V České republice se loni sklidilo 5453,4 t chmele

Nepříznivé klimatické podmínky roku 2006, zahrnující jarní záplavy, krupobití v květnu a červnu, a tropický průběh července, přinesly podprůměrnou sklizeň chmele

Rozbor sklizně 2006

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, pracoviště Žatec (ÚKZÚZ) poskytl konečné údaje ke sklizni chmele v roce 2006.

V ČR se v roce 2006 podle ÚKZÚZ vyrobilo celkem 5453,4 tchmele což odpovídá výnosu 1,01 t/ha.

V Žatecké chmelařské oblasti bylo vypěstováno celkem 3645,5 t, tj. výnos 0,9 t/ha, v Úštěcké oblasti celkem 725,6 t, tj. 1,09 t/ha a v Tršické chmelařské oblasti celkem 1082,3 t, tj. 1,54 t/ha.

Oproti roku 2005 se jedná o celkovýpropad v produkci o 30,4 %, v porovnání s rokem 2004 jde o propad o 13,6 %.

Největším podílem (86,5 %) se na produkci s 4717,9 t podílela odrůda Žatecký poloraný červeňák. Na Žatecku bylo sklizeno 3181,6 t (výnos 0,85 t/ha), na Úštěcku 682 t (1,08 t/ha) a na Tršicku 854,3 t (1,49 t/ha) Žateckého poloraného červeňáku. V případě Úštěcka a Tršicka se tedy jednalo dokonce o mírně vyšší výnosy než jakých bylo dosaženo v roce 2004.

Celková sklizeň Žateckého červeňáku byla pak díky výsledkům těchto dvou oblastí vyšší i než velmi špatná sklizeň roku 2000, kdy se celkem vypěstovalo 4531,7 t Žateckého poloraného červeňáku.

Největší propad v produkci ŽPČ zaznamenala Žatecká oblast, kde pokud posuzujeme produkci se jednalo o jeden z nejhorších roků v historii.

I přesto, že za poslední roky plochy odrůd Sládek a Premiant rostou, byla letošní produkce nižší než v roce 2005 a 2004, a v případě odrůdy Premiant i nižší než v roce 2003. U odrůdy Premiant se jednalo dokonce o nejnižší výnos od roku 1999. Produkce těchto odrůd na Žatecku byla však výrazně ovlivněna jarním krupobitím.

Tršicko je již čtvrtý rok po sobě nad průměrem 1,3 t/ha a u Žateckého poloraného červeňáku třetí rok nad 1,38 t/ha, což je velmi dobrý výsledek. Také výsledek Úštěcka s 1,08 /ha u Žateckého červeňáku dá vzhledem ke klimatickým podmínkám letošního roku považovat za poměrně dobrý. Výsledek v Žatecké oblasti byl výrazně ovlivněn krupobitím v květnu a červnu a tedy podprůměrný a výnosově srovnatelný s rokem 2003.

Velmi podprůměrný byl v roce 2006 obsah hořkých látek

Obsah alfa hořkých látek u odrůdy Žatecký poloraný červeňák se okolo 2 %, když dlouhodobý průměr je cca. 3,4 %. Výrazně nižší obsah byl i u další ranné odrůdy Premiant, kde se obsah hořkých látek pohyboval okolo 6,5 % oproti průměrným 8 %. U pozdních odrůd, která zastupuje zejména odrůda Sládek se již obsah hořkých látek pohyboval okolo dlouhodobého průměru (odrůda Sládek - 6 %). Důvody poklesu jsou rozebrány v hodnocení klimatických podmínek roku 2006.

Jedním z největších problémů pro ekonomiku pěstování chmele v ČR zůstává vývoj kurzu mezi CZK/EUR (přes 80 % produkce se vyváží). Kurz v těchto dnech opět láme rekordy. Celkový propad tržeb ve srovnání s minulým rokem z důvodu nižší produkce přesáhne částku 300 mil. Kč.

Výsledky sklizně ve světě v roce 2006

Podle prvních posklizňových odhadů byla celková produkce chmele ve světě odhadována na cca 84000 t chmele, tj. o 9-10 000 t méně než v minulém roce.

Celková produkce alfa hořkých látek je odhadována na 6400 t, tj. o 1300 t méně než v loňském roce a o cca 800-1300 t méně než je odhadovaná spotřeba pivovarů pro rok 2007.

Výsledky byly nižší ve většině chmelařských zemí - Německo (-17 %), Polsko (-21 %), Slovinsko (-25 %), Velká Británie (-20 %), Francie (-13 %), USA (+ 6,5 %).

V celé Evropě byl zaznamenán velmi nízký obsah alfa hořkých látek u ranných, tj. zejména u aromatických odrůd chmele.

