V Rakousku prudce roste počet lišek; prospívá jim i teplý podzim

V Rakousku v posledních letech prudce vzrostl počet lišek. Letos ryšavá šelma profituje z mimořádně teplého podzimu. Lišky přitom ztrácejí plachost a odvažují se stále blíž k lidským sídlům.

Tvor, jenž platí za symbol lstivosti, nemá mnoho nepřátel krom člověka. Kolik lišek dnes žije v celém Rakousku, experti nedokážou odhadnout. Hornorakouský biolog Christopher Böck však deníku Die Presse potvrdil, že jejich početní stav v posledních letech v alpské republice prudce vzrostl. Dokládá to hornorakouskými statistikami ulovených lišek, jejichž množství se v této spolkové zemi za posledních dvacet let zdvojnásobilo z 3600 odstřelených šelem za rok na zhruba 7000.

Lišky se od svých nor vzdalují stále častěji až k okrajům měst. Nedávno se dokonce našel liščí trus v zahrádkářské kolonii ve čtvrti Urfahr na severu Lince. Lišky přitom dokážou přímo ohrozit člověka, neboť tento dravec přenáší životu nebezpečnou tasemnici liščí, která se může přenést i na domácí zvířata.

Letos početním stavům lišek prospěl teplý podzim. Díky mírným teplotám mohly lovit myši v polích a žrát žížaly i v době adventu, kdy je jinak půda už dávno zmrzlá a pokrytá sněhem.

Růst liščí populace v podhůří Alp podle Böcka podporují i proměny krajiny. Jednak vzrostla míra zalesnění, jednak se změnil způsob obhospodařování luk. "Dříve se žala tráva dvakrát až třikrát do roka, dnes čtyřikrát až pětkrát," řekl Böck rakouskému listu. Koroptví a křepelčí vejce, polní zajíci a hraboši se tak pro lišky stávají snadnou kořistí.

Dalším důvodem rozmnožení rezavých psovitých šelem v Rakousku je údajně vymýcení vztekliny. Z přirozených nepřátel zbyli jen výři a orli, kteří ve svém jídelníčku nepohrdnou malými liščaty i dospělými jedinci. Třebaže ale i početní stav výrů opět roste, liščí populační explozi zvrátit nemohou. A tak podle Böcka zůstává odpovědnost za regulaci početního stavu už jen na myslivcích. Smysl honitby ale nespočívá ve vyplenění lišek, které jsou důležitou součástí lesní přírody, zdůrazňuje expert.

Nejvíce liščích životů ukončí rána z flinty v období od října do začátku března, kdy je jejich srst nejkvalitnější a lze ji použít na zhotovení kabátů, přikrývek, čepic a podšívek.

Podle současného rakouského mysliveckého zákona pro lišky neplatí žádná doba hájení. Jenom v Horních Rakousech si tak může na jejich lov teoreticky vyšlápnout 18.000 aktivních myslivců. "V zájmu myslivecké spravedlnosti ale lišky od března do května šetříme, neboť feny v tuto dobu vyvádějí mláďata," zdůrazňuje biolog.