EU zřejmě částečně povolí vývoz masa z Británie

Evropská komise zvažuje, že povolí vývoz čerstvého hovězího a jehněčího masa z Británie z oblastí vzdálených 200 a více kilometrů od místa hlavního výskytu kulhavky a slintavky v jihovýchodní Anglii. Učiní tak ale jen v případě, že se do 12. října v této oblasti u zvířat neobjeví žádný nový případ onemocnění. Návrh Evropské komise dnes podpořil veterinární výbor při EK, uvedli zástupci komise. Výbor také odsouhlasil návrh komise rozšířit oblasti, v nichž platí opatření kvůli výskytu katarální horečky u zvířat v pěti zemích EU, včetně České republiky.

V oblasti hlavního výskytu kulhavky a slintavky, tedy v zóně kolem jihovýchodního hrabství Surrey v Británii, zůstanou omezující podmínky, včetně zákazu vývozu masa, v platnosti až do 15. listopadu, uvedla komise.

Spolu s obnovením vývozu masa po 12. říjnu začnou na britských farmách a jatkách platit mimořádná opatření. Například zvířata budou muset 30 dní před tím, než půjdou na jatka, zůstat na jednom místě a tři týdny před tím nemohou být ustájena s novými přírůstky. Vývoz masa bude automaticky zastaven, pokud se v oblasti s povolením vývozu objeví v budoucnu další případ kulhavky a slintavky.

Británie zaregistrovala kulhavku a slintavku v srpnu a následoval zákaz exportu masa. Evropská komise nedávno chtěla vývoz částečně povolit, ale nestalo se tak, neboť v září se opět v Surrey objevily další případy choroby. Kvůli nemoci byly v Británii poraženy asi dvě stovky zvířat. Slintavka a kulhavka byla v Británii zaznamenána poprvé od roku 2001, kdy se v zemi muselo kvůli obrovské epidemii porazit kolem 6,5 milionu zvířat. Na českém území byla naposledy slintavka a kulhavka zjištěna v roce 1975.

Podle údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo zemědělství, se v roce 2006 dovezlo z Británie do Česka 118 tun vepřového a hovězího masa, a letos za sedm měsíců roku zhruba 80 tun, což jsou objemy v celkových dovozech nevýznamné.

V posledních týdnech se v Evropě na některých místech vyskytla katarální horečka zvířat, včetně Británie a také Bavorska v sousedství ČR. Členské státy proto souhlasí s rozšířením zón, v nichž platí bezpečnostní opatření ve Francii, Dánsku, ČR a Portugalsku a také ve čtyřech hrabstvích na jihovýchodě Velké Británie.

Kvůli výskytům katarální horečky ovcí v Bavorsku v blízkosti českých hranic zasahuje pásmo dozoru, široké 150 kilometrů od ohniska, výrazně do českého území. Nyní do něj spadají okresy Sokolov, Cheb a Karlovy Vary v Karlovarském kraji, dále okresy Tachov, Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany v Plzeňském kraji, okres Rakovník ve Středočeském kraji a v Ústeckém kraji okresy Chomutov, Louny, Most a Teplice. Příslušné krajské veterinární správy vydaly pro dotčené oblasti mimořádná opatření. Jde hlavně o zpřísnění podmínek pro přesun zvířat.

Podle návrhu, s nímž nyní souhlasila i veterinární komise EK, by byl mimo jiné v zemích, kde se nemoc objevila, povinný monitoring zaměřený právě na objevení katarální horečky.

Od loňského srpna, kdy se nemoc objevila v severní Evropě, komise registruje přes 23.500 výskytů viru katarální horečky označovaného BTV-8.

Katarální horečka postihuje zejména ovce a kozy, pro které může být i smrtelná, ale také skot, u něhož jsou projevy mírnější. Infekci, která není nebezpečná pro člověka, přenáší bodavý hmyz. Nemoc byla dosud typická pro jižní teplejší oblasti. V Evropě se vyskytla poprvé loni, kdy první ohniska nákazy hlásily Nizozemsko, Belgie a Německo. V Bavorsku poblíž českých hranic se infekce objevila počátkem září.