Vědci: Krávy přezimující na pastvinách zhoršují skleníkový efekt

Volně pasoucí se krávy a dobytek přezimující na pastvinách může přispívat ke zhoršování skleníkového efektu. Nejen, že zvířata při přežvykování běžně produkují značné množství plynů, které zatěžují světové klima, ale jihočeští odborníci z Akademie věd přišli na to, že na skleníkovém efektu se mohou podílet i mikroorganismy z trusu.

Vědci spolu s bavorskými kolegy dva roky zkoumali vliv exkrementů přežvýkavců z podhorských luk na půdu a zjistili, že mikroorganismy odcházející z těla jsou při optimální teplotě a vlhkosti v zemi velkým zdrojem metanu a oxidu dusného. Tyto plyny patří s oxidem uhličitým mezi největší původce globálního oteplování.

"Dá se říci, že naše zjištění je hodně perspektivní do budoucna. Jsme ale teprve na začátku a rádi bychom ve výzkumu pokračovali. Závěry našeho projektu už ocenili na konferencích i odborníci ze zahraničí," řekla ČTK šéfka českého výzkumného týmu Dana Elhottová.

Vše je přitom podle vědců zcela jednoduché. Dobytek pasoucí se přes zimu na jednom místě významně mění půdní mikroflóru. S exkrementy vylučuje i mikroorganismy, které přetváří nadbytečný dusík z trusu a další živiny na takzvané skleníkové plyny. Stačí pak, když se na jaře oteplí, zaprší a z promrzlé země odcházejí "škodlivé plynné emise". Pastviny jsou tak paradoxně podle odborníků nejen častým místem spotřeby skleníkových plynů, ale i jejich producenty.

Vědci chtějí ve výzkumu, který by mohl do budoucna pomoci zmírnit skleníkový efekt, pokračovat. Vše záleží na tom, zda se jim podaří sehnat peníze. "Zimoviště skotu nejsou zatím příliš prozkoumaný ekosystém. Vyskytují se přitom jak u nás, tak i v dalších evropských zemích, například v Rakousku, Švýcarsku či Itálii," dodala Elhottová.

Jihočeští vědci nejsou jediní, kteří se problému věnují. Univerzita Hohenheim ve Stuttgartu v březnu oznámila, že vyvíjí tablety proti říhání, škytání a pšoukání hospodářského dobytka, kterým se do ovzduší dostává metan. "Koncentrace metanu v ovzduší se v posledních letech podle odhadů zešestinásobila," argumentoval profesor Winfried Drochner z univerzitního ústavu pro výživu zvířat, který pilulku zkouší. Podle jeho propočtů hovězí dobytek přispívá asi čtyřmi procenty ke změnám v ovzduší a jeho podíl roste.

Proti tomu chtějí vědci nasadit obří tabletu velkou asi jako pěst. Extrahuje se z naklíčeného obilí a dalších přídavných látek. Pilulka tak obsahuje látky, které omezují tvorbu metanu. Když se uhnízdí v kravském žaludku, má prý působit až šest týdnů.

Fakt, že krávy metan produkují, je znám dlouho a jde o přirozený proces. Plyn váže vodík, který vzniká jako odpadní produkt při žvýkání trávy. Toto mikrobiologické vylučování se nazývá fermentace, která je pro přežvýkavce životně důležitá.

Tento způsob redukce je prý nejen ekologický, ale pro chovatele i ekonomicky zajímavý. Omezení metanu přináší zvířatům i lepší látkovou výměnu. Výsledkem má být, že krávy budou zdravější a mohou podávat s menším množstvím krmiva lepší výkony v produkci mléka a masa.

Podle údajů Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO), která sídlí v Římě, se zemědělství podílí na skleníkovém efektu 18 procenty, což je více než globální doprava a téměř tolik jako Spojené státy. Kromě Čechů a Němců se možnostmi omezování metanu hospodářských zvířat zabývají například i vědci ve skotském Aberdeenu, kteří se soustřeďují na krmení pro ovce.

Za hlavní problém globálního oteplování Země je však označována skutečnost, že člověk využívá k výrobě energie nejvíce uhlí, plyn a ropu, tedy suroviny obsahující uhlík. Spalováním uhlíku pak vzniká nadměrné množství oxidu uhličitého, který v atmosféře jako jeden ze skleníkových plynů přispívá k takzvanému skleníkovému efektu. Někteří odborníci dokonce považují za jedinou možnost, jak celosvětově snížit, nebo alespoň zastavit nárůst emisí CO2, ukládat nebezpečný plyn zpět do země.