Farmáři na Žďársku chtějí pěstovat geneticky upravené brambory

Tři farmy na Žďársku chtějí vyzkoušet pěstování geneticky modifikovaných (GM) brambor, které slouží k výrobě škrobu. Prvních 30 hektarů polí jimi osázejí ještě letos, pokud jim to povolí ministerstvo životního prostředí. Geneticky upravené brambory mají na rozdíl od klasických odrůd jinou kvalitu škrobu, která je výhodnější pro výrobce papíru či lepidel. Ve výrobě potravin se používat nebude, řekl dnes ČTK Jaroslav Michal, prokurista společnosti Proagro Radešínská Svratka. "Tento škrob by vůbec nešel do potravinářství, musí se také odděleně vyrábět," uvedl Michal. Pokud se nové odrůdě bude na polích Vysočiny dařit a pokud její pěstování pro komerční účely povolí Brusel, počítají farmáři na Žďársku s rozšířením ploch. Vede je k tomu zájem zpracovatelů. "Odbyt bychom měli zajištěn na deset let," uvedl Michal.

V unii se GM brambory pro tržní účely zatím pěstovat nemohou. Michal uvedl, že o povolení již požádali podnikatelé ze Švédska a Německa; ve Švédsku byla nová odrůda vyšlechtěna.

Žádost farem z Vysočiny o pokusné pěstování posuzuje ministerstvo životního prostředí od poloviny prosince, rozhodnutí by mohlo padnout v březnu. K záměru se nyní mohou vyjadřovat i obyvatelé z regionu. První pokusy s geneticky upravenými brambory již v zemi prováděla firma BASF spolu s humpoleckým pracovištěm Výzkumného ústavu rostlinné výroby. "Veškeré sklizené brambory z polních pokusů musí být zlikvidovány," řekla Jarmila Krebsová z tiskového oddělení ministerstva.

O GM brambory se spolu s Proagrem zajímají zemědělská družstva v Novém Městě na Moravě a ve Velké Losenici. Tyto tři podniky mají škrobárnu v Hodíškově. Nejmenší provoz na výrobu bramborového škrobu v Česku má přidělenu evropskou kvótu na 1400 tun tohoto škrobu ročně, na což spotřebuje brambory asi z 200 hektarů polí. V budoucnu by mohla zpracovávat pouze GM brambory.

Malá kapacita provozu by pak byla jeho výhodou. "Ve staré Evropě jsou velké komplexy, které nemohou vyrábět jen škrob pro průmyslové využití. Jsou zaměřeny hlavně na potravinářství," vysvětlil Michal. Průmyslové brambory obsahují kolem 20 procent škrobu. GM brambory mají stejný obsah škrobu, ale s jiným složením. Díky tomu z něj lze vyrábět kvalitnější papír i lepidla. Mohly by vznikat i nové výrobky podobné plastům, které by byly odbouratelné jako papír či dřevo, uvedl Michal.

V Česku se pro komerční účely loni druhým rokem pěstovala geneticky modifikovaná kukuřice - sloužila hlavně jako krmivo pro zvířata. Její plochy meziročně stouply téměř pětinásobně na 1290 hektarů. Farmáři musejí dodržovat určitá pravidla. Proti pěstování geneticky upravených plodin v tuzemsku se staví ekologická organizace Greenpeace. Podle ní by možné velkoplošné pěstování mohlo mít dalekosáhlé důsledky nejen pro biologickou rozmanitost, ale i pro zemědělství, jemuž bude hrozit ztráta odbytišť. Věra Stejskalová snm