Obchodníci: Pěstitelé chmele čelí falzifikátům českých odrůd

Domácí pěstitelé čelí falzifikátům českých odrůd chmele, zejména Žateckého poloraného červeňáku. Zejména v Číně, ale také v Rusku či Rumunsku se lze podle prezidenta Unie obchodníků a zpracovatelů chmele v ČR Jiřího Venta stále častěji setkat se chmelem podobných vlastností, jež jsou vydávány za žatecký chmel. Je proto třeba zaměřit se kromě zvýšení kvality i na ochranu odrůd, řekl Vent na dnešním semináři věnovaném ekonomice pěstování chmele.

"Zatímco v Česku a Německu funguje certifikační systém bez problémů už od vlády Habsburků, zejména v Asii ochrana odrůd prakticky neexistuje. Jestliže pak budeme chtít od rozhodujících pivovarů za Žatecký poloraný červeňák 7,5 euro za kilogram, Čína nabídne podobné zboží za tři eura. Nebudeme tak schopni konkurovat na světovém trhu," uvedl Vent.

Dobrou zprávou je proto schválení chráněného označení původu Evropskou unií pro žatecký chmel. Znamená to, že by se ochrana chmele pěstovaného v Čechách měla zvýšit. Tuto chráněnou známku u nás dosud měly jen oplatky Štramberské uši a českobudějovické pivo, nyní ji vedle chmele získal i Pohořelický kapr. "V evropském kontextu je tak náš chmel první, který se tímto označením může chlubit," řekl ČTK tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Zdeněk Rosa.

Výrobou, zpracováním chmele a dlouholetým kvalitním výzkumem se podle Venta Česko řadí na špičkovou světovou úroveň, upozornil však i na slabiny. "V obchodní sféře je třeba, aby se Česko konsolidovalo jako dodavatel nejkvalitnějších aromatických chmelů. Je proto třeba centralizovat nákup a prodej chmele. Slabinou jsou i řídké porosty, což má na svědomí jejich stárnutí a nedostatek peněz na obnovu. Na některých chmelnicích chybí 20 až 30 procent rostlin, s čímž se nikde jinde v Evropě nesetkáte," doplnil Vent.

Pěstitelé se potýkají i s rostoucími náklady a silným kurzem koruny vůči euru. "Zatímco obchodníci loni zaplatili pěstitelům za tunu usušeného chmele 129.337 korun, rentabilita by byla zajištěna na úrovni tržeb těsně pod 200.000 korun z hektaru. Rozhodující je proto zvyšování výnosu, musíme se dostat na 1,3 tuny z hektaru. Zatím se pohybujeme kolem tuny z hektaru," uvedl Rosa.

V dalších letech by podle něj výkupní cena měla vzrůst na 150.000 až 160.000 korun za tunu chmele, pěstitelé mohou počítat i s dotačními tituly státu i EU. "Zvýšení ceny chmele spolu s využitím dotací pro obnovu by mohlo pomoci ke stabilizaci pěstování chmele u nás," dodal Rosa.

Pěstitelé chmele loni sklidili 5453 tun chmele, což je meziroční propad o 30,4 procenta ze 7831 tun. Výnos dosáhl 1,01 tuny z hektaru, zatímco loni to bylo o 0,37 tuny z hektaru více. Na propadu úrody se projevily jarní povodně, opožděné jarní práce kvůli dlouhé zimě, květnové krupobití, chladný přechod z května do června a zejména tropické počasí v červenci.

Výměrou chmelnic je ČR na třetím místě za Německem a Spojenými státy. Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko. V loňském roce se chmel v celém světě pěstoval na 49.000 hektarech.