K růstu lososí populace je nutné vybudovat na 60 rybích přechodů

Téměř šest desítek rybích přechodů schází k tomu, aby se mohli lososi přirozeně množit v českých řekách. Královská ryba, jejíž světová populace je v ohrožení, se do Čech vrátila přirozenou cestou poprvé v roce 2001, potom co rybáři začali o tři roky dříve její plůdek uměle vysazovat. Loni na podzim sportovní rybář na soutoku Labe a Kamenice v Hřensku ulovil lososa velkého 104 centimetrů. Než začnou celoročně hájení lososi připlouvat v množství, které by umožnilo sportovní lov, bude to podle ochránce přírody a rybáře Martina Duška trvat v Kamenici pět až deset let, jinde ještě déle. "V každém případě i tehdy bude platit pravidlo chyť a pusť," řekl Dušek ČTK na setkání s mezinárodně uznávaným ochráncem lososů Orri Vigfussonem.

Islanďan, jehož rodina se podílela na vylovení populace sleďů, založil v roce 1989 Fond severoatlantského lososa, pomocí kterého chce udržet populaci lososů na přijatelné úrovni. Jedinou cestou, kterou je toho podle něj možné dosáhnout, je ochrana ryby ve všech jejích teritoriích a zákaz jejího zabíjení. Fondu se podařilo na výkup práv na komerční lov shromáždit za 17 let 30 milionů eur, přispěly i vlády Španělska, Francie, Británie a USA. Fond přispěl k omezení lovu vlečnými sítěmi. Výsledkem práce fondu jsou zvyšující se počty ryb v islandských, irských a britských řekách.

Prahu Vigfusson navštívil, aby se o zkušenosti podělil s českými ochránci přírody a rybáři. Probíral s nimi například rizika klecových chovů lososů v oceánu či problematiku získávání plůdku. Jednou ze tří překážek, která brání početnějšímu návratu lososa do českých řek, je totiž jeho nedostatek. Rybáři ho berou z jediného zdroje v Německu, aby se ryby z různých lokalit nekřížily. Množství plůdku je tak omezené nejen financemi.

Vedle chybějících rybích přechodů, překážek při splouvání plůdku a jeho nedostatku chybějí rybářům také peníze na výstavbu líhní. Aby totiž česká voda lososům opravdu zachutnala, měli by se jí nalokat ihned po vykulení z líhně. Zařízení za zhruba 15 milionů by chtěli rybáři vybudovat nejdříve na Kamenici, Ploučnici, Ohři a později, až bude Labe pro lososy lépe splavné, i na Divoké Orlici. Tyto čtyři řeky považují rybáři pro lososy za nejideálnější. S žádostí o peníze se chtějí obrátit na Evropskou unii.

Cílem rybářů je přirozený stav, kdy se budou do Čech lososi připlouvat třít a jejich plůdek bude schopen vrátit se do moře. Nyní mu v tom brání turbíny vodních elektráren. Nejen malé lososy, ale například i pstruhy a úhoře totiž ničí jejich lopatky. Mimo jiné je proto podle Duška nutné zachovávat průtok přes jezy a bránit vplouvání malých ryb do turbín.

Letos rybáři vysadili do Kamenice, Ploučnice a Ohře 300.000 malých lososů. Tři centimetry malé ryby rybáři odchovávají v Děčíně. Peníze na to dostávají od ministerstva životního prostředí. Lososi se v Labi hojně vyskytovali do roku 1935, kdy skončila stavba střekovských zdymadel v Ústí nad Labem. Zdymadla byla nepřekonatelnou překážkou pro putující ryby. V Labi byl pak podle pamětníků poslední losos uloven v roce 1954. V květnu roku 1998 vysadili rybáři poprvé 45.000 plůdků. Na místě vysazení se malí lososi zdrží jeden až tři roky a pak se vydávají do Labe a dále do Atlantiku. Ve slané vodě přebývají lososi obvykle další dva roky. Poté se ryba vrací do míst svého zrození či vysazení, aby se tam vytřela.