Chmelařům na Rakovnicku působí letos starosti teplé počasí

Po mírné zimě se podle pěstitelů chmele dá očekávat větší množství škůdců, plísní a chorob. Problémy jsou i s půdou, protože při nízkých teplotách mráz neroztrhal hroudy. Zatím se však nedá odhadnout, jak tyto potíže ovlivní kvalitu a množství vypěstovaného chmele, řekl ČTK zástupce společnosti Rakochmel Kolešovice Petr Novotný. Kvůli teplému počasí začali letos chmelaři na Rakovnicku pracovat dříve než obvykle. "Nepamatuji, že by zavádění chmele začalo už během dubna," uvedl Novotný s tím, že na více než 140 hektarech chmelnic společnosti v současné době pracuje zhruba 160 středoškolských brigádníků. "Máme tady několik brigádníků z Benešova, ale zbytek tvoří Slováci, kteří mají o práci větší zájem než tuzemské školy," podotkl Novotný.

Chmelaři na Rakovnicku měli potíže s počasím i loni. Největší z producentů chmele na Rakovnicku kolešovický Rakochmel sklidil necelých 600 kilogramů chmele z jednoho hektaru. Předloni to bylo téměř 1000 kilogramů. Na menší úrodě se podepsalo červencové tropické počasí. Další problémy měly chmelnice v Mutějovicích a přilehlých Krupá, Hředle a Lhota, které byly v květnu zasaženy kroupami; část chmelnic porazila i vichřice na konci července. Krupobití a vedra zhatily plány chmelařů také v Lišanech na Rakovnicku. Firma Lupofyt, která zde obhospodařuje chmelnice na ploše 85 hektarů, přišla o zhruba 80 procent chmele.

Odborníci upozorňují na to, že řadu let se v Čechách pěstování chmele pohybuje na hranici rentability nebo pod ní a nevznikají dostatečné rezervy na nové investice. Do pěstování chmele se navíc podle Novotného promítají zvýšené náklady za energie, výkupní cena se však nemění. Na Rakovnicku pěstují především odrůdu chmele Žatecký poloraný červeňák. Veškerá produkce končí prostřednictvím obchodních společností na zahraničních trzích. Přes Německo se rakovnický chmel dostává až do Číny a Japonska.