli nalézt vinaři, jenž vinice zlikvidují jen kvůli penězům, navzdory tomu, že podle něj patří k "národnímu dědictví".

Českou republiku a Slovensko však nezajímá jen likvidace vinic, ale i doslazování vín řepným cukrem. EK ho chce zakázat a cukr nahradit moštem. Vinaři v severnější části Evropy, tedy i Češi, ale v některých letech nemají jinou možnost než doslazovat cukrem. Pokud je špatné počasí, úroveň cukru v hroznech je příliš nízká a celý ročník tak ztrácí na kvalitě. Doslazování vinným moštem, které navrhuje komise, je navíc výrazně dražší a a jižní státy mají na jeho výrobu v podstatě monopol.

Rozpory ale existují i v případě takzvaných tržních opatření. Komise navrhuje zrušit takzvaná tržní opatření, mezi něž patří například podpora vývozu stolních vín či dotace destilace nadbytečných hroznů. Jihoevropské státy těchto opatření hojně využívají kvůli své nadbytečné produkci. Česká republika a další země však kvůli svým klimatickým podmínkám s nadbytečnou produkcí netrpí a tržní opatření nevyužívají. Podporují tak jejich zrušení. Itálie, Španělsko a Francie jsou zatím proti návrhu EK. Navzdory všem neshodám Vicenová věří, že se státy nakonec dohodnou. Nejdříve ale musí se svojí iniciativou přijít Evropská komise, jež musí vypracovat konečný návrh reformy vinařství. Podle dnešních vyjádření se zdá, že to nebude možné dříve než v příštím roce. Dosud se očekávala, že konečný návrh bude hotový koncem letošního roku.

Michal Půr