Potravináři chystají družstvo, jež spojí v odbytu část mlékáren

Potravinářská komora chystá vznik odbytového družstva, které má spojit při prodeji výrobků část domácích mlékáren. Na trhu by mohlo mít podíl zhruba do 40 procent. ČTK to řekl prezident komory Miroslav Toman s tím, že vše je ale zatím ve fázi příprav. Mlékaři by vytvořením družstva získali silnější postavení na trhu při vyjednávání s obchodními řetězci, které podle nich příliš stlačují ceny. "Musíme to projednat, abychom nenarazili zejména na právo na ochranu hospodářské soutěže," uvedl Toman. Potravináři už podle něj mají za sebou první konzultaci na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a další budou následovat. Je také třeba získat pro tento projekt výrobce, podotkl Toman.

Spojení do odbytových družstev je obvyklé spíš u zemědělců. Podle předsedy Úřadu na ochranu hospodářské soutěže Martina Pecin ale není obdobný postup z hlediska legislativy vyloučen ani u potravinářů. Pro odbytové družstvo však platí, že by jeho podíl neměl přesáhnout 40 procent trhu. Stanoveny jsou i podmínky, na čem se členové mohou domlouvat a na čem ne. "Když to nepřesáhne rozumné meze, tak samozřejmě jako jakási protiváha proti tomu koncentrovanému prodeji řetězců to má svůj smysl. Anebo i jako protiváha proti odbytovým družstvům zemědělců," uvedl Pecina k záměru potravinářů s tím, že ale nesmí být narušen trh.

Podle Milana Teplého, šéfa největší domácí mlékárny Madeta, bylo záměrem spojit asi pět až šest mlékáren. Zájem podle něj má Madeta i některé další firmy. Vše je ale otázka stanovení podmínek účasti a také důvěryhodnosti projektu, podotkl. Spojení mlékáren ale označil Teplý za nezbytnost za situace, kdy nakupují surovinu od zemědělců, kteří jsou také sdruženi do odbytových družstev a využívají koncentrace a z toho plynoucí silnější vyjednávací pozice.

V současnosti například mlékárny těží z konjunktury a převisu poptávky na mezinárodnímu trhu. Ceny mlékárenských výrobků kvůli tomu výrazně stouply. O zvýšení cen se ale razantně hlásí i farmáři produkující syrové mléko; poukazují na možnosti odbytu za lepších podmínek v zahraničí. Zda se o sdružování v odbytu potravináři pokusí i v dalších oborech, bude podle Tomana záležet na zkušenostech s projektem pracovně nazvaným "České mléko." V současnosti je tuzemsku zhruba pět desítek mlékáren. Největší je Madeta, druhou příčku drží Olma.

Komora má i další záměry. Chce například vytvořit dceřinou firmu, která bude potravinářům pomáhat při získávání peněz z Bruselu, poskytovat konzultace a poradenství.

Toman se stal novým prezidentem PK letos v září. Nahradil Jaroslava Camplíka, který z funkce odstoupil ke konci června. Potravinářská komora vznikla v roce 2000. Jejím cílem je zejména hájit zájmy domácích potravinářů. Komora reprezentuje zhruba 85 procent firem z výroby potravin, nápojů a zpracování zemědělské produkce.