Vědci tvrdí, že nadějí pro znečištěnou půdu jsou samy rostliny

Vědci tvrdí, že nadějí pro kontaminovanou půdu je její řízené čištění samotnými rostlinami, půdními mikroorganismy a houbami. Možnosti uplatnění tohoto postupu na znečištěných plochách a také při čištění odpadních vod zkoumají v rámci mezinárodní spolupráce i čeští vědci v Laboratoři rostlinných biotechnologií, která je společným pracovištěm Ústavu experimentální botaniky Akademie věd a Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze.

Technologie, kterou vědci nazývají fytoremediace, využívá podle vedoucího laboratoře Tomáše Vaňka přirozených procesů, které probíhají i za běžných podmínek. Rostliny svými kořeny přijímají vodu a chemické látky v ní rozpuštěné. Nebezpečné chemikálie z půdy či z vody se v rostlinách buď přeměňují (metabolizují) na neškodné látky, nebo se v nich hromadí. V druhém případě lze rostliny pěstované na zasažených plochách sklidit a bezpečně zlikvidovat. Výhodou této metody jsou i její malé náklady.

Významných úspěchů vědci podle Vaňka dosáhli při odstraňování uranu a radia z drenážních vod v bývalé úpravně uranové rudy v Mydlovarech. Využili při tom takzvanou kořenovou čistírnu, v níž znečištěná voda protéká kolem kořenů rostlin, které z ní "vychytávají" nebezpečné látky. Obdobný postup použili i v průmyslových areálech kontaminovaných výbušninami. Obě tyto metody byly patentovány.

V areálu Kaňk, který je součástí bývalých kutnohorských stříbrných dolů, jsou nadějné výsledky při odstraňování toxických kovů z půdy, například arsenu.

Kvalitně provedená fytoremediace pomáhá zlepšit životní prostředí a uskutečňovat současné představy o udržitelném hospodaření s půdou. Pro každý konkrétní projekt se však musí nalézt vhodné druhy rostlin a správný postup jejich pěstování. Takovými rostlinami mohou být například technické plodiny jako len a konopí. Vybrané druhy konopí mohou sloužit i pro získávání uranu z kontaminovaných vod. Dokážou nahromadit až 1,2 gramu uranu na deset kilogramů biomasy.