Horská ekofarma láká na vlastní sýr

Farma v Ryžovně má přilákat do pozapomenutého koutu Krušných hor turisty. Lze ji najít nedaleko cyklostezek i zimních běžeckých tras. Nabízí příjemné občerstvení i možnost ubytování. Sýry tu vyrábí vskutku chutné.

Arnika, Urda, Šlikův a pivní sýr. To jsou názvy ovčích sýrů, které z kvalitního biomléka vyrábí lidé v nově postavené salaši s kolibou v Ryžovně v Krušných horách. Návštěvníci hor si tak kromě řady zážitků a osvědčených suvenýrů mohou z Karlovarského kraje odvést i výborný místní sýr. Kromě sýra v salaši samozřejmě nechybějí vybrané speciality.

„Lidé u nás mohou ochutnat speciality z ovčího biomléka, a to v době, kdy se dojí ovce. To je od května do srpna či září,“ vysvětlila žena, která má v salaši výrobu sýrů na starosti.

Salaš s kolibou, která vznikla přestavbou starých stájí, stojí na křižovatce turistických, lyžařských, cyklistických a naučných tras a stezek mezi Božím Darem a Horní Blatnou.

Ovčí pivní sýr a žinčice

Arnika je polotvrdý plnotučný lisovaný sýr, který zraje dva až šest měsíců. Je vhodný pro přímou konzumaci a kilogram stojí 350 korun. Ovčí sýr Urda je syrovátkový sýr typu italské Ricotty. Je nízkotučný s vysokým obsahem minerálních látek, vitaminů a kvalitních bílkovin. Je nasládlé chuti a využívá se v kuchyni k přípravě palačinek nebo do buchet. Jde o charakteristický výrobek na Ukrajině a na východním Slovensku. Kilogram přijde na 320 korun. „Ovčí pivní sýr je výrazné chuti a vůně. Zraje tři měsíce a je vhodné tento sýr zapíjet pivem,“ pokračovala žena.

Tři decilitry osvěžující žinčice mohou lidé ochutnat za 15 korun. Jde o kvašený syrovátkový nápoj s nízkým obsahem tuku a vysokým obsahem lehce stravitelných bílkovin. Používá se při zažívacích problémech a k udržení biologické rovnováhy. Jde o charakteristický výrobek na Slovensku. „Dojí se slovenské plemeno ovcí a mléko nám vozí přímo na Ryžovnu. Mléko zpracujeme, jde třeba o pasterizaci, míchání a podobně. Přidáváme různé kultury a syřidla. Postup výroby sýrů je u každého jiný. Vyrábíme třeba i Šlikův nebo Balkánský sýr. Sýry zrají i šest měsíců, takže se na ně lidé mohou těšit i v zimě. Až přestaneme v září používat ovčí mléko, přejdeme na kravské. Lidem bych kromě jiného doporučila o sýrový talíř s různými sýry za sto korun,“ dodala žena.

Z jídel kuchaři doporučují třeba vareniky s brynzou, slovenské halušky s brynzou nebo s kyselím zelím či bačovu pochoutku. Ceny kolem padesáti a šedesáti korun lidé vítají. „Při výletě na kolech je podobné zařízení v Krušných horách přímo ideální,“ pochvaluje si Anna Janovicová z Ostrova.

Zapomenuté místo ožívá

Boží Dar plánuje do pohraničí vrátit život a rozvíjet agroturistiku. „Proto jsme nechali salaš i za peníze Unie postavit. Je nedaleko běžeckých a cyklistických tras, takže lidé mají při cestě těmito končinami jedinečnou možnost se občerstvit,“ řekl starosta Božího Daru Jan Horník.

Ryžovna nabídne i sportovní vyžití. „Nové sjezdové tratě pro začátečníky, sáňkařský svah, moderní ubytovací prostory budou moci užívat především rodiny s malými dětmi,“ pokračoval.

V Ryžovně stálo kdysi sedmdesát domů, kostel, pivovar, škola a mimo jiné i pekárna. Nyní zde stojí devět domů. K Ryžovně se váže mnoho zajímavých příběhů. Jeden z nich je z doby dávno minulé, když sem chodily děti z okolních osad do školy. „Do Ryžovny chodily děti do školy třeba z nedalekého Zlatého Kopce každý den a fungovalo to tak samozřejmě i v zimě. Cestou zpět, aby nešly s prázdnou, nosily v ruksacích chleba ze zdejší pekárny a potraviny,“ dodal starosta Horník.

Ryžovna je poprvé připomínána ve 30. letech 16. století. V roce 1546 byla ves po tzv. Šmalkaldské válce připojena k české koruně.