Praha má svoji zoologickou zahradu už 75 let

V současnosti nejnavštěvovanější česká zoo, jež chová 630 druhů zvířat ve 4500 exemplářích, vznikla v pražské Troji před 75 lety. První návštěvníci prošli branou tehdy ještě staveniště 28. září 1931.

Pražané začali uvažovat o zřízení zoo až více než 200 let po otevření prvních veřejných zoologických zahrad na světě. V české metropoli sice existovaly v průběhu staletí různé zvěřince, nejznámější za císaře Rudolfa II., veřejně dostupná podívaná na exotická zvířata však v Praze dlouho chyběla. Čeští patrioti zřídili výbor pro ustavení zoo v roce 1891. Mnoho let se ale pak táhly diskuse kolem umístění zahrady. Mezitím v roce 1919 vznikla v Liberci první zoologická zahrada na českém území.

Pozemky v pražské Troji věnoval k vybudování zahrady velkostatkář Alois Svoboda. Největší zásluhu na vybudování pražské zoo ale historici připisují středoškolskému profesorovi a prvnímu řediteli zoo Jiřímu Jandovi. Tohoto zaníceného zoologa a ornitologa pověřilo založením zoo ministerstvo školství.

Budování zahrady řídil Janda od roku 1923. Až o sedm let později se zoo mohla pochlubit prvním zvířetem. Stala se jím lvice Šárka darovaná cirkusem Rebernigg. Protože zatím ale neměla vhodnou ubikaci, žila stejně jako někteří další obyvatelé zoo v trojské Jandově vile. Prvním oficiálním obyvatelem zoo se tak stala až vlčice Lotta. Následovali koně Převalského, jejichž chovem se později Praha celosvětově proslavila, a tygři. Postupně přibývala další zvířata a zoo se úspěšně rozrůstala.

Její vývoj ale zastavila druhá světová válka, navíc v roce 1941 zahradu poničily povodně. Scházely peníze na provoz. Zaměstnanci zoo proto přišli s nápadem přilepšit zvířatům pořádáním cirkusových představení. Na území zoo dokonce v roce 1942 vznikl dřevěný cirkusový stan. V témže roce zoo jako první na světě uměle odchovala ledního medvěda. Další přírůstky získala z Německa poničeného válkou - z rozbombardovaného Berlína a zničené drážďanské zoo.

Zlom v historii trojské zahrady znamenal rok 1950, kdy zoo přešla pod přímou správu hlavního města, což jí zajistilo stálý přísun financí. O devět let později se stal ředitelem Zdeněk Veselovský, pod jehož vedením zahrada dosáhla řady chovatelských úspěchů. Pověřena byla například vedením mezinárodní plemenné knihy koní Převalského.

Spolu s rozšiřováním zahrady rostl i zájem Pražanů a turistů o ni. V sedmdesátých letech do Troje přicházelo až milion návštěvníků ročně. Počátkem 90. let však návštěvnost značně poklesla - do areálu nepřišlo za rok ani půl milionu lidí.

Změna přišla až s novým vedením zahrady. V roce 1997 se stal jejím ředitelem Petr Fejk. Jako první šéf zoologické zahrady v ČR to nebyl veterinář nebo přírodovědec, ale jeho manažerské schopnosti se ve vývoji zoo projevily velmi pozitivně.

Fejk se rozhodl učinit zahradu přitažlivější pro návštěvníky. Přibyla řada nových pavilonů (pavilon želv, pavilon goril, Africký dům, pavilon Indonéská džungle). Lidé v zoo mohou vidět pravidelné atrakce, například krmení lachtanů nebo klokanů. Postupně začaly mizet mříže a klece, beton ve výbězích nahradila tráva. Proměnu nezastavila ani ničivá povodeň před čtyřmi lety.

Správnost současného trendu ve vývoji trojské zoo nejlépe potvrzuje rostoucí zájem návštěvníků. Například loni prošlo branami zahrady rekordních 1,2 milionu lidí.