Agris.cz - agrární portál

Chlor – prostředek k redukci patogenů

23. 6. 2007 | ÚZPI

Chlor ve formě chlornanu sodného, chlornanu vápenatého nebo jako plyn je nejběžnější prostředek pro desinfekci jatečných těl a vybavení zpracovatelských podniků v USA.

Food Safety a Inspection Service (FSIS) povoluje přidání chloru do vody na umývání jatečných těl nebo vody v chladičích v množství až 50 ppm. FSIS vyžaduje, aby se chlorovaná voda, obsahující minimálně 20 ppm využitelného chloru, používala na všechny povrchy jatečných těl v případě, že jejich vnitřky byly znovu zpracovány jinak než jen ořezáváním.

Chlor byl a stále je účinný prostředkem pro redukci množství bakterií na povrchu vybavení zpracovatelských podniků a na jatečných tělech drůbeže.

Důraz, který klade FSIS na další snižování salmonel, vede drůbežářské podniky ke zvýšenému využívání programů chlorování vody a její aplikaci při drhnutí brojlerů před pařením, pro omývání náčiní, do vnitřních a vnějších ostřikovačů brojlerů, pro omývání jatečných těl a jako desinfekční prostředek během chlazení.

Pro úpravu vody se chlor běžně užívá ve třech formách: plynný chlor, roztok chlornanu sodného a pelety chlornanu vápenatého. Množství chlornanu závisí na typu užitého chloru. Sanitační prostředky na bázi chlornanu snižuje množství virů. Chlor je účinný proti plísním, bakteriím a řasám. V tradičních podmínkách nepůsobí proti bakteriálním sporám.

Rozsáhlé využívání volně dostupného chloru jako desinfekčního prostředku ve výrobě potravin vzbuzuje zájem z hlediska bezpečnosti potravin kvůli potenciální tvorbě trihalometanu a přítomnosti chloru v potravinách Trihalometanové látky byly zahrnuty do skupiny látek, které mohou mít karcinogenní účinek. Některé studie uvádějí přítomnost chloru v hovězím, vepřovém, kuřecím mase a garnátech.

FSIS povolila přídavek až 50 ppm chloru do vody užívané při zpracování drůbeže (mytí jatečných těl a voda pro chlazení).

Chlor byl a je stále účinným prostředkem pro snižování bakterií na povrchu vybavení zpracovatelských závodů a na jatečných tělech drůbeže. Pozornost, kterou vzbuzuje možnost tvorby karcinogenních látek, uvolňování plynu a bezpečnost potravin, vliv objemu organické hmoty na účinnost prostředku a mezinárodní omezení, se mohou podílet na zániku tohoto desinfekčního prostředku. Vzhledem k nízkým nákladům, jednoduché aplikaci a dostupnosti je stále ještě nejvíc užívanou desinfekční látkou v odvětví zpracování drůbeže.


Zdroj: ÚZPI, 23. 6. 2007





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 17.12.2025 22:40