Martin Bursík ve Sněmovně k vládnímu návrhu ekologické daňové reformy

Vystoupení místopředsedy vlády a ministra životního prostředí Martina Bursíka v Poslanecké sněmovně v rámci projednávání návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů:

Dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci,

jak jste zaregistrovali, tak jsme si jako členové vlády rozdělili role a každý popisujeme určitý segment, který věcně nám bližší. Dovolte, abych vám krátce představil jednu část reformního batohu, která je vskutku reformou. Není pochyb o tom, že patří do celku novel zákonů, které jsou vám předkládány, a to je ekologická daňová reforma.

Reforma se v novele zákonů projevuje návrhem zákona o zdanění elektřiny, plynu a uhlí. K tomu je potřeba dodat, že závazek realizovat výnosově neutrální ekologickou daňovou reformu měly již tři vlády, resp. čtyři, které předcházely vládě této. Hned tři sociálně demokratické vlády měly ve svém programovém prohlášení realizovat výnosově neutrální ekologickou daňovou reformu. Na reformě se pracovalo koncepčně, několik scénářů, variant bylo připraveno. Bohužel žádný ze scénářů se nedostal do fáze, kdy by předchozí vlády ekologickou daňovou reformu schválily, koncepčně se na ní shodly a předložily ji Poslanecké sněmovně. Jako vláda jsme se dostali do určitého časového presu, protože - jak již tady bylo řečeno ministrem financí - Česká republika v přístupové smlouvě z Atén vyjednala odklad začlenění Směrnice 96 z roku 2003 o zdanění energií do 1. 1. 2008, a tudíž skutečně tento krok děláme na poslední chvíli.

Reforma, jak vám je předkládána, co do výše sazeb vychází z minimálních sazeb spotřebních daní, které jsou stanoveny Směrnicí 96. Řeknete možná, že je to málo ambiciózní, že by vláda mohla nasadit spotřební daně vyšší. My jsme sledovali nicméně jiný cíl. Tím cílem je institucionálně zakotvit ekologickou daňovou reformu do naší daňové soustavy tak, aby v budoucnu, kdy se budou měnit její parametry, jsme měli zajištěno, že daňová reforma nám přináší tzv. dvojí dividendu, dvojí výhodu. Na straně jedné ekonomickými nástroji - spotřebitelskou volbou, chováním výrobců, producentů energií i spotřebitelů - chráníme životní prostředí, protože ekologická daňová reforma zvýhodňuje výrobu tepla z ekologicky šetrnějších technologií. To na straně jedné - ochrana životního prostředí. Na straně druhé - výnosy ze spotřebních daní z energií se vrací do ekonomiky snížením vedlejších nákladů práce. V důvodové zprávě k zákonu najdete princip, který hovoří o tom, že veškeré výnosy, které stát získá ze zdanění energií, využije a použije ke snížení povinných odvodů sociálního pojištění zaměstnavatelů.

Po delší diskusi jsme přistoupili na německý model, tzv. princip T plus jedna, kdy ministr práce a sociálních věcí dostal od vlády uloženo, aby do poloviny roku 2008 vyhodnotil výnosy ze spotřebních daní z energií, učinil odhad ročních výnosů a připravil návrh novely zákona o sociálním pojištění, ve kterém nastaví už konkrétní parametry, to znamená snížení o tolik a tolik desetin procentního bodu povinných odvodů sociálního pojištění zaměstnavatelů. Tímto bude zajištěna výnosová neutralita.

O co se konkrétně jedná? Uvalujeme minimální sazbu spotřební daně 8, 50 korun na gigajoul spáleného tepla pro uhlí, což podle typu uhlí, podle spáleného tepla se pohybuje zhruba na zvýšení ceny pro spotřebitele o 10 %. To je myslím nejvýznamnější efekt daňové reformy. U zemního plynu nárůst je 30, 60 korun na megawatthodinu, u elektřiny 28, 30 korun na megawatthodinu.

To, co zaslouží největší pozornost, jsou výjimky, protože o výjimkách se vedla na vládě nejpodstatnější řeč. To, že spotřební daně musíme zavést, o tom není pochyb. To, že se vláda rozhodla "nezcizit" výnosy a nezapojit je do příjmové strany rozpočtu, ale že se rozhodla realizovat skutečně reformu, kde se vrací výnosy zpátky v podobě snížení sociálního pojištění, zlevnění vedlejších nákladů práce a tedy součást aktivní politiky zaměstnanosti, zlevnění práce, tak debata byla o výjimkách. Nakonec jsme se dohodli po velmi vitální debatě ve vládě, že vláda navrhla Poslanecké sněmovně výjimku pro využívání zemního plynu pro vytápění domácností, protože se jedná o ekologický způsob vytápění, protože stát nainvestoval miliardy korun do plynofikace a stojíme o to, aby lidé neodcházeli z využívání zemního plynu, aby tento způsob vytápění, který co do emisí je ekologicky šetrný, zůstal zachován, jeho rozměr a dále se rozvíjel.

