Jde o ochotu, dát za bio více

Pastvináři tvoří přes 90 % evidovaných ekozemědělců a hospodaří na přibližně stejném podílu zemědělské půdy biofarem. Proč tomuto poměru málo odpovídá šíře sortimentu různého biomasa v širším spektru prodejen, podnikových kuchyní velkých institucí, restaurantů, hotelů? Je sortimentově stále poměrně úzká nabídka všech českých biopotravin není důvodem k otázce, nakolik je nasměrování podpory biorolníkům správné, resp. zda by bioprodukce nepřibylo při vyšší podpoře hospodaření na orné půdě. Pro mnohé lidi, kteří třeba ani netuší, co je ruční dřina třeba na poli zeleniny, jsou někteří majitelé ekochovů lovci dotací, jimž o biopotraviny nejde. Pastvináři zase kontrují citlivou pastvou udržující krajinu a svou denní starostí o dobytek třeba i v zimě, kdy sedlák na orné půdě propustí lidi na „pracák“ a z tepla se dívá na zasněžená pole…

To jsou samozřejmě názory krajní. Jiní však doceňují obě polohy ekozemědělství a nepředpojatě hledají příčiny stavu a cesty k oživení trhu BIO.

K tématu se v září konal kulatý stůl, kde argumentů zaznělo širší spektrum, místy i s ozvěnou v médiích. Za pozornost stál nejeden, tento článek přináší citace z vystoupení Ing. Kamila Tomana, výkonného ředitele Ekodružstva Severozápad:

• Jde o kompenzace, ne dotace

„Základní chyba, které se dopouštíme, je říkat, že ekologičtí zemědělci dostávají dotace. To nejsou dotace a z toho plyne, že to nejsou peníze zato, že mám jakoby plodinu, s níž je víc práce. Peníze, které se dávají ekologickým zemědělcům, jsou ve skutečnosti kompenzace, které jim kompenzují zvýšené náklady a snížené příjmy způsobené tím, že hospodaří zvlášť šetrným způsobem k životnímu prostředí. Např. ekozemědělci mají výrazně nižší počet krav na 100 hektarů než konvenční zemědělci, proto i jejich tržba z hektaru je výrazně nižší, ale oproti tomu je zde vysoký pozitivní vliv na životní prostředí. A stát prostřednictvím kompenzací se ekologickým zemědělcům snaží kompenzovat, že hospodaří např. v CHKO, aby tam bylo, řekněme, co ochraňovat i do budoucna.“

• Pastvináři mají menší podporu než v EU

„Pokud bych měl reagovat na srovnávání kompenzací na ornou půdu a na louku a pastvinu, tak je dobré se podívat do zahraničí. Tam se kompenzace na loukách a pastvinách pohybuje na úrovni 75 % kompenzací na orné půdě. U nás se i při chystaném navýšení pohybuje pouze na úrovni 57 % sazby pro ornou půdu. To znamená, že přesto, že je tady výrazně podporována orná půda oproti průměru patnácti zemí EU, tak máme v ekozemědělství neustále hodně luk a pastvin a málo orné půdy. Pokud budeme hledat důvody, tak bych je nehledal u farmářů. Ekologičtí zemědělci, a já mám také farmu, pracují tak, aby se uživili. Důvody musíme hledat mimo výrobní sektor, na straně spotřebitelů.“

• Poptávka netáhne nabídku

„Pokud u nás je hovězí biomaso levnější než konvenční maso za hranicí, tak nebude něco v pořádku. Tady ekologičtí zemědělci nedostávají adekvátní příplatek za svojí kvalitu BIO, proto se nepouští ve větší míře na tenký led hospodaření na orné půdě a de facto zůstávají v oblastech CHKO apod., kde jsou limitování zákonem třeba z hlediska nakládání s hnojivy a nitrátové směrnice, kde požadavky předpisů stejně musí řešit a pohybují se pak v oblastech s velkou svažitostí, kde orat může jen šílenec, protože zde na těch kamenech stejně nic nevyroste.

Vinit z toho nízkou dotaci (pro někoho) by bylo zjednodušující. Problém tady je, že poptávka netáhne nabídku. Každý vám řekne, že si radši koupí BIO, ale za stejnou cenu! Pokud má zaplatit o 100 % vyšší cenu, tak si ho prostě do košíku nedá. A to je ten rozdíl u nás a v zahraničí. Můžeme přemýšlet proč tomu tak je. Myslím, že jeden z důvodů je kupní síla obyvatel - prostě nejsme tak bohatí, abychom si za přebytečné peníze připlatili za kvalitu.

Druhá věc je, že nemáme informace. Prostě nevíme, proč bychom to měli udělat. Nevíme, že si tím prodlužujeme život, že se tím vyhneme řadě rizik, především zdravotních. Plyne to i ze zveřejněného průzkumu, kde pouze 24 % dotázaných poznalo naši značku, tzv. zebru, označující biopotraviny mezi pěti různými ekoznačkami, ostatní si značení biopotravin pletli s klasem, s panáčkem vhazujícím odpad do popelnice apod. Myslím si, že orná půda je výrazně více závislá na odbytu, na přesvědčení spotřebitele, aby připlatil za danou biopotravinu.

Pokud bychom totiž zvýšili rozdíl kompenzací, přestože u orné půdy je kompenzace 100 % zjištěné ekonomické újmy (zdroj Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky) a u trávy se pohybujeme pod touto zjištěnou újmou - a tedy přidali větší kompenzaci u orné půdy a u pastvin stav ponechali, došlo by jen k tomu, že si farmáři začnou vyrábět krmení na orné půdě s vyšší kompenzací a nevznikne z toho bioprodukce. Prostě úrodu zkrmí zase zvířatům. A třeba při tom rozorají ještě louky a pastviny v CHKO, což není to, co bychom chtěli, protože v ČR jen příliš vysoké zornění. Máme 75 % plochy ČR rozorané a měli bychom mít zhruba 45 %. (Biorolníci jakoby se to snažili dohnat, ale je to tím, že hospodaří převážně v podhorských oblastech).“

• Podpora osvěty BIO neodpovídá jeho významu

„Hlavní chyba je myslím v tom, že se tu ročně vydá 200 milionů korun na propagaci značky Klasa pro české potraviny, ale na ekologické zemědělství, které zaujímá přes 5 % výměry, těch 10 milionů korun, které by poměru odpovídaly, nejde. Proto pak náš spotřebitel biopotraviny nezná a kupuje je tu pár zahraničních turistů, kteří si informace získali v cizině a jsou už navyklí biopotraviny kupovat."

Ing. Toman zastupuje ekozemědělce napojené na certifikovaná jatka Biopark v Lipové u Děčína, odkud se biohovězí, příp. biojehněčí, celkem za zhruba 300 mil. Kč ročně dodává 65 supermarketům řetězců Hypernova, Albert, Carrefour a Tescov celé republice a do specializovaných obchodů, jako je např. Albio v Praze na Smíchově. Skupina jim týdně dodává balíčkované maso ze 17 kusů, přičemž další vykrmený dobytek prodává i zpracovatelskému průmyslu bez uplatnění kvality BIO. Víceo problematice na: www.biohovezi.cz.

Zdroj: www.biopotraviny.info