Agris.cz - agrární portál

Živé kvasinky jako krmné aditivum

19. 9. 2007 | ÚZPI

Kvasničné preparáty se osvědčily především ve výživě dojnic a to ke stabilizaci bachorové fermentace, zvýšení mléčné užitkovosti a zlepšení zdravotního stavu.

Kvasinky jsou živé jednobuněčné mikroorganismy, které je možné zkrmovat skotu (dojnice, výkrm býků) jako aditivum na základě platnosti směrnice EU 70/524. V této právní úpravě jsou taxativně vyjmenovány produkty obsahující živé kvasinky, které je možné zvířatům zařazovat do krmné dávky – Biosaf Sc 47, Yea Sacc a Levucell Sc (Saccharomyces cerevisiae). Pivovarské kvasnice (usmrcené kvasinky) jsou řazeny podle směrnice mezi klasická krmiva a využívají se primárně jako zdroj živin (proteinu) a vitaminů skupiny B ve výživě hospodářských zvířat.

Živé kvasničné produkty se zařazují do krmných dávek dojnic s cílem příznivě ovlivnit fyziologii trávení a tím následně mléčnou užitkovost, popř. zdravotní stav zvířat. Živé kvasinky napomáhají především stabilizaci pH-hodnoty v bachoru, která má rozhodující význam pro životní podmínky bachorové mikroflóry. U strukturních krmných dávek podporují kvasinky odbourávání laktátu (sůl kyseliny mléčné), který je hlavním zdrojem zvýšení kyselosti v bachoru a tím vytvářejí lepší podmínky zejména pro činnost celulolytických baktérií. Kompenzují negativní vliv krmných dávek s vysokým podílem jadrných krmiv na bakteriální růst a tím mohou příznivě ovlivnit bachorovou fermentaci.

Dalším pozitivním účinkem kvasničných kultur jako krmného aditiva je zvýšení příjmu krmiva u vysokoužitkových dojnic. Výsledky četných výzkumů dokládají, že zvýšení spotřeby krmiva může oscilovat okolo 1 kg sušiny na kus a den.

Pozitivní vliv živých kvasničných kultur na metabolické pochody a na příjem krmiva se ve finální fázi projevuje zvýšením mléčné užitkovosti a lepším zastoupením jeho kvalitativních složek.

Pozitivní vliv na zdravotní stav se projevuje nepřímo stabilizací bachorové fermentace u vysokoužitkových dojnic a následně snížením počtu závažných metabolických poruch (ketóza, acidóza) a tím i frekvence onemocnění paznehtů.

Podmínky pro efektivní použití kvasničných preparátů:

· především u vysokoužitkových dojnic s denní produkcí mléka vyšší než 35 litrů,

· v průběhu prvních 100 dnů laktace,

· při výskytu laminitidy u dojnic,

· při podílu jadrných krmiv v krmné dávce nad 40 %,

· při výskytu problémů s nízkým obsahem tuku v mléce (pod 3,6 %).

Kvasničné preparáty by neměly být použity:

· v krmných směsích (např. TMR), které byly konzervovány kyselinou propionovou,

· při průměrné mléčné užitkovosti,

· ve druhé a třetí třetině laktace,

· v případě výrazně strukturální krmné dávky a zároveň nízkém podílu koncentrovaných krmiv.

Co je nutné zohlednit při použití kvasinek:

· jeho přednosti se mohou plně demonstrovat pouze v případě pravidelného (každodenního) podávání,

· smysluplná je především aplikace společně s minerálním krmným doplňkem,

· kvasničné preparáty jsou vhodné i s ohledem na sýrařské a bio kvality výsledného produktu,

· vícenáklady na zkrmování kvasničných preparátů se pohybují mezi 5 až 8 centy na kus a den.


Zdroj: ÚZPI, 19. 9. 2007





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 15.12.2025 20:43