Výroba proudu z biomasy kvůli růstu výkupních cen prudce roste

Produkce elektrické energie z biomasy se letos prudce zvyšuje. Například společnost ČEZ za tři čtvrtletí takto vyrobila přes 158 GWh proudu, meziročně to je dvaapůlkrát více. Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže je hlavním důvodem to, že Energetický regulační úřad zvýšil výkupní ceny za elektřinu vyrobenou z biomasy, což umožnilo i růst cen za nákup biomasy. Úřad v některých kategoriích zvýšil od ledna výkupní cenu až o 100 procent. Biomasa ale stále tvoří jen zanedbatelný zdroj v celkové výrobě elektřiny, letos to budou tři promile.

"Řada producentů letos prodala biomasu v Česku, zatímco v loni ji exportovali," vysvětlil Kříž příčinu nárůstu. Kolik celkově se v zemi vyrobilo z biomasy proudu není možné zjistit. ČEZ ale v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů ovládá více než polovinu trhu. Kříž se domnívá, že potenciál energetického využití biomasy je v Česku velmi významný a v budoucnu by se touto technologií mohlo vyrobit tři až šest TWh elektřiny.

Jeho optimismus ale krotí prezident Agrární komory Jan Veleba. "Pěstování energetických bylin se v českém zemědělství dosud nijak zvlášť neujalo. Je to zatím záležitost hrstky nadšenců," uvedl. Energetické byliny podle jeho soudu nejsou příliš ekonomicky zajímavé. Navíc mezi zemědělci k nim prý často panuje nedůvěra. "Například šťovík je v podstatě velmi úporný plevel a když ho jednou na pole zasejete, těžko se ho pak zbavíte," uvedl Veleba. Údaje ministerstva zemědělství potvrzují, že energetické byliny mají zatím na ploše orné půdy minimální podíl. Jejich výměra ale roste. Podle MZe loni dotaci dostalo 33 pěstitelů na plochu 841 hektarů. Letos žádá 32 zájemců na výměru 1033 hektarů. Vyplaceny jim budou zhruba dva miliony korun. Hlavní plodinou zůstává šťovík na ploše přes 900 hektarů.

Do pěstování energetických bylin se letos poprvé pustila například ZVS Nemyšl z Táborska, a to na 100 hektarech. Podle jednatele Vladimíra Kropáčka jsou pole firmy ve vyšších polohách - kolem 550 až 650 metrů, kde jsou již podmínky pro klasické plodiny vesměs horší. Pěstování energetických bylin, které společnost dodá na výrobu elektřiny, je pro ni ekonomicky zajímavé. "Myslím, že to má budoucnost," uvedl Kropáček. MZe chce podle mluvčí Táni Králové zájem o energetické byliny posílit, pro příští rok proto zvedlo dotaci na hektar do 3000 korun oproti dosavadním 2000 korunám. "Požádali jsme Brusel o souhlas s úpravou této podpory a nepředpokládáme, že by měl nějaké výhrady," uvedla Králová. Česko zároveň usiluje o to, aby se i v nových členských zemích EU vyplácela speciální prémie 45 eur (asi 1300 Kč) na hektar energetických plodin, kterou zatím dostávají pouze zemědělci v někdejší evropské patnáctce. Evropská komise již oznámila, že zvažuje toto rozšíření na celou EU, dodala Králová.

ČEZ biomasu spaluje hlavně v Hodoníně, dále pak v Poříčí, Tisové, Ledvicích a polské elektrárně Skawina. "V Hodoníně pokračujeme ve spoluspalování již zavedené dřevní štěpky a pokoušíme se zavést i nové druhy biomasy tak, aby bylo využito všech spalitelných zbytků zemědělské výroby. K nynějšímu sortimentu biomasy tak mají přibýt i výpalky, což jsou zbytky po výrobě biolihu. Uskutečnili jsme již řadu testů při spalování šťovíku, laskavce a dalších rostlin," sdělil Kříž. Dodal, že v plánu je projekt pro spalování čisté biomasy v jednom ze dvou instalovaných fluidních kotlů. Přechod na stoprocentní spalování biomasy totiž vyžaduje kromě rekonstrukce kotle i vybudování nových dopravních cest pro biomasu, jež míří do kotle. Celková investice se bude pohybovat kolem 120 milionů korun.

Povolený podíl biomasy v palivu je nyní maximálně 25 procent. V Elektrárně Hodonín, která se na spalování biomasy ve skupině ČEZ podílí asi třetinou, je průměrné zastoupení biomasy 19 procent, zbytek tvoří lignit. dmr tkn gcm