Ovoce bude kvůli mrazům nejméně od roku 1995, škody 400 mil. Kč

Letošní úroda ovoce v sadech českých pěstitelů bude kvůli jarním mrazům nejnižší od roku 1995 a škody zřejmě dosáhnou více než 400 milionů korun. Podle odhadu k polovině června by měla sklizeň činit 136.550 tun, což je meziročně o 29 procent méně. U jablek se dá kvůli neúrodě čekat vzestup cen o deset až 20 procent. ČTK to dnes řekl tajemník Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Roční finanční hodnota ovoce sklizeného v Česku se obvykle pohybuje nad jednou miliardou korun.

Nejvíce se nepříznivé počasí podepsalo na jabloních, které jsou zároveň hlavním českým ovocným druhem. Propad sklizně se u nich očekává o 34 procent na 105.729 tun. Konzumních jablek určených pro trh bude ve srovnání s loňskem jen asi polovina, protože část úrody má takzvané mrazové poškození a bude použitelná jen ke zpracování na mošt.

Chybějící jablka českých pěstitelů na tuzemském trhu nahradí podle Ludvíka dovoz, který je tradičně dražší. Nejvíce se jablka budou zřejmě dovážet z Itálie. V normálních letech dovoz obvykle pokrývá přes 40 procent české spotřeby.

O pětinu se čeká pokles úrody višní, o 18 procent u malin a ostružin a o 12 procent u červeného a bílého rybízu. Mírný pokles v řádu procent se ještě čeká u broskví a švestek. Naopak nárůst zhruba o 30 procent sadaři odhadují u meruněk a hrušek. U hrušek, podobně jako u jablek, má však část úrody mrazové poškození.

Dosavadní počasí bylo podle ovocnářů mimořádně nepříznivé. Po mírné zimě byla vegetace ovocných dřevin urychlena o dva až tři týdny. Rovněž kvetení bylo velmi časné a většina ovocných druhů kvetla již v průběhu dubna. "Netradiční byl i průběh jara. Zejména velmi suchým počasím, kdy nespadly žádné srážky po dobu až osmi týdnů. K tomu se přidaly nadprůměrné teploty. V některých oblastech kritický nedostatek vody stále trvá," řekl Ludvík.

Zásadní vliv na úrodu měly mrazy v dubnu a na začátku května. Mrazy až minus sedm stupňů Celsia přišly ve třech vlnách. První byla kolem 5. dubna, kdy postihla některé peckoviny na začátku kvetení nebo před květem a jádroviny v poupatech. Druhá vlna následovala kolem 21. dubna, kdy byly postiženy zejména broskvoně, švestky, třešně a hrušky v květu a jabloně na začátku květu. Třetí vlna mrazů přišla v prvních dnech května. Poškozeny byly zejména jabloně. Nejvíce mrazy postihly severovýchod a severozápad Čech a také lokální výsadby v údolních polohách prakticky ve všech regionech.

Vážné škody na úrodě hlásí podle Ludvíka většina zemí střední a východní Evropy. Nejvíce je postiženo Polsko, kde mrazy udeřily do sadů v plném květu. Polsko, které má největší vliv na obchod s ovocem ve středoevropském regionu, očekává škody v řádu desítek miliard korun a tamní poškození bylo klasifikováno jako živelní pohroma. Odhaduje se, že celková sklizeň ovoce ve střední Evropě bude nejnižší za několik desítek let. Naposledy jarní mrazy výrazně poškodily české ovocné sady na jaře 2005. Úroda ovoce tehdy klesla o 19 procent na 164.440 tun a byla nejnižší za předchozích sedm let. Ovocné sady se v Česku rozkládají na ploše 17.086 hektarů. Z nich nejvíce zabírají jabloně, a to 9033 hektarů.

Sklizeň ovoce v intenzivních sadech v letech 2001 až 2006 a odhad roku 2007 v tunách:

Zdeněk Rychtera