Odborníci: Státní regulace biopaliv může komplikovat jejich rozvoj

Nadšení světových politiků pro biopaliva, která mají snížit závislost na fosilních palivech, omezit emise škodlivých skleníkových plynů a dát nové možnosti zemědělcům, může pro rozvoj oboru představovat problém. "Co je taženo regulací, může být regulací kdykoliv změněno," řekl dnes na konferenci k biopalivům v Praze zástupce Evropské banky pro obnovu a rozvoj François Lecavalier.

Biopaliva se dnes na celosvětové spotřebě pohonných hmot podílejí zhruba jedním procentem, v roce 2020 to má být podle odborných odhadů už pět procent. Biopaliva jsou přitom konkurenceschopná jen v Brazílii, v jiných zemích vyžadují podporu státu, ať už formou kvót na povinné příměsi v pohonných hmotách či daňovými úlevami.

Za nárůstem celosvětové produkce tak stojí především politické závazky. Americký prezident George Bush ve své letošní zprávě o stavu unie vytyčil cíl redukovat spotřebu benzínu do roku 2017 o pětinu; biopaliva mají do deseti let nahradit 15 procent spotřeby tradičních pohonných hmot. Evropská unie chce do roku 2020 dosáhnout minimálního desetiprocentního podílu biopaliv na celkové spotřebě pohonných hmot.

S rozvojem oboru je spojena i řada dalších rizik. Potenciální nebezpečí představuje například fakt, že pěstování technických plodin tlačí na zdražování cen potravin. A navíc, zatímco dnes jsou projekty spojené s produkcí biopaliv finanční institucemi podporovány a zvýhodňovány, nemusí to trvat věčně. Producenti biopaliv by se podle Lecavaliera měli zaměřit hlavně na hledání úspor nákladů a dlouhodobě se nespoléhat na státní podpory. Podle některých expertů jsou navíc přínosy klasických biopaliv, které se vyrábějí ze zemědělských plodin, sporné. Více si odborníci slibují od druhé generace biopaliv z nezemědělských a odpadových surovin, jejichž využití je však zatím v plenkách.

Biopaliva i přesto představují velký byznys. Randy Stratton, který konferenci předsedá, odhadl, že investice do projektů na produkci biopaliv dosáhnou v letech 2006 a 2007 celosvětově 24 miliard USD (přibližně 504 miliard korun). Stratton se domnívá, že biopaliva nahradí v roce 2050 většinu fosilních paliv.

Světovým lídrem v produkci bioetanolu byla až do nedávna Brazílie, která ho začala masově vyrábět z cukrové třtiny v době prvního ropného šoku v polovině 70. let minulého století. Největší jihoamerickou zemi však loni na čele žebříčku největších producentů biopaliv vystřídaly Spojené státy, kde se etanol vyrábí převážně z kukuřice. V roce 2006 se 46 procent světové produkce biopaliv vyprodukovalo právě v USA, 40 procent v Brazílii a zhruba devět procent v Číně. Investice do biopaliv se pod vlivem brazilských úspěchů dynamicky rozvíjejí zejména ve střední a jižní Americe.

V Česku by se měla biopaliva začít přimíchávat do pohonných hmot zřejmě od letošního 1. září. Příslušnou právní normu už schválili poslanci, nyní se jí zabývá Senát a poté půjde k podpisu prezidentovi. Novela zákona počítá s tím, že do motorové nafty se budou přimíchávat dvě objemová procenta metylesteru řepkového oleje (MEŘO), od 1. ledna 2009 má tento podíl narůst na 4,5 procenta.

Třídenní konference o biopalivech, která dnes pokračuje druhým dnem, se účastní čtyři stovky delegátů z 30 zemí.