LISTOPAD V MYSLIVOSTI

Pro zvěř nastává období nouze, myslivci jsou povinni pomoci zajistit zvěři potravu. Vzhledem k současnému dostatku krmiv a snadné logistice je to nejenom legislativní, ale i morální povinnost. Časně seté ozimé obiloviny a řepka poskytují zvěři čerstvou pastvu, obsahují však velmi málo vlákniny. Po napadnutí prvního sněhu myslivci zakládají seno do krmelců. Přikrmování se letos prodraží, ceny obilnin jsou proti loňsku dvojnásobné. Slaniska musí být naplněna kusovou krmnou solí. Srnčí zvěř se sdružila do zimních tlup a stává se více viditelnou -to však není projevem přemnožení zvěře, jak se naivně domnívají ekologičtí aktivisté. Jedná se o přirozené chování, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období a jako obrana před predátory.Díky teplému jaru bachyně letos odchovaly dvojnásobek selat v porovnání s roky 2005 a 2006. Je proto nutno zintensivnit lov divokých prasat jak při individuálním lovu, tak i při naháňkách. Myslivecká sdružení i Okresní myslivecké spolky pokračují ve výkupu kaštanů a žaludů, které dosoušejí a následně předkládají zvěři. Probíhá hlavní období honů na drobnou zvěř. ČMMJ vyzývá k dodržování všech pravidel bezpečnosti při lovu. I v letošním roce budou probíhat kontroly Policie ČR před a v průběhu honů. Na polích jsou aplikována statková hnojiva, probíhá podzimní orba. Vzcházejí pozdě seté pšenice. Kombajny sklízí poslední plochy kukuřice na zrno. Díky častým záměnám poškození kukuřice zavíječem od poškození divokými prasaty se jednoznačně osvědčilo pěstování GMO-Bt hybridů, kde jsou pozorovány minimální škody zvěří.

Přikrmování zvěře.

Přirozených zdrojů potravy postupně ubývá, zvěř je nucena hledat potravu na polích - stává se více viditelnou. Spárkatá zvěř se shlukuje do zimních tlup. To však není projevem přemnožení zvěře, jak se naivně domnívají ekologičtí aktivisté. Jedná se o přirozené chování, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období a jako obrana před predátory.

Myslivci pokračují ve vykupování kaštanů a žaludů, ihned je dosušují na skladovatelnou vlhkost. Plody jsou již na konci listopadu v malých dávkách předkládány zvěři pro zpestření potravy. Není dobré je skladovat delší dobu, protože obsahují hodně tuků, které se při dlouhém skladování postupně kazí a zhoršuje se jejich stravitelnost.

Seno do krmelců se zakládá až po objevení sněhové pokrývky. Dokud nenapadne sníh, zvěř seno z krmelců nebere, protože nalezne dostatek objemné potravy z přirozených zdrojů. Tam, kde napadne stálá sněhová pokrývka je nutno doplňovat do krmelců seno a letninu. Myslivci pravidelně kontrolují množství soli ve slaniscích. Slanisko je myslivecké zařízení, které slouží k předkládání kusové krmné soli. Nejčastěji je provedeno ve formě rozříznuté vidlice z kmínku mladého stromku. Dále jsou předkládány minerální lizy, které mají za úkol vyrovnat deficity v příjmu mikroprvků v potravě. Zvláště v příměstských oblastech nejsou výjimkou krádeže a projevy vandalizmu, a proto je nutno krmná zařízení pravidelně kontrolovat. Při přikrmování je nutno dodržovat ustanovení platné legislativy zejména ustanovení vererinárního, rostlinolékařského zákona a zákona o myslivosti.

Důležitým zdrojem potravy a krytu pro zvěř zůstávají „biopásy“. Na biopásy by se měly přednostně využívat právě nepravidelné okraje velkých lánů, které jsou obtížně využitelné pro mechanizaci a nebo části polí v blízkosti lesa. Dalším zdrojem potravy jsou plochy hořčice a svazenky na „zelené hnojení“. Pokud nepřijde větší mráz, tyto plodiny stále kvetou a zvěř v nich nachází nejenom potravu, ale i kryt.

