Experti: Je třeba se zaměřit na přizpůsobení klimatickým změnám

Politici se při ochraně klimatu soustředí především na snižování emisí, měli by se však zaměřit i na to, jak se klimatickým změnám přizpůsobit. Uvedl to dnes na česko-britské konferenci Průmysl a ochrana klimatu hlavní vědecký poradce britské vlády David King.

"Existuje řada důkazů, že teplota v globálním měřítku stoupá. Nehovořme o tom, kdo nebo co za to může," uvedl expert na klimatologii z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Pretel. Klimatické změny, k nimž patří i extrémní jevy v počasí, mohou podle něj mít na průmysl vážné dopady. Pretel to ilustroval na příkladě z energetiky. Střední a východní Evropa se bude podle prognóz potýkat s úbytkem vody ve vodních zdrojích. Nedostatek srážek v letních měsících ovlivní negativně množství elektřiny, které dodávají hydroelektrárny.

Přitom právě poptávka po elektrické energii, jejíž výroba se na globálních emisích skleníkových plynů podílí téměř čtvrtinou, se má v celosvětovém měřítku podle odhadů do roku 2025 téměř zdvojnásobit.

Podle zprávy britského ekonoma Nicholase Sterna odpovídá současná koncentrace skleníkových plynů přibližně 430 dílům na milion (ppm) CO2 ve srovnání s 280 ppm v době před průmyslovou revolucí. Kritickou hranicí je podle Kinga 550 ppm. Té by mohlo být dosaženo v roce 2035 a existuje zhruba tříčtvrtinová pravděpodobnost, že do tohoto roku se zvýší celosvětová průměrná teplota o více než dva stupně Celsia.

Objem emisí škodlivých plynů vypouštěných do ovzduší se v celosvětovém měřítku zvyšuje o dvě procenta ročně. V atmosféře zůstávají desítky až stovky let. Jejich množství v atmosféře v roce 2030 je tedy už dnes nezávislé na tom, jaký scénář omezování emisí bude přijat.

"Podporujeme úsilí o mezinárodní řešení problému," řekl předseda Environmentálního výboru při Svazu průmyslu a dopravy ČR Josef Zbořil. Současná politika Evropské unie prostřednictvím emisních povolenek je však prý spíše administrativním řešením problému. Důležitější jsou podle Zbořila investice do vývoje nových technologií v energetice.

Velká Británie chce do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů o 60 procent. K dosažení cíle nepomůže podle Kinga jen budování zdrojů energie z obnovitelných zdrojů či vyšší energetická efektivnost. "Neobejdeme se bez výstavby nového jaderného zdroje," řekl.

Česká republika omezila emise skleníkových plynů v posledních 15 letech zhruba o čtvrtinu, ze 194 milionu tun v roce 1990 na 141 milionu tun v roce 2005. To je zhruba půl procenta celosvětové produkce.