Zprávy o listerióze snížily Madetě tržby o 100 milionů

O více než 100 milionů korun klesly tržby největšího tuzemského mlékárenského výrobce Madeta v souvislosti se zprávami o možném riziku výskytu bakterie způsobující nebezpečnou listeriózu v některých měkkých sýrech. Řekl to generální ředitel společnosti Milan Teplý.

Listerie objevili kontroloři loni v prosinci a letos v lednu v některých vzorcích salátů a masných výrobků i ve zrajícím sýru.

Madeta podle Teplého v uplynulém měsíci vyráběla například sýry Romadur a Niva na úrovni 40 procent běžného objemu produkce. Nasmlouvané dodávky sýrů například kvůli obavám z listerie odřekl nejmenovaný obchodní řetězec. "V lednu jsme na zisku přišli o 6,4 milionu korun," uvedl Teplý. Kontrolní orgány přitom podle něho v Madetě, která do modernizace provozů v posledních letech investovala 250 milionů korun, výskyt bakterie vůbec nezjistily.Podle posledních dostupných výsledků měla skupina Madety v roce 2005 konsolidované tržby 7,6 miliardy korun a čistý zisk zhruba 152 milionů. Výsledky za loňský rok dosud firma nezveřejnila.

Loštické tvarůžkárně společnosti A.W. klesly v souvislosti s listerií tržby jen mírně. "Náš propad představoval částku do jednoho milionu korun. Prodej se již vrátil do normálu," řekl jednatel společnosti A.W. Karel Hlaváček. V loštické tvarůžkárně se objevila bakterie loni na podzim a firma zastavila na dva týdny výrobu.

Povltavské mlékárny Sedlčany, které jsou tradičním výrobcem sýrů Hermelín a Lučina, zatím nedokážou odhadnout, nakolik jejich prodej negativně ovlivnily zprávy o možném riziku výskytu bakterie způsobující nebezpečnou listeriózu. "Vlivů na prodej je víc, těžko se to určuje," řekl náměstek generálního ředitele Jaroslav Štemberk. Tržby firmy se ale podle něj výrazně nesnížily.

Prodej podle Štemberka ovlivňuje mimo jiné skladba sortimentu. Bakterie se sice objevila i v hermelínovém salátě, Povltavské mlékárny ale Hermelín producentům lahůdek nedodávají, prodávají ho jen jako konzumní výrobek. "Máme všechny suroviny řádně ošetřené, pasterizované," dodal Štemberk. Listerie se podle něj vyskytuje spíše ve směsných potravinách, a určit pak původce onemocnění je těžké.

Podle ředitele Potravinářské komory Miroslava Koberny v ČR v souvislosti s listerií neplatí, že by šlo zejména o problém sýrů. Mezi rizikovější výrobky patří například některé měkké salámy, výrobky z mletých mas nebo saláty. Podle Teplého se v minulých týdnech objevily nepřesné informace, podle kterých mezi rizikové skupiny patří sýry z nepasterovaného mléka. Ty se však v tuzemsku nevyrábí. Pasterace bakterie ničí.

Lidé se podle Českomoravského svazu mlékárenského nemusí obávat konzumovat přírodní sýry zrající uvnitř jejich hmoty, jako je Eidam či ementálské typy, dále čerstvých sýrů z pasterovaného mléka a tavených sýrů. Pod přísným dohledem jsou podle mlékařů i výrobny sýrů Hermelín, Niva či Olomouckých tvarůžků, které byly uváděny jako rizikové.

Hlavní hygienik ve spolupráci se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a Státní veterinární správou připravuje příručku, která bude informovat o rizicích této bakterie a o tom, jak je zmírňovat. Zájemci v ní naleznou například rady, jakým potravinám se vyhýbat či jak zmírňovat rizika ve výrobě, při rozvozu a prodeji rizikových potravin.

Problémy s poklesem poptávky kvůli listerii mají i další mlékárny, ale i výrobci lahůdek. Těm v lednu klesl odbyt na třetinu a při dlouhodobějším trvání problému by podle nich mohlo začít docházet ke krachům firem a propuštění zaměstnanců.

V loňském roce léčili lékaři 75 lidí s listeriózou a 12 pacientů na tuto nemoc zemřelo. V porovnání s předchozím rokem stoupl počet nemocných čtyřnásobně.