Myslivci intenzivně přikrmují bažanty a koroptve doplňováním přiměřeného množství jadrných krmiv a obilních odpadů do „zásypů“. Nesmí dojít k zaplísnění předkládaného krmiva a krmit tak, aby bažanti nalézali potravu na více místech. Pokud bažanti nenaleznou ve svém okolí dostatek potravy, vydávají se potravu hledat, což není žádoucí, neboť dochází k rozprchávání bažantů do volné krajiny, kde jsou ohroženi hlavně predátory a vlivy civilizace.

ZVĚŘ HLEDÁ PASTVU NA POLÍCH.

Na polích vzešly všechny ozimy. Řepka pokrývá povrch půdy, časně seté porosty poskytují dostatek šťavnaté pastvy s nízkým obsahem vlákniny. Většina porostů řepek vlivem teplého počasí vytvořila bohatou přízemní růžici listů. Používané herbicidy spolehlivě regulují zaplevelení i výdrol obilnin, a tak srnčí zvěř nemá jinou šanci než se pást na „čisté“ řepce, které je však více, rostliny jsou větší, a tak škody na porostech způsobené zvěří budou letos malé.

Mnoho ploch řepky je oseto odrůdami s vysokými obsahy glukosinulátů. To by se nemohlo stát při registraci odrůdy systémem testování v ČR, ale bohužel mnoho odrůd je v ČR pěstováno na základě jejich registrace v EU (tzv. Evropského katalogu osiv), tedy nikoliv po registraci v ČR, kde by byly díky této vlastnosti zamítnuty. Plochy s odrůdami s vysokým obsahem glukosinulátů mohou způsobit lokálně silné úhyny až zdecimování populace srnčí zvěře v dané oblasti. Proto je u řepkových polí nutné provádět doplňkové přikrmování čerstvým senem pro doplnění vlákniny, čímž lze snížit ztráty na zvěři vlivem nadměrné konzumace řepky, která obsahuje zvěři nebezpečné glukosinuláty a málo vlákniny.

PŘI LOVU JE NUTNO DBÁT VŠECH ZÁSAD BEZPEČNOSTI PŘI LOVU.

Listopad je období hlavní lovecké sezóny. Spárkatá zvěř je poměrně v dobré kondici. Průběrný odstřel spárkaté zvěře je nutno provádět zodpovědně, protože chybí mladší kusy, a to díky silné redukci početních stavů po zimě 2005 - 2006. V listopadu se loví bažanti a zajíci.

Zejména v lesních honitbách, do kterých se stáhla černá zvěř ze sklizených polí jsou konány společné lovy (naháňky a nátlačky). Čerstvě napadlý sníh poskytne příležitost k obeznávání zvěře. Redukce početních stavů by měla být soustředěna zejména na selata a lončáky. Ulovení staré bachyně či kňoura je hodnoceno jako porušení myslivecké etiky a lovec může být potrestán.

Vedoucí honu musí upozornit myslivce na dodržování všech pravidel bezpečného zacházení se zbraní a případné hříšníky potrestat vyloučením z honu. Je rovněž povinen před zahájením honu vypracovat seznam střelců a honců, zkontrolovat platnost zbrojního průkazu, průkaz zbraně, lovecký lístek a také doklad o povinném pojištění lovce. Odpovědnost za dodržení všech pravidel má vedoucí honu, což bývá nejčastěji myslivecký hospodář. Zákaz požívání alkoholu a neúčast na honu osob mladších 15 let je dnes již samozřejmostí.

Společný lov je pro účastníky společenskou událostí. Proto je nutno dbát na dodržování mysliveckých tradic nejen v oblékání, ale i v organizaci honů. Dobře organizovaná výlož ulovené zvěře i závěrečný výřad s tradiční poctou ulovené zvěři je nezapomenutelným zážitkem pro všechny účastníky a posouvá tradice a kvalitu naší myslivosti do budoucnosti. Právě díky kvalitě české myslivosti pravidelně navštěvují naše honitby zahraniční lovci, kteří zde nalézají kvalitní zvěř a neopakovatelnou atmosféru lovu, kterou jinde nemohou nalézt.

kontroly policie čr

I v letošním roce budou pokračovat kontroly Policie ČR zaměřené na účastníky honů, při nichž budou kontrolovány potřebné doklady a zákaz konzumace alkoholu před a v průběhu lovu. Tyto kontroly jsou Českomoravskou mysliveckou jednotou vnímány jednoznačně pozitivně a doufáme, že v těchto namátkových kontrolách bude Policie ČR dále pokračovat. Kontroly mají velmi pozitivní preventivní charakter.

