Změny klimatu v Evropě povedou k nedostatku vody i sněhu

Změna klimatu v Evropě v příštích desetiletích zvýší riziko záplav a sucha, ovlivní turistickou sezónu ve Středomoří a pocítí ji i lyžaři, protože ubude sněhu na horách. Střední Evropa se bude potýkat s úbytkem vody, občas se na starém kontinentě objeví malárie, méně lidí zemře na nemoci způsobené chladem, naopak více obětí si vyžádají vedra. Vyplývá to ze zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu, kterou tento týden v Bruselu projednávají experti z celého světa.

Celkově podle ní může mít oteplování v Evropě některé pozitivní důsledky, například rozšiřování lesů a vyšší zemědělské výnosy na severu. Celkově ale změny povedou k ještě vyšší zátěži životního prostředí na kontinentu a nejvíce na ně doplatí jižní Evropa.

Na severu Evropy se oteplí hlavně v zimě, v centrální části a na jihu především v létě. Ve střední Evropě bude stejný počet horkých dní jako dnes na jihu kontinentu. Ve střední a jižní Evropě bude ubývat vody, protože v létě bude tepleji a bude méně pršet. Do roku 2070 se tak rozroste plocha kontinentu postižená nedostatkem vody, a to z nynějších 19 na 35 procent. Ve střední Evropě může v létě ubýt vody v řekách až o 50 procent. Současně se všude na kontinentě zvyšuje riziko záplav.

Oteplování bude mít vliv i na turistiku. Méně lidí se bude na pobřeží Středozemního moře koupat v létě. Na Riviéru budou naopak mířit hlavně na jaře a na podzim. Oteplení povede k postupnému zvyšování obliby turistických destinací na severu Evropy a v horách.

Lyžařský průmysl ve střední Evropě pravděpodobně utrpí podstatným úbytkem přírodního sněhu, hlavně na začátku a na konci sezóny, tvrdí zpráva. Podle ní umělé zasněžování bude ekonomické zřejmě jen krátkodobě nebo v případě vysoko položených středisek.

Častější budou období velkých veder podobných horkému létu roku 2003. Tato horka sebou přinesou větší úmrtnost. Naopak méně lidí zemře po nemocech způsobených nachlazením. Celkově se však zdravotní rizika spíš zvýší, tvrdí zpráva.

Vědci zaznamenali také pohyb klíšťat více na sever a do vyšších poloh, ale nebyli s to určit vztah mezi změnou klimatu a výskytem klíšťové encefalitidy nebo lymské boreliózy. Spolu s vědci mohou alergici především ve střední Evropě již nyní potvrdit, že pylová sezona se prodlužuje a začíná dříve.

Zpráva nepředpokládá, že by s oteplováním přišly do Evropy epidemie malárie, ale nevylučují vyšší riziko lokálního výskytu. Teplejší podnebí bude mít vliv na kvalitu vody v Evropě a na bezpečnost potravin, například na přenos salmonelózy.

Lesy se budou rozšiřovat na severu a ustupovat na jihu kontinentu, ve střední části se pak sníží produktivita lesů. V západní a střední Evropě budou místo jehličnatých stromů stále více růst stromy listnaté.

Zpráva netvrdí, že ke všem těmto změnám dojde na sto procent, ale většinou hovoří o vysoké nebo velmi vysoké pravděpodobnosti. Klimatologové nyní probírají znění dokumentu, jehož konečná verze bude schválena v pátek. Očekává se ale, že v zásadních věcech by se neměla od návrhu lišit.