Oteplování by mohlo dle vědců negativně ovlivnit víno z jihu

Teplý rok je sice často spojován s dobrými ročníky vína, globální oteplování by však mohlo mít kvůli svým nepříznivým projevům do konce toho století opačné účinky na víno z některých jižních regionů. Agentuře AFP to řekl americký vědec Grégory Jones, který se ve francouzském Dijonu účastnil konference o vlivu klimatických změn na vinice.

"První studie o změnách klimatu ukázaly, že oteplování mělo na kvalitu vína všeobecně příznivý vliv," řekl Jones. V budoucnu by však podle něj mohl mít tento fenomén neblahé důsledky pro mnohé oblasti. Kvůli suchu by mohly nastat problémy se zavlažováním, hrozí nemoci nebo eroze půdy kvůli opakovaným záplavám.

To potvrzuje i Bernard Seguin z francouzského ústavu pro zemědělský výzkum (Inra). "Teplo je spíš dobrá věc, ale to platí jen po určitou mez," konstatoval.

Vlna veder, jaká udeřila v Evropě v roce 2003, podle něj naznačila to, co by se mohlo stát v budoucnu pravidlem. "Tato horka se příznivě odrazila na úrodě v severních částech Francie, ale už méně v těch jižních," upozornil Seguin.

Mezi nejohroženější vinařské regiony patří logicky ty, kde je nejteplejší klima, tedy například jižní Evropa nebo též Kalifornie. Pokud úřady v tomto americkém státě podle Jonese nezakročí, okolo roku 2100 by se mohlo pěstovat víno už jen v pobřežních oblastech, jejichž klima zmírňuje oceán. Specialistka na španělské vinice Gemma Molleviová na konferenci navrhla, aby se víno napříště pěstovalo více u země, aby si zachovalo vlhkost a bylo lépe chráněno proti slunci. Řešením by podle ní mohlo být i řízené zavlažování.

Také v oblasti Bordeaux se vinaři snaží najít způsob, jak zabránit nežádoucím účinkům velkého vedra na víno. Ty se projevují například příliš velkou cukernatostí a vysokým obsahem alkoholu. Podle geografa Jeana-Clauda Hinnewinkela z univerzity v Bordeaux jsou klimatické změny srovnatelné se změnami na trhu, a proto by se jim měl přizpůsobit i vinařský svět.