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE.

Myslivecký hospodář vede záznam o lovu zvěře, o vydaných povolenkách, plombách a lístcích o původu zvěře. V předepsaných termínech podává hlášení místně příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Hospodář také vede v patrnosti včasné rozeslání pozvánek na listopadové bažantí hony. Dále kontroluje lov holé zvěře a připravuje organizaci společných lovů. Vede v patrnosti i sběr srnčích parůžků s cílem sledovat a porovnávat kvalitu srnců v honitbě. Pokud někdo nalezne shozený srnčí parůžek na své procházce lesem, měl by ho každopádně odevzdat mysliveckému hospodáři či jinému myslivci s udáním místa nálezu. I když má parůžek velmi malou finanční hodnotu, pro myslivce jsou velmi důležité, protože podle nich lze sledovat kvalitu srnců v honitbě. Ponecháním shozu se vystavuje nálezce trestnému činu pytláctví.

PROBÍHÁ MUFLONÍ ŘÍJE.

Muflon patří mezi přežvýkavé sudokopytníky příbuzné ovci, žijící ve stádech, a proto je často chován v oborách. V České republice se muflonovi daří v rozsáhlejších lesnatých oblastech s tvrdou, kamenitou půdou. Živí se spásáním trav, výhonků keřů a borůvčím. Kde nestačí potrava v lesích, vychází i na pole, kde ho můžeme spatřit brzo ráno a k večeru. Mezi tím leží v úkrytu a přežvykuje. Mufloni byli dovezeni do ČR jako nová zvěř až v polovině 18. století z ostrovů Korsiky a Sardinie, které jsou považovány za místa jejich původního rozšíření. Postupem času se ukázalo, že životní podmínky jsou pro mufloní zvěř mnohem příznivější než v domovině a že zvěř na to reaguje zvyšováním své kvality v tělesném vývoji. Chov muflonů má v ČR vysokou úroveň. Toulce mufloních beranů z našich honiteb proto patří k nejsilnějším na světě.

Základní barva těla je hnědá s různými odstíny. Nejtmavěji bývá zbarveno tzv. rouno, tj. prodloužená srst na krku muflonů, a hřbetní pruh. Berani mívají zpravidla na bocích velké bílé až šedé skvrny, označované jako sedlo (čabraka). Výměna srsti, přebarvování, probíhá dvakrát v roce, tak jako u jiných druhů spárkaté zvěře. Nejdříve přebarvují opět mladí a zdraví jedinci, nejpozději jedinci staří a nemocní.

Muflon je velice často chován v oborách a právě tam lze nejlépe v tomto období sledovat souboje nejsilnějších beranů. Po počátečním poměřování pohledem se proti sobě dva soupeřící berani rozeběhnou a udeří do sebe toulci, což při rychlosti a síle beranů vypadá velmi nebezpečně. Sílu nárazu potvrzuje i dutý zvuk, který se široko rozléhá a ohromuje pozorovatele.

Mufloní zvěř má velice dobře vyvinutý zrak. Jedno pořekadlo praví: „Vlas, který vypadne myslivci při pochůzce honitbou jelení zvěř slyší, černá navětří a mufloní vidí“

3.11. svátek Sv. Huberta - patrona myslivců

Konec října a začátek listopadu je každoročně svátkem všech myslivců, který si připomínáme 3. listopadu pořádáním Svatohubertských mší, koncertů lovecké hudby, nebo jízdou svatého Huberta.

Svatý Hubert se narodil mezi lety 656 n.l. a 658 n.l. v Toulouse v dnešní Francii a zemřel 728 n.l. poblíž Bruselu v Belgii. Svatý Hubert byl též přezdíván "Apoštolem Arden" a stal se prvním biskupem Liége. Stal se křesťanským svatým - patronem lovců a myslivců, ale za svého života byl, mimo jiné, také významný matematik a optik Jako ochránce jej uctívají také chovatelé koní, řezníci, střelci, kožešníci, soustružníci, slévači, optici a matematici..

