Vinaři: Letošní podzim přeje hroznům na výrobu ledových vín

Díky slunečnému a suchému podzimnímu počasí, kdy na jihu Moravy nepršelo už více než dva měsíce, bude letošní rok zřejmě výborným ročníkem pro ledová vína. Vyrábí se z hroznů sbíraných za teploty pod šest stupňů pod nulou a je třeba aby hrozny ve vinicích do prvních mrazíků vydržely. Na rozdíl od ostatních plodin je tak u vína suchý podzim vítaný, při častých deštích by mohly hrozny začít hnít a plesnivět, řekl dnes ČTK tajemník Svazu vinařů Martin Půček.

Dlouhotrvající sucho naopak začíná trápit vinaře, kteří letos zasadili mladé sazenice. Hrozí, že nestačí do zimy nasát dostatek vody a pevně zakořenit. Ledové víno patří společně s vínem slámovým mezi takzvané vinařské speciality. Slámové víno vzniká z hroznů, jež byly minimálně po tři měsíce položeny na slámě nebo byly stejně dlouhou dobu pověšeny ve větrané místnosti, ledové víno z hroznů sbíraných při vyšších než šestistupňových mrazech. Pro oba druhy však platí, že na jejich výrobu musejí být použity hrozny s cukernatostí nejméně 27 stupňů.

Mezi největší domácí producenty slámových a ledových vín patří vinařství Víno Marcinčák z Novosedel na Břeclavsku. Z celkové rozlohy vinic 100 hektarů jich na pěti pěstuje hrozny pro slámové víno a na šesti hektarech pro víno ledové. "Na slámové víno sklidíme obvykle kolem 25 tun hroznů, což odpovídá asi 2500 litrům vína. U ledového vína záleží výnos na tom, jak moc bobule proschly a vymrzly," řekl dnes ČTK majitel vinařství Petr Marcinčák. Na rozdíl od srpna, kdy hrozny dozrávají a potřebují vodu, je pro ledové víno nejlepší suché a slunečné počasí. Voda se z bobulí odpařuje a zůstává v nich koncentrovaný cukr. Cukernatost se zvýší ještě více poté, co zbývající voda vymrzne.

Roční produkce slámových a ledových vín se pohybuje v řádech tisíců litrů, což nedosahuje ani jednoho procenta z celkové výroby vína v ČR. "Mnozí vinaři nechtějí riskovat, že jim někdo do prvních mrazíků hrozny z opuštěných vinic ukradne. Další hrozbou jsou podzimní plískanice a vlhko, které může způsobit, že hrozny začnou hnít," řekl Půček. Kromě lidských zlodějů si vinaři musí dávat pozor také na zvířata. Špačci sice z jihu Moravy odlétají už koncem října, než ale přijdou první mrazy, objevují se nad vinohrady první kosi.

Další vinaře podle Půčka odrazuje vysoká cena těchto vín, pro která se obtížně hledá odbyt. Cena slámových a ledových vín se ve velkoobchodech pohybuje od 300 do 700 korun za láhev o obsahu 0,35 litru. Domácí výroba těchto vín se ale neustále zvětšuje. "Zvětšujeme vývoz především do Ruska, Anglie nebo Francie, tam totiž ledová vína vyrábět nejde," řekl Marcinčák. Jeho slova potvrzuje i Půček, podle něj se ledové víno dá vyrobit kromě Česka už pouze na Slovensku, v Německu, Rakousku a Kanadě. Ta patří mezi největší světové výrobce speciálních vín, v Evropě je jedničkou Německo. Ostatní země je nevyrábí z klimatických důvodů nebo proto, že to neumožňuje místní vinařský zákon. V ČR se může ledové víno vyrábět od roku 1995.

Na konci 90. let zaujímaly vinice v Česku zhruba 11.500 hektarů. Letos ale už kolem 19.000. Čeští vinaři před vstupem do EU, která výsadbu nových vinic omezuje, s podporou státu rozšířili plochy vinic zhruba o 7000 hektarů. Domácí produkce vína tak po dozrání nových vinic vzroste ze současných 570.000 hektolitrů ročně během několika let až na 700.000 až 800.000 hektolitrů ročně.

Vínu se v Česku daří, jeho spotřeba v posledních letech stoupá. Zatímco v roce 1993 byla průměrně 12 litrů vína na osobu ročně, nyní se pohybuje kolem 17 litrů. I tak ale Česko zaostává za Evropou, kde se průměr pohybuje od 25 do 32 litrů.