Mezi další faktory ovlivňující trh v letošním roce patří snížené zásoby mezinárodních pivovarských skupin, zvýšený vývoz chmele do Číny, pokračující snižování ploch chmele (9400 ha (16 %) za posledních pět let), přesunutí nákupu pivovarů od smluv k nákupu na volném trhu, požár skladu v USA (cca 110 t alfa hořkých látek), silné zvýšení produkce piva ( o 222 mil. hl (15,6 %) za posledních 5 let), nárůst využití chmele mimo pivovarnický průmysl (nyní cca. 150 t alfa hořkých látek).

Kontakt:

Mgr. Zdeněk ROSA BA

Svaz pěstitelů chmele ČR

Mostecká 2580, 438 19 Žatec

Tel: 415 733 401

Mobil: 606 304 618

Fax: 415 726 052

e-mail: rosa@czhops.cz

www.czhops.cz

Náklady na pěstování chmele rostou

Základními faktory vývoje ekonomiky jsou náklady na pěstování chmele a cena chmele. Oba tyto faktory se od poloviny devadesátých let vyvíjely pro české pěstitele negativně.

Rozhodující vstupy do pěstování chmele (nafta, LTO, mzdy, hnojiva, drátek, ochrana, atd.) stále rostou zatímco cena chmele po jejím dramatickém poklesu v polovině devadesátých let již 10 let více méně stagnuje. Nejvýznamnějším faktorem u ceny je dlouhodobé posilování české měny vůči euru i dolaru. Pokud by jsme si dovolili cenové srovnání s cenou piva, tak ta ve stejném období vzrostla v ČR více než dvojnásobně a reagovala tak správně na růst cen vstupů.

Změny cen pohonných hmot reagují na světový trh obchodu s ropou. Vývoj ceny lehkých topných olejů používaných pro sušení chmele koresponduje s vývojem cen pohonných hmot. Náklady na ochranu chmele se liší podle stanoviště a podle provedené ochrany. Spotřeba přípravků a rozsah ošetření má vzrůstající tendenci se zvyšujícím se výnosem chmele a průběhem povětrnostních podmínek. Obdobně to platí i pro spotřebu průmyslových hnojiv.

Změny minimální mzdy v jednotlivých letech významně ovlivňují růst mzdových nákladů při pěstování chmele. Za posledních 10 let došlo k trojnásobnému zvýšení minimální mzdy. K tomuto navýšení je nutné připočítat ještě další zvýšení nákladů na pracovní sílu vyšším odvodem sociálního a zdravotního pojišťění, náklady na stravování, ubytování sezónních pracovníků atd.

Pěstitelé se snaží o zlepšení své ekonomické situace stálým hledáním úspor a zlepšováním produktivity, je zde také stálá snaha o zvyšování výnosů, ale to je úkol, kterého nepůjde bez rozsáhlé obnovy chmelnic dosáhnout.

Pokles ploch českého chmele

Za poklesem ploch chmele v České republice zejména u odrůdy Žatecký poloraný červeňák stojí především špatná ekonomika pěstování chmele. Současné ceny nepokrývají při průměrných výnosech vynaložené náklady a nejsou tu tedy zdroje na investice zejména do obnovy porostů. Bez výraznějšího růstu ceny chmele v České republice nebude možné zachovat předpokládanou produkci mezi 4500- 5000 t Žateckého poloraného červeňáku i po roce 2010.

Vývoj ploch chmele od roku 2000 v hektarech

1995 10115 ha, 1989 10468 ha

Pokles ploch Žateckého chmele je částečně vyrovnáván růstem ploch nových českých odrůd. Především u odrůd Sládek a Premiant se počítá s dalšími mírnými nárůsty plochy i v příštích letech. Velmi dobré pivovarské kvality vykazuje také odrůda Agnus.

Věková struktura porostů chmele podle stavu k 20.8.2006 (ÚKZÚZ)

Perspektivy českého chmelařství

Chmelařství má v českých zemích tisíciletou tradici. Česká republika má potřebné zázemí ve formě chmelařského výzkumu, moderního zpracování chmele, skladovacích kapacit i výrobě zařízení pro pěstování chmele. Pěstitelé chmele mají dlouholeté zkušenosti a know-how. Jsou zde systémy kontroly kvality a původu chmele (ověřování chmele). Chmel a zejména aromatické odrůdy má díky místním klimatickým a půdním podmínkám výbornou kvalitu. Používání českého chmele je spojeno s produkcí prémiových piv nejen u nás, ale ve většině vyspělých pivovarských států, kde má český chmel skvělý zvuk. Záleží také tedy na pivovarech zda mají zájem i v budoucnu používat ty nejkvalitnější suroviny z oblastí, které dobře znají a které jim po staletí garantovaly a stále garantují vysokou kvalitu a původ (odrůdovou čistotu) již po staletí.

