Reuters: Globální oteplování způsobuje častější výskyt povodní

Rybář Peter Schneider sice říká, že každoroční povodně jsou výhodné pro jeho obchod, jeho názor však sdílí jen velmi málo lidí. Odborníci současně varují, že záplavy budou každým rokem silnější, píše agentura Reuters. "My, rybáři, jsme tak žili vždycky. Jsme šťastní, když přijdou povodně, protože jsou dobré pro ryby," říká Schneider, který žije poblíž řeky Odry, jež tvoří hranici mezi Německem a Polskem. Svůj názor zastává navzdory faktu, že před deseti lety málem přišel v důsledku povodně o živnost. Tehdejší katastrofa donutila tisíce lidí, aby opustili své domovy.

Klimatologové navíc varují, že v důsledku globálního oteplování bude takových událostí přibývat nejenom v Evropě, ale po celém světě. "Bylo by chybné popírat dopad změn klimatu na výskyt povodní, protože kdybychom čekali na další důkazy, mohlo by být příliš pozdě," říká Wolfgang Grabs ze Světové meteorologické organizace (WMO), která je součástí OSN.

Teplejší vzduch může absorbovat více vody a při špatném počasí vyprodukuje mnohem více energie, tím jsou způsobeny prudké bouřky a přívalové deště. Tento mechanismus je jedním z důvodů, proč byl v Evropě během posledních deseti let zaznamenán nárůst počtu povodní. Rybář Schneider si pochvaluje, že na zatopených loukách se lépe daří rybám, které v teplejších vodách nalézají více potravy. Pro většinu lidí je ale téměř nemožné v záplavách nalézt jakékoli výhody.

Záplavy navíc nesužují jen střední Evropu. V posledních týdnech zažily některé části Číny nejsilnější deště od doby, kdy jsou vedeny pravidelné záznamy. Při následných povodních zahynulo 400 lidí. Záplavy v jižní Asii přinesly smrt 770 lidem a další statisíce musely opustit domovy. Povodně, které minulý týden zasáhly Británii, vyvolaly naprostý chaos a donutily úřady zahájit největší záchranné operace v době míru.

V důsledku špatného počasí a obav z malé úrody vzrostly ceny obilí na nejvyšší úroveň za posledních deset let. Nejprve způsobila škody na úrodě po celé Evropě jarní sucha; nejvíce byla postižena Ukrajina, která je hlavním evropským pěstitelem obilí. Mohutné letní deště v západní Evropě pak zvýšily obavy ze špatné jakosti obilí, což by mohlo vést k tomu, že pekárny nebudou mít koncem roku dostatek kvalitní mouky.

Povodně minulý rok připravily o život více než 7000 lidí, což je zhruba třetina všech obětí způsobených přírodními katastrofami. Stále větší frekvence tohoto typu kalamit je varovná. "Jediná izolovaná událost nemůže být známkou změny klimatu," říká Jens Mehlhorn, který je šéfem týmu odborníků na povodně jedné pojišťovací společnosti v Curychu. "Když však dojde k celé řadě takových událostí, což se právě děje, je čas přiznat si, že se věci mění," dodává.

Podle statistických modelů jsou letošní povodně ve Velké Británii událostí, která se může stát jen jednou za 30 až 50 let. Povodně v roce 2000 pak byly událostí, která se děje jen jednou za 25 až 30 let. Dvě takové události, které se odehrají během tak krátké doby, sice nejsou ze statistického hlediska nemožné, avšak velmi nepravděpodobné. I další země zaznamenaly podobné statistické odchylky u frekvence přírodních katastrof.

Britové si proto kladou otázku, zda je stále rozumné stavět domy na záplavových loukách. V Nizozemsku, kde mnoho lidí žije na území ležícím pod úrovní hladiny moře, se začínají stavět plovoucí domy a domy na kůlech.

"Většina světových civilizací vyrostla podél řek a lidé zde budou žít vždycky. Musíme však mít plány proti povodním," říká Colin Thorne z Nottinghamské univerzity.