EP je proti masivní likvidaci vinic, chce podporovat kvalitu

Evropští poslanci se dnes postavili proti návrhu na masivní dotovanou likvidaci vinic, kterou chtěla Evropská komise přispět k zásadní reformě přebytkového evropského trhu s vínem. Podle názoru parlamentu by nutná reforma měla jít spíše cestou podpory kvalitních a konkurenceschopných vín.

Proto je podle poslanců nutné zavést přísná pravidla pro označování vín a pro tradiční výrobní postupy.

Především kvůli stále rostoucímu dovozu vína ze zemí mimo EU trpí evropský trh nadprodukcí. Každý rok vyrobí vinaři asi o 15 milionů hektolitrů vína více, než jsou schopni prodat. Valnou většinu těchto přebytků tvoří především méně kvalitní vína, která se poté destilují na líh. Krizovou destilaci vinných přebytků unie dotuje desítkami milionů eur ročně, a právě od omezení plochy vinic si slibuje výrazné úspory.

Likvidace neboli klučení vinic by se podle komise mělo týkat 400.000 ze současných 3,4 milionu hektarů evropských vinohradů. Zpráva, kterou připravila řecká europoslankyně Katerina Batzeliová ze socialistické frakce parlamentu, ale komisi oponuje a tvrdí, že řešit takovým způsobem problémy trhu s vínem je nevhodné. Chce, aby jednotlivé státy měly právo plochu rušených vinic omezit podle svého uvážení.

Rušení vinohradů je velice sporným bodem návrhu i pro ministry zemědělství EU, kteří o konkrétní podobě reformy vinařství stále diskutují a na její konečné podobě se ještě neshodli. S masivním klučením nesouhlasí ani většina producentů a vinařských asociací, v nichž jsou zastoupeni i Češi. Česká republika nemá s nadprodukcí vína problém, a klučení by se jí tedy nemělo příliš týkat. Hlasitě ale protestovala proti návrhu komise zakázat doslazování vína řepným cukrem. Evropský parlament je s postojem Česka a dalších zemí, kde je někdy kvůli špatným klimatickým podmínkám nutné víno doslazovat, zajedno.

"Obohacování (cukrem) musí být povoleno v každé vinařské oblasti, kde se tradičně používalo a kde neexistují žádné strukturální přebytky," píše se ve zprávě.

Dotovanou destilaci vinných přebytků by podle poslanců sice bylo dobré omezit, ale ne zrušit. Postupně by se měla liberalizovat i nová výsadba vinic. Po určitém období by pak mohly dotace spíše než na destilaci směřovat na propagaci kvalitního vína, marketing a osvětu spotřebitelů.

Čeští zástupci v evropském parlamentu zprávu vesměs vítají, mnohým z nich se ale nelíbí zachování dotací na destilaci vinných přebytků. „Kdyby unie přestala mrhat prostředky na destilaci nadbytečného vína, mohla by ušetřené peníze použít na podporu konkurenceschopnosti evropských vín," uvedla Zuzana Roithová, místopředsedkyně parlamentního výboru pro vnitřní trh.

EU produkuje asi tři pětiny vína na světě a stejný podíl spotřebovává. Vinařství přímo živí 1,5 milionu lidí. Unie je největším vývozcem i dovozcem vína na světě, ale zatímco export v posledních letech vzrostl o pětinu, výrobci z USA, Jižní Ameriky, Jižní Afriky, Austrálie či Nového Zélandu svůj export znásobili.