Z výše uvedených důvodů má pěstování chmele určitě i svoji perspektivu do budoucnosti, ale aby se zastavil současný pokles především u odrůdy Žatecký poloraný červeňák je pro pěstitele nutné dosáhnout takové ceny, která by umožňovala nejen přežití, ale i investice do pěstování chmele. Po dlouholeté stagnaci dojde v příštích letech k nárůstu ceny zejména u jemných aromatických chmelů. Bez tohoto navýšení by v příštích letech následoval mnohem rapidnější pokles ploch než jaký jsme zaznamenali v posledních letech.

Prioritou pro české chmelaře je nyní obnova chmelnic. 45 % současných porostů je starších než 15 let a v uplynulých pěti letech bylo vysázeno pouze 587 ha. Od letošního roku existuje národní titul podporující nákup ozdravené chmelové sadby a od příštího roku je tu šance, že pěstitelé budou moci čerpat prostředky na výstavbu konstrukcí z programu EAFRD.

Dodat pivu hořkost je snadné, dát mu však chuť a vůni, příjemnou hořkost a lahodný dojem po napití může jen jakostní chmel.

Dr. Karel Osvald - nejvýznamnější český šlechtitel chmele

Hodnocení klimatických údajů v roce 2006 z hlediska růstu a vývoje chmelových porostů (Chmelařský institut, s.r.o.)

Průběh počasí v roce 2006 ve vegetaci nebyl pro růst a vývoj chmele zcela příznivý a to především z hlediska průběhu vysokých teplot a nerovnoměrného rozložení srážek.

Hodnotíme-li průběh teplot v roce 2006, můžeme konstatovat, že první čtvrtletí bylo oproti dlouhodobému průměru chladnější. Jarní práce na chmelnicích bylo možné začít provádět až na sklonku měsíce března. Řez chmele v důsledku nepříznivého průběhu počasí začal v druhé polovině dekády dubna a skončil v třetí dekádě dubna. První dekáda května byla chladnější především v důsledku nízkých minimálních nočních teplot, což ovlivnilo nástup rašení chmele a tím i dobu zavádění. Zavádění chmele se podle oblastí začalo ke konci prvé dekády května a pracovní operace byla ukončena až v třetí dekádě května. Průběh teplot v měsíci květnu byl z hlediska dlouživého růstu příznivý až od druhé dekády. V tomto období dosahoval denní přírůstek zavedených rév kolem 10 cm.

V třetí dekádě května (20. 5.) byla na Rakovnicku poškozena značná část chmelnic krupobitím ze 60 až 100 %, což se nepříznivě projevilo na dalším růstu chmelových porostů a následně na velmi nízké sklizni (0,2 0,4 t/ha).

V měsíci červnu byla suma teplot oproti dlouhodobému průměru o 1,5 oC vyšší. Denní přírůstky se pohybovaly kolem 15 cm a dalo se tedy předpokládat, že rostoucí révy dosáhnou do konce června stropu konstrukce. Na konci druhé dekády června (19. 6.) byla část chmelových porostů poškozena krupobitím v různých lokalitách chmelařské oblasti.I v tomto případě došlo na některých chmelnicích k poškození v rozmezí 50 až 95 %, což podstatně ovlivnilo výši výnosu (0,5 0,6 t/ha).

Průměrná teplota v měsíci červenci byla o 4,8 oC vyšší než je dlouhodobý průměr (vyskytlo se 16 tropických dnů s maximálními teplotami nad 30 oC). Vysoké teploty negativně ovlivnily celkovou tvorbu habitu chmelových keřů. Habitus keřů byl špičatého až kuželovitého tvaru s krátkými postranními odnožemi. Příliš vysoké teploty a nerovnoměrné rozložení srážek měly negativní vliv i na tvorbu květu. Květ byl na postranních odnožích nasazen středně až řídce. Vysoké teploty především v třetí dekádě července měly rovněž nepříznivý vliv na tvorbu lupulinových žlázek a základů pro tvorbu alfa hořké kyseliny u tvořících se chmelových hlávek, což se pak negativně projevilo na jejím celkovém obsahu při sklizni.

Teploty v měsíci srpnu byly značně kolísavé s vysokými denními amplitudami. V prvé dekádě byly vysoké maximální denní teploty, které měly negativní vliv na vývoj hlávek a tvorbu alfa hořké kyseliny. Ve druhé dekádě došlo k poklesu průměrných denních teplot, ale přesto byl vývoj chmelových hlávek již značně opožděn. Chmelové hlávky byly menšího vzrůstu a ještě na konci druhé dekády srpna nebyly uzavřeny a nedosahovaly fáze technologické zralosti. Obsah alfa hořké kyseliny v hlávkách byl na nízké úrovni a její přírůstky byly minimální.

