Katarální horečka ovcí blíž ČR

Katarální horečka ovcí, která se šíří po Evropě, se objevila v Bavorsku v blízkosti českých hranic. Pásmo dozoru do 150 kilometrů od ohniska, kde platí pro chovatele zvýšená opatrnost a zpřísnění podmínek pro přesun zvířat, tak zasahuje hlouběji do českého území. ČTK to dnes sdělil mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

Kvůli nedávným výskytům v Bavorsku pásmo dozoru zatím sahalo na Sokolovsko, Chebsko a Tachovsko. Nyní, po posledním případu blízko hranic, do něj spadá celý okres Sokolov, Cheb a Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Dále pásmo zasahuje do okresů Tachov, Domažlice, Klatovy, Plzeň - město, Plzeň - jih, Plzeň - sever a Rokycany v Plzeňském kraji, do okresu Rakovník ve Středočeském kraji a v Ústeckém kraji do okresu Chomutov, Louny, Most a Teplice.

Příslušné krajské veterinární správy nyní vydají pro dotčené oblasti mimořádná opatření. Podle Dubna jde hlavně o zpřísnění podmínek pro přesun zvířat. Pokud se nákaza do Česka rozšíří, ministerstvo zemědělství je připraveno chovatelům pomoci. "Ministerstvo zemědělství je připraveno vyplatit náhradu těm chovatelům, kterým by veterinární správa nařídila utratit zvířata, to znamená, u kterých by se přímo tato nákaza vyskytla," řekl České televizi ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS).

Současná situace může podle jednatele Svazu chovatelů ovcí a koz v Plzeňském kraji Aleše Bukovského vést ke zhroucení trhu s ovcemi. Krajští chovatelé, kterých svaz sdružuje 70 a další desítky jsou neorganizovaní, měli připravenou první expedici jehňat z letošní sezony na 19. září. V případě, že jim čeští i němečtí veterináři neudělí povolení k vývozu, na českém trhu zvířata neprodají.

"Pokud je neprodáme do ciziny, co s nimi máme dělat? V Česku je o skopové maso minimální zájem, obchodní řetězce nejednají s malými jatkami a chovateli. To je máme dát do kafilerky?" řekl Bukovský. Zájem o chov ovcí vzrostl po roce 2000. Všichni to ale prý dělají jako vedlejší pracovní poměr, jsou nadšenci; pouze toto podnikání by je neuživilo, dodal.

Stejné problémy jako mají chovatelé ovcí zažívají také chovatelé skotu. "My jsme naštěstí prodali jehňata už minulý týden, ale máme problém s telaty, která paseme na čtyřech místech Karlovarska a Tachovska," řekl Petr Stříbrný, zootechnik Nečtinské zemědělské, jednoho z nejvýraznějších chovatelů ovcí a skotu v Plzeňském kraji. Minulý týden požádala firma o přesun zvířat z jedné tachovské farmy na výjimku do Nečtin na Plzeňsku, ale veterináři zatím neodpověděli. "Od prosince se začnou zvířata telit a musí si včas zvyknout na nové prostředí. Doufejme, že tento stav nebude trvat věčně," dodal Stříbrný.

Podle něj se nemoc v ČR dosud vyskytovala pouze ve veterinárních skriptech. Před půl rokem o ní neměl téměř nikdo z českých chovatelů žádné informace. "Chápu ale, že je to problém. Navíc přenosu choroby prostřednictvím tiplíků nahrává i blížící se babí léto," dodal.

Nemoc postihuje zejména ovce a kozy, pro které může být i smrtelná, ale také skot, u něhož jsou projevy mírnější. Nezpůsobuje hromadné úhyny a postižené chovy by se nevybíjely. Škody plynou hlavně z nižších přírůstků či snížené produkce mléka.

Chorobu přenáší hmyz sající krev - tiplíci. "Ti se sice drží v okruhu několika kilometrů, ale poryvy větrů je mohou zanést na velké vzdálenosti," podotkl Duben. Vzhledem k možnostem šíření se kromě dvacetikilometrového pásma okolo ohniska vymezuje ochranné pásmo do vzdálenosti 100 kilometrů, na které navazuje pásmo dozoru zasahující do vzdálenosti 150 kilometrů od ohniska.

V tuzemsku zatím veterináři nákazu nezjistili. Na počátku roku zahájili kvůli jejímu riziku sérologická vyšetřování zvířat v příhraničních oblastech. Všechny dosavadní výsledky byly negativní. Šlo o zhruba 50 hospodářství a téměř 600 vyšetřených zvířat. SVS nicméně nevylučuje, že by se katarální horečka ovcí mohla v Česku objevit.

Chovatelé by měli podle Dubna při jakékoli podezřelé změně zdravotního stavu zvířat spolupracovat se svými soukromými veterinárními lékaři a případně hlásit tuto skutečnost místně příslušné krajské veterinární správě. Ta by přijala konkrétní mimořádná opatření, jako je vymezení ochranných pásem či zákaz přesunu živých zvířat a zákaz obchodu se živými přežvýkavci.

Katarální horečka ovcí byla dosud typická pro jižní teplejší oblasti. V Evropě se vyskytla poprvé loni, kdy první ohniska nákazy hlásily Nizozemsko, Belgie a Německo. Překlad jejího anglického názvu zní "modrý jazyk", protože postiženým zvířatům v poslední fázi nemoci zmodrá jazyk.