EU se dohodla na vyšším podílu energie z obnovitelných zdrojů

Členské státy Evropské unie dnes na summitu v Bruselu dospěly k dohodě o ambiciózních opatřeních, která mají pomoci bojovat se změenou klimatu a částečně sjednotit energetickou politiku EU. Summit se shodl, že unie do roku 2020 závazně zvýší podíl obnovitelné energie na celkové energetické spotřebě EU na 20 procent. Česká republika s tím podle premiéra Mirka Topolánka nakonec souhlasila, protože záměr bere v úvahu situaci v jednotlivých zemích, které budou mít vliv na výši svého závazku.

V rámci boje s globálním oteplováním se tedy v budoucnu výrazně zvýší povinné množství energie vyráběné pomocí vodních či větrných elektráren.

Dnešní závazná dohoda je založena na strategii, kterou navrhlo Německo, nynější předseda EU, bere ovšem ohled na specifické požadavky jednotlivých zemí. Topolánek řekl, že český souhlas s dohodou vyplývá z toho, že summit "zohledňuje parametry" jednotlivých zemí a jejich výchozí situaci při využívání obnovitelných zdrojů, stejně jako jejich současnou strukturu energetického sektoru. Klíčové pak bylo podle premiéra ujištění předsedy Evropské komise Josého Barrosa, že členské státy musí souhlasit s podílem obnovitelných zdrojů na spotřebě energie, který jim komise navrhne.

Česká republika tak nebude muset nezbytně dosáhnout požadovaných 20 procent, protože její "deficit" může vyvážit jiný stát, kde bude podíl obnovitelných zdrojů vyšší.

"Je to ambiciózní, ale realistický cíl, kterého můžeme dosáhnout," prohlásil na tiskové konferenci po summitu Barroso. "Myslím, že tento summit byl velmi úspěšný," dodal. Spokojenost neskrývala ani německá kancléřka Angela Merkelová.

Francouzský prezident Jacques Chirac hovořil o "jednom z velkých okamžiků v evropských dějinách" a o "velmi silném signálu", který Evropa vyslala světu v boji s globálním oteplováním. Summit se už ve čtvrtek shodl, že EU do roku 2020 o pětinu sníží objem emisí skleníkových plynů oproti úrovni z roku 1990. Státníci dokonce doporučili snížení o 30 procent, ale jen zaváží-li se další světoví znečišťovatelé ke "srovnatelným omezením". Německo chce z této iniciativy vycházet při červnovém summitu skupiny G8, které letos také předsedá.

Podíl biopaliv na celkové spotřebě paliv v dopravě by měl dosáhnout deseti procent. EU si také uložila, že stanoví požadavky na energetickou náročnost osvětlení v domech, na úřadech a i v ulicích.

Za úspěch české delegace označil Topolánek závěr summitu, že je třeba zahájit skutečnou diskusi o příležitostech a rizicích jaderné energie. S tím nakonec souhlasilo i Rakousko, řekl a zdůraznil, že ČR bude usilovat, aby v Praze vzniklo stálé fórum o jaderné energetice. Stejný záměr mají i Slováci a Merkelová dnes zmínila toto fórum v souvislosti s Bratislavou. Topolánek připomněl, že o vzniku a umístění fóra rozhodne Evropská komise.

Peter Westenthaler, předseda malé rakouské opoziční strany Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ), ve svém prohlášení kvůli zmínkám o jaderné energii ostře kritizoval rakouského kancléře Alfreda Gusenbauera. Podle něj se šéf rakouské vlády "sklonil před atomovou lobby", a proto je třeba se obávat "renesance jaderné energie v Evropě". Studená sprcha prý čeká i odpůrce jaderného reaktoru v Temelíně.

Český premiér byl spokojen i s tím, že summit podpořil "efektivní" rozdělení výroby energie od její distribuce. V podstatě tak nechal na členských zemích, jak se s věcí vypořádají a pod stůl tak spadl záměr komise a řady států na vlastnické oddělení výroby a distribuce energií. ČR byla proti, zejména v obavě z průniku ruských státních firem na český trh.

Státy podpořily záměr komise snížit administrativní zátěž na evropské podniky plynoucí z direktiv EU o 25 procent do roku 2012.