Při hodnocení množství srážek v roce 2006 jsou hodnoty následující. Srážky v zimních měsících byly mírně nad normálem, a proto byla na počátku vegetace vytvořena dostatečná půdní vláha. Na počátku vegetace v měsíci dubnu byly srážky o 16 mm vyšší než je dlouhodobý průměr a v této fázi byly pro růst chmele dostačující.

První dekáda května byla bez srážek, ale vzhledem k pozdní době zavádění výhonů to negativně neovlivnilo rašení a růst výhonů. V další fázi byly srážky celkem rovnoměrně rozloženy a pro růst chmelových rév byly v měsíci květnu v dostatečné míře.

V měsíci červnu byla sice suma srážek oproti dlouhodobému průměru o 16 mm vyšší, ale srážky byly nerovnoměrně rozděleny a proto bylo nutné v prvé a druhé dekádě června uplatňovat doplňkovou závlahu o velikosti 25 mm a 20 mm.

Celková suma srážek v měsíci červenci nebyla rozdílná od dlouhodobého průměru, ale i v tomto měsíci byly srážky nerovnoměrně rozděleny. V prvních dvou dekádách byly srážky minimální a vzhledem k vysokým denním teplotám docházelo k značnému odparu vody jak z půdy tak i z rostliny. V tomto období bylo nutné chmelnice opakovaně zavlažovat dávkou 25 mm až 35 mm. Toto období s vysokými denními teplotami a nedostatkem srážek se negativním způsobem odrazilo především na fázi tvorby květu a následně i tvorby chmelových hlávek.

Srážky v prvních dvou dekádách v měsíci srpnu se sice pohybovaly v normálu, ale byly nerovnoměrně rozloženy, což mělo nepříznivý vliv na vývoj chmelových hlávek, především na jejich celkovou hmotnost při sklizni. V třetí dekádě v průběhu sklizně byly srážky v menším rozsahu rovnoměrně rozděleny a na celkový vývoj chmelových hlávek již neměly podstatný vliv.

Závěr

Porovnáváme-li průběh počasí v roce 2005, ve kterém byla dosažena rekordní sklizeň s ročníkem 2006, je možné konstatovat následující rozdílnosti:

- Nižší teploty na začátku vegetace oddálily rašení chmele a tím byla opožděna i doba zavádění výhonů. V roce 2005 byla tato pracovní operace ve většině chmelařských podniků ukončena již v prvé dekádě května. V roce 2006 byla tato pracovní operace ukončena na konci druhé dekády května a v mnoha chmelařských podnicích ve vyšších polohách ještě později, což způsobilo oddálení fáze dlouživého růstu.

- V měsíci červnu v roce 2006 byly pro růst a vývoj chmelových porostů vcelku příznivé podmínky a byly srovnatelné s rokem 2005.

- Rozhodující průběh počasí z hlediska tvorby celkového habitu chmelových keřů byl v měsíci červenci. Oproti roku 2005 byla v tomto měsíci průměrná teplota o 3,8 oC vyšší (oproti dlouhodobému průměru o 4,8 oC vyšší). Srážky byly v roce 2006 nerovnoměrně rozděleny a jejich podstatná část byla až na konci července. Toto mělo vliv na menší habitus chmelových keřů, které byly špičatého až kuželovitého tvaru s krátkými pazochy a řidším nasazením hlávek.

- Oproti roku 2005 byly v třetí dekádě červenci v roce 2006 podstatně vyšší denní teploty, což mělo především negativní vliv na tvorbu květu a rovněž nepříznivý vliv na tvorbu lupulinových žlázek a základů pro tvorbu alfa hořkých kyselin.

- Teploty v měsíci srpnu roku 2006 byly oproti roku 2005 rovněž vyšší, což mělo nepříznivý vliv

na vývoj chmelových hlávek, které byly menšího vzrůstu, byly neuzavřené a měly tím i menší hmotnost.

SKLIZEŇ CHMELE 2006 - PODLE ODRŮD - ČESKÁ REPUBLIKA

zdroj:ÚKZÚZ(pracovištěŽatec)

Plochy a produkce chmele v roce 2005 - Česká republika

ŽPČ = Žatecký poloraný červeňák

zdroj: ÚKZÚZ (pracoviště Žatec)

Plochy a produkce chmele v České republice v roce 2004

Zdroj: ÚKZÚZ