MZe:Rolníci o veřejné sklady zájem nemají,využívají je obchodníci

O zemědělské veřejné sklady, které mohou posloužit mimo jiné pro uložení úrody do příchodu lepších podmínek na trhu, farmáři podle ministerstva zemědělství nemají moc zájem. Dlouhodobě se využití jejich kapacity pohybuje lehce nad polovinou. Plodiny tam ale ukládají převážně obchodníci. Podle předsedy Zemědělského svazu Miroslava Jirovského využití veřejného skladu něco stojí a mezi zemědělci přibývá vlastních kvalitních skladovacích kapacit.

Například po loňské sklizni veřejné sklady nevyužil ani jeden zemědělský podnik. Přitom ceny obilí po žních postupně rostly a bylo tak výhodné neprodávat rovnou z pole, uvedla mluvčí MZe Táňa Králová. V současnosti je uznaných 36 skladů s celkovou kapacitou 173.200 tun, podstatná část je ale tzv. uvedena do klidu, dodala.

Podle Jirovského hrálo loni roli zřejmě to, že úroda byla nízká a ceny obilí rostly poměrně rychle. Navíc v září a říjnu rolníci potřebují peníze, takže využití veřejných skladů pro ně nemělo smysl. Obchodníci mají výhodu v tom, že mají lepší přehled o cenovém vývoji a netlačí je tak potřeba rychle dostat za plodiny hotovost, soudí Jirovský. Sami zemědělci podle něj v současnosti disponují sklady zhruba na pět milionů tun zrnin.

Zemědělské veřejné sklady, které mohou přijímat obilí, včetně kukuřice, olejnin a luskovin, schvaluje a kontroluje ministerstvo zemědělství. Sklady proti přijetí vybraných plodin vydávají zemědělské skladní listy, jimiž mohou držitelé ručit za bankovní úvěry. Provozovatelé veřejných skladů si účtují poplatek za vyčištění zrna v průměru 80 korun za tunu, měsíční skladování pak přijde asi na 30 korun za tunu.

Zákon o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech byl přijat v roce 2000. První povolení k provozování skladu MZe vydalo v roce 2001.