Hypermarkety: Více českých výrobků prodávat nebudeme

Obchodní řetězce neustoupí chystaným nátlakovým akcím Agrární komory ČR a nezvýší podíl českých potravin ve svých prodejnách. Podle generálního ředitele sítě obchodů Interspar Martina Hrušky jde o nepřípustný a nemravný nátlak, podíl českého zboží na pultech hypermarketů navíc zástupci řetězců považují za dostatečný.

Obvinění, že řetězce diskriminují české výrobce potravin a upřednostňují zahraniční zboží, považuje Hruška za zcela pochybené. „Tento podíl je velmi vysoký, pohybuje se kolem 80 procent,“ uvádí na dotaz redakce TÝDEN.CZ. „Obecně lze říci, že tam, kde to jde, upřednostňujeme české potraviny,“ dodává. Mezi zhruba 900 dodavateli Intersparu je údajně pouze deset zahraničních. Podobná čísla uvádějí i zástupci dvou dalších řetězců. Kateřina Pecinová z tiskového oddělení společnosti Ahold, provozovatele supermarketů Albert a Hypernova, udává u své firmy podíl mezi 80 a 85 procenty, jen o málo méně – mezi 70 a 80 procenty českých potravin má podle svého mluvčího Michaela Šperla Kaufland.

Všichni tři se také shodují na tom, že pokud jejich firmy nějaké potravinářské zboží dovážejí, jde většinou o exotické ovoce, nebo jiné komodity nedostupné z domácích zdrojů. „Naše společnost vyvíjí maximální úsilí k nákupu nabízeného zboží na českém trhu. Toto je také v našem zájmu, protože jsou dopravní cesty kratší a výrobky jsou při nákupu levnější,“ vysvětluje důvody tohoto přístupu Šperl. Podíl českých produktů se podle Pecinové nezměnil ani vlivem vstupu Česka do EU.

Podle Hrušky jeho společnost neuvažuje o tom, že by pod tlakem protestů podíl prodeje českých potravin zvýšila. „Pro nás je jediným arbitrem naší činnosti zákazník, ten rozhoduje, co si koupí a kde si to koupí… Aktivity Agrární komory považujeme za nepřípustný a nemravný nátlak, který pozici českých potravinářských firem v jednání s řetězci jen zhoršuje,“ domnívá se Hruška.

Diskriminace nebo korektní vztahy?

Podmínky, za nichž čeští výrobci potravin v supermarketech prodávají své zboží, Hruška za diskriminační nepovažuje. Za svou společnost naopak odmítá tvrzení, že obchodní řetězce producenty nutí k podpisům nevýhodných smluv. „Interspar má se svými dodavateli v drtivé většině mimořádně korektní vztahy a všechny podmínky a okolnosti smlouvy vznikají se svobodným souhlasem obou stran,“ říká.

Prezident Agrární komory Jan Veleba s ním ale nesouhlasí. „Smlouvy obchodních řetězců jsou naprosto jednostranné, o nějaké rovnoprávnosti obou stran tam nemůže být ani řeč. A to za přihlížení české administrativy a zejména Úřadu na ochranu hospodářské soutěže,“ uvádí šéf Agrární komory ČR. Praktiky řetězců jsou podle něj mnohdy alarmující. „Řetězec třeba odebere od zemědělce zboží, jehož cena je smluvně stanovena na 18,50 Kč. Potom je ale dá do akce za 16,50 a vzniklý rozdíl pak požaduje na výrobci doplatit buď přímo, nebo formou slevy na příští nákup,“ uvádí Veleba pro ilustraci.

„Toto rozhodně není běžná praxe v našich hypermarketech,“ oponuje mu Hruška. „Veškeré obchodní podmínky jsou akceptovány dobrovolně a oboustranně prostřednictvím smluv,“ doplňuje ho Pecinová.

Zástupci dodavatelů ale tuto údajnou dobrovolnost zpochybňují. V zásadě totiž pokud prodejce odmítne přistoupit na podmínky smlouvy, připraví se tím o možnost své zboží tímto způsobem prodávat. „Řetězce si zkrátka všechno nadiktují. Vezmou si peníze na svoji reklamní kampaň, vezmou si peníze na otevírání svých prodejen, vezmou si peníze na umístění zboží v regálu, vezmou si peníze na uvedení zboží v katalogu atd. Takže jsou to miliardy korun, které oni si berou, a všichni se tváří, jako by se nechumelilo,“ komentuje praxi Veleba.

Jednání nebo nátlak?

Podle Hrušky je ale postoj Agrární komory překvapivý. „Považujeme je (protesty) za nelogické a nemravné,“ říká. „Zástupci řetězců se již dvakrát sešli za účasti ministra zemědělství Gandaloviče u kulatého stolu se zástupci Agrární komory a masokombinátů. Na těchto jednáních bylo mimo jiné dohodnuto, že se budou hledat cesty k užší spolupráci mezi prodejci a výrobci. Jednání začala a do toho přichází Agrární komora s plány na další protesty. Tím tato jednání zásadně narušuje a ohrožuje,“ vysvětluje postoj řetězců Hruška.

Protesty Agrární komory by měly proběhnout v druhé polovině června. Namířeny budou proti obchodním řetězcům, které Agrární komora vybrala na základě průzkumu podílů českého a dovezeného potravinářského zboží. Konkrétní jména firem, jichž se budou blokády zásobování týkat, komora zatím nezveřejnila. „Nemůžeme za to, že česká politika se dostala do situace, kdy není možné ničeho dosáhnout jednáním, ale jedině nátlakem,“ říká k plánovaným protestům Veleba.