Agris.cz - agrární portál

Včelstva napadená včelím morem je nutné usmrtit

13. 4. 2007 | Agris

Včelstva, která jsou napadena morem včelího plodu, je nutné bezpodmínečně usmrtit. Připomněl to mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Josef Duben s tím, že likvidace je jedinou možnou metodou, jak tomuto zákeřnému onemocnění vzdorovat. Včelařům pak náleží v souladu s ustanovením veterinárního zákona náhrada za vzniklé škody. Již platí v tomto smyslu vyhláška č. 36/2007 Sb., která novelizuje § 140 - 142 vyhlášky č. 299/2003 Sb. týkající se veterinárních opatření v případě moru včelího plodu, která říká v souladu s požadavky včelařů, že je povinné zlikvidovat nejen nemocné včelstvo, ale i všechna včelstva v ohnisku (na stanovišti).

To znamená, že, je nutné zlikvidovat i okolní úly, protože existuje reálné riziko, že i ony jsou již nakažené. SVS v těchto dnech schválila metodický návod (č. 2/2007), který ustanovení zmíněné vyhlášky rozpracovává do technických kroků, jak postupovat. S návodem jsou seznámeny všechny krajské veterinární správy, a lze jej nalézt i na webových stránkách SVS ČR (www.svscr.cz v rubrice zdraví zvířat).

(O moru včelího plodu lze uvést, že jde opravdu o nebezpečnou nákazu, která převážně postihuje zavíčkovaný včelí plod. Původcem je Paenibacillus larvae, dříve označovaný Bacillus larvae, White (1904), gram-pozitivní tyčinkovitý mikrob, který vytváří mimořádně odolné spóry. Nákaza se šíří infikovanou potravou, zalétlými včelami a roji, loupeží, infikovanými plásty, úly a včelařským příslušenstvím. Nákazu mohou rozšiřovat i roztoči a jiní škůdci. Spóry Paenibacillus larvae se dostanou s potravou do trávícího traktu larev prvních instarů (otevřený plod), kde vyklíčí, pomnoží se, zničí buňky žaludeční výstelky a proniknou do hemolymfy a dalších tělesných tkání. Příznaky se projeví až u zavíčkovaného plodu. Plást bývá nepravidelně zakladen (mezerovitý plod), víčka jsou ztmavlá, propadlá, občas proděravělá. Napadené larvy mění barvu z perleťově bílé na šedožlutou až tmavohnědou a přeměňují se v lepkavou, hlenovitou hmotu, která se dá z buněk vytáhnout jako vlákno dlouhé několik centimetrů. Konečným stádiem rozložení larvy je příškvar, který pevně lpí na spodní stěně buňky.)


Zdroj: Agris, 13. 4. 2007





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 14.12.2025 20:14