Senátoři se postavili za vládu v otázce vinné reformy EU

Senát se včera postavil za vládní požadavky vůči návrhu evropského nařízení o společné organizaci trhu s vínem. Odmítl zamýšlený zákaz doslazování vín řepným cukrem i navrhovaný způsob rozdělování dotací. "Evropská komise v reformním návrhu dostatečně nezohlednila ani připomínky České republiky a ostatních členských států, ale ani stanoviska oborových organizací a Evropského parlamentu," míní senátoři ve stanovisku, které posílají do Bruselu. Návrh reformy se nelíbí většině zemí EU, a ministr zemědělství Petr Gandalovič proto příliš nevěří tomu, že by se reforma stihla projednat do konce letošního roku.

"Ze strany komise jde o diktát a ne o postavení všech zemí do stejných podmínek. Stanovisko Senátu proto s povděkem vítáme. S návrhy reforem nesouhlasí už 17 členských zemí, které mají v radě silné postavení, takže Evropská komise bude muset při vyjednávání učinit výrazné kompromisy," řekl včera Martin Půček ze Svazu vinařů ČR. Senátoři v souladu s vládou nesouhlasí hlavně s navrhovaným zákazem použití řepného cukru při výrobě vína, neboť tato procedura je součástí tradičních postupů výroby vín v řadě severně položených vinařských regionů. Podle senátorů přitom není navrhován zákaz acidifikace (okyselení), což je proces využívaný v jižních regionech.

Horní komora nesouhlasí ani se zařazením "historických výdajů" mezi kritéria navrhovaného způsobu rozdělování dotací. "Zohledněním minulých plateb by došlo ke znevýhodnění vinařů z nových členských států a severněji položených oblastí, podotkla senátorka Alena Venhodová (ODS). Senát naopak podpořil uplatnění kritéria podílu ploch vinic. Reforma by měla podle Senátu posílit konkurenceschopnost evropských vín, současně by měla zohledňovat socioekonomický význam evropského vinařství a jeho tradice a neohrozit různorodost a autentičnost evropských vín.

EU totiž trpí nadprodukcí vína především kvůli dovozu ze zemí, jako jsou Chile, Jihoafrická republika, Spojené státy nebo Austrálie. Každý rok vyrobí evropští vinaři asi o 15 milionů hektolitrů vína více, než jsou schopni prodat. Valnou většinu těchto přebytků přitom tvoří především méně kvalitní vína, která se poté destilují na líh. Krizovou destilaci vinných přebytků unie dotuje stovkami milionů eur ročně, a právě od omezení plochy vinic si slibuje výrazné úspory.