Druhá výjimka se týká využití zemního plynu v dopravě. To je Poslanecké sněmovně důvěrně známo. Myslím, že z iniciativy pana poslance Ambrozka Poslanecká sněmovna odsouhlasila nulovou spotřební daň na využití zemního plynu v dopravě s tím, že spotřební daně celkem v pěti krocích od roku 2012 se poté budou zvyšovat až do roku 2020, kdy se ustálí na sazbě 264, 80 korun na megawatthodinu spáleného tepla.

Ta další výjimka se týká tzv. ekologicky šetrné elektřiny, která je v zákoně definována jako elektřina z využití sluneční energie, biomasy, větrné energie, geotermální energie, také elektřiny vyrobené z metanu, z uzavřených uhelných dolů. Je v našem zájmu a je ekologicky přínosné, aby metan byl energeticky využíván, aby neunikal do atmosféry, protože je 21krát agresivnější nežli CO2, a poté také vyrobený z palivových článků. Čili šli jsme i do takového detailu, že elektřina, která je vyrobena v dopravních prostředcích, tak pokud je spotřebována v dopravním prostředku, tak je také osvobozena od daně. Mám na mysli hybridní pohony, které se čím dál více prosazují a kde jalová energie se ukládá do akumulátorů, která pak je využívána pro pohon automobilu.

Výjimka je také navrhována pro provozování dráhy a drážní dopravy pro přepravu osob a věcí na dráze železniční, tramvajové a autobusové. A pak jsou tady výjimky, které jsou v podstatě standardní pro všechny země, které využívají možnosti výjimky pro metalurgické procesy, pro elektrolytické procesy tam, kde tyto výjimky v podstatě využívají všechny země, které mají těžký průmysl, který by byl zatížen touto spotřební daní.

Další výjimkou je centrální zásobování teplem pro domácnosti, a to v případě, že to teplo je vyráběno v kombinované výrobě elektřiny a tepla. Asi nemusím vysvětlovat, že je to vlastně nejekonomičtější, nejefektivnější způsob vyrábění, kde se využije primární energie jak pro výrobu elektřiny, tak pro výrobu tepla.

Já myslím, že vám navrhujeme vyvážený model ekologické daňové reformy, který co do parametrů odpovídá minimálním sazbám daně. U výjimek jsme si dávali pozor na to, abychom skutečně zvýhodnili domácnosti, které budou vytápět šetrnými způsoby, a ten nárůst ceny uhlí, který jistě bude tady diskutován, jsme připraveni kompenzovat jinými kroky. Primárně využitím zhruba 20 mld. korun v operačním programu životní prostředí, kde budeme připravovat speciální program pro náhradu vytápění uhlím v domácnostech - týká se to zhruba 400 tis. domácností; chceme nabídnout dotaci kombinovanou se zvýhodněným úvěrem a chceme pomoci domácnostem, aby postupně, nikoliv skokem, přešly na ekologické způsoby vytápění.

Dámy a pánové, toto je základ ekologické daňové reformy. Jde o přesun od přímých daní k nepřímým. Nemáme jiné efektivnější nástroje, jak chránit životní prostředí, nežli jsou ekonomické nástroje. Konkrétně ve věci využívání uhlí jako pevného paliva nevíme, jak jinak účinně motivovat spoluobčany k tomu, v kombinaci s dotacemi a s úvěry, aby přešli z lokálního vytápění uhlím. V následujících několika letech budeme více a více slyšet o problému jemného polétavého prachu. Já přináším do vlády národní program snižování emisí znečišťujících látek, ze kterého se ukazuje, že celou jednu polovinu emisí jemného polétavého prachu mají na svědomí lokální topeniště, která využívají uhlí. Doporučuji Poslanecké sněmovně, aby ten koncept s takovýmito parametry schválila.

A ještě jeden dodatek, který si zaslouží, abych vás na něj upozornil. My jsme také do daňové reformy vlastně zakorporovali návrh, který už Poslanecká sněmovna projednává, a to je přeřazení biomasy, palivového dříví, dřevní štěpky do snížené sazby DPH. Takový návrh tady z dílny sociální demokracie a KDU-ČSL přišel. My jsme si ho osvojili a udělali jsme ještě jeden krok navíc, a to je to, že jsme požádali ministra financí, aby inicioval jednání s Evropskou komisí, aby vytvořila kód celního sazebníku pro pelety z rostlinné biomasy, protože Evropa to ještě formálně nezná, a bez kódu celního sazebníku nemůžeme přeřadit pelety z rostlinné biomasy do nižší sazby DPH, tak bych byl rád, abyste si byli vědomi, že toto řešíme.

A stejně tak jsme požádali ministra financí, aby požádal o výjimku v možnosti přeřazení technologií pro výrobu tepelné energie z obnovitelných zdrojů, to znamená solární kolektory, tepelná čerpadla, kotle na různé druhy biomasy, aby požádal o výjimku pro přeřazení těchto technologií z vyšší sazby DPH do nižší sazby DPH. Čili ještě jsme trochu rozšířili ten návrh, který jsme tady měli v Poslanecké sněmovně, což je logické, protože vláda takovéto kompetence má.

Takže si vás dovoluji požádat o to, abyste věnovali pozornost této části reformního balíku a jsem samozřejmě připraven s kýmkoliv z vás o tomto vést dialog a diskusi a vysvětlit věci, příp. od vás převzít nějaké podněty. Děkuji pěkně.