Hubert byl nejstarším synem a dědicem Bertranda, vévody Akvitánského a vnukem Chariberta II, krále Toulouse. Jako mladík byl poslán ke dvoru Theuderika do Paříže, kde svým příjemným vzhledem a vystupováním získal přezdívku "hrabě paláce". Stejně jako ostatní šlechtici té doby, Hubert byl vášnivým lovcem a účastnil se všech honů pořádaných u dvora. Brzy se oženil s Floribanne, dcerou Dagoberta, hraběte Leuvene. Byl to účelný sňatek, z něhož se zrodil syn Floribert, který se později měl stát biskupem v Liége.

Bohužel, Hubertova žena zemřela při porodu a Hubert se začal šlechtickému dvoru vzdalovat. Uchýlil se do zalesněných divokých Arden a plně se oddával lovu. V té době u něj došlo k velkému spirituálnímu prozření. Na Velký pátek, když se všichni lidé shromažďovali v kostele, Hubert vyrazil na lov. Podle křesťanské legendy, uprostřed lesů spatřil majestátního jelena, který na něj mírně shlížel, mezi parohy zářící krucifix. V tu chvíli uslyšel hlas, který k němu promlouval: "Huberte, pokud se neobrátíš k Bohu a nezasvětíš svůj život víře, půjdeš brzy do pekla!" Hubert se po tomto zážitku obrátil na víru, byl přijat Svatým Lambertem, který se stal zároveň jeho duchovním učitelem. Vzdal se všech světských radovánek a vzdal se také práva prvorozenectví ve prospěch mladšího bratra Euda Velkého. Své veškeré bohatství rozdal chudým, započal studium kněžství a brzy se stal předním duchovním v Lambertově diecézi a později také biskupem.

V roce 827 byly Hubertovy ostatky přeneseny do chrámu u kláštera v Andin v Ardenách, který byl po něm přejmenován.

Jako hluboce věřící člověk rozdával svou biskupskou mzdu mezi potřebné, byl přísný v dodržování půstu a motliteb a proslavil se svou výmluvností při kázání.

Jako patron lovců začal být uctíván v Belgii, poté v Holandsku a v Německu. Do našich zemí byl jeho kult zaveden v druhé polovině 16. století německou šlechtou, která se tehdy zmocňovala majetků mnohých českých rodů. Před tím však byl u nás jako patron lovu uctíván svatý Eustach, i on totiž spatřil v lesní samotě na vrcholu skály jelena, mezi jehož parohy zářil kříž. Slované jako patronku myslivců také uctívaly Dianu, která je zobrazována na mnohých uměleckých dílech jako ochránkyně zvěře a myslivců.

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině listopadu:

-

Středně staří srnci shazují paroží.

-

Začíná říje jelena siky, probíhá mufloní říje.

-

Přilétá brkoslav severní a káně rousná.

Jezevci a plazi se ukládají k zimnímu spánku.

Na polích kvete hořčice a svazenka setá na „zelené hnojení“.

V lesích probíhá asanace stromů napadených kůrovcem.

Probíhá kontrola oplocenek nových výsadeb stromků a oplocení mladých listnáčů.

Myslivci kontrolují technický stav přezimovacích obůrek.

14.11. Světový den bez aut.

Končí agrotechnický termín aplikace herbicidů do obilovin.

V druhé polovině listopadu:

Začíná období říje kamzíka a jelence viržinského.

Odlétají skřivani.

Na polích je dokončována podzimní orba.

V lesích probíhá natírání stromků repelenty proti okusu.

Koncem listopadu začíná období chrutí divokých prasat.

Vychází časopis Myslivost s novými informacemi z oboru myslivost.

Ing. Jiří Šilha, Ph.D.

Pověřený pracovník pro styk s médii

Českomoravská myslivecká jednota

Jungmannova 25

115 25 Praha 1

e-mail:jiri.silha@centrum.cz

mobil: 604 953 043