Jde o posílení bezpečnosti a udržitelnosti energetiky

Ceny elektřiny a plynu na evropských trzích dramaticky rostou. Investice do infrastruktury stagnují. Přetrvává nedostatek přeshraničních kapacit.

Jednotný unijní trh je v nedohlednu. Konečný zákazník je zajatcem velkým nadnárodních energetických gigantů. Energetické firmy ohlašují rekordní zisky. Pravda, nebo jen mýty? Pomohou nová opatření Evropské unie z 19. září 2007 spasit energetické trhy Evropy. Kdy se koneční zákazníci dočkají levnějších cen energií a spolehlivější dodávky?

V České republice stejně jako v ostatních zemích Evropské unie ceny energií rostou, i když postliberalizační šok v odvětví zaznamenal v prvních dvou letech pokles cen energií pro největší odběratele. Bylo to v době, kdy v České republice existovalo 8 resp. 16 nezávislých elektorenergetických a plynárenských společností, státem vlastněný ČEZ společně s přenosovou soustavou a nezávislý operátor přenosové soustavy (vlastník skladových kapacit) společnost Transgas. Bylo toto rozdělení trhu příčinou poklesu cen energií? A mají tedy bruselští úředníci pravdu, když chtějí zpětně vytvořit nezávislé operátory přenosových* soustav a distribuce?

Pokles cen po otevření trhu s elektřinou byl v České republice skutečně způsoben "konkurencí" na elektroenergetickém trhu. Konečný zákazník si mohl vybírat ze 3-4 nabídek, které obdržel po vyhlášení výběrového řízení. V lepším případě, pokud se jednalo o zákazníka se "správným" odběrovým diagramem a náležitou bonitou, nebylo takové výběrové řízení nutné ani vyhlašovat. Úspěšnost elektroenergetických společností byla měřena získaným počtem zákazníků na úkor konkurence a objemem prodané elektřiny. Ceny se pohybovaly po úrovni celkových nákladů na prodej elektřiny, v některých případech dokonce pod úrovní ceny nakoupené elektřiny. Výsledky hospodaření s velkými zákazníky museli obchodníci před zbytkem společností tajit. Distribuce musela pokrýt ztráty z takových obchodů. Co bylo skutečnou příčinou poklesu cen energií? Podle mého názoru to byla euforie z otevření trhu a přehnaná očekávání od liberalizace na straně dodavatelů i odběratelů. Obchodníci totiž pozapomněli, že nestačí mít jen velké množství zákazníků a rostoucí objem prodejů, ale také nějaký zisk, který zabezpečí návratnost vložených prostředků investorům.

Zásadní změna nastala v době, kdy se o svá práva začali zajímat skuteční vlastníci. Naordinovali obchodníkům novou strategii, zamezili vzájemné konkurenci a definovali nová měřítka a cíle pro obchodníky. Z mého pohledu cíle zcela pochopitelné, které měly zabezpečit návratnost investice. Současně byly vytvořeny podmínky pro zapojení do mezinárodního obchodu s elektřinou a to znamenalo export českých kapacit především na západ od našich hranic a to za mnohem vyšší "evropskou" cenu. S přibližováním k Evropě, růstem ekonomiky, zvýšenou poptávkou po zdrojích při jejich omezených kapacitách, cena šplhala a bude dále minimálně 3-5 let stále šplhat vzhůru (snad již pomalejším tempem). Tento strmý růst cen nepomohla korigovat ani konsolidace sektoru, během které vznikli na elektroenergetickém trhu v České republice tři velcí hráči (skupina ČEZ, skupina E.ON a Pražská energetika) resp. v plynárenství skupina RWE Transgas a částečným podílem skupiny E.ON. Pozitivní dopad konsolidace trhu do ceny pro konečné zákazníky byl negativně ovlivněn opatřeními Evropské unie na podporu rozvoje trhu nejdříve v podobě účetního a manažerského, později právního unbundlingu výrobních kapacit a přenosových/distribučních sítí. Právní unbundling měl miliardové dopady, které se promítly okamžitě do zvýšených provozních, ale i investičních nákladů, které trvale zatíží českou energetiku. Povedou tedy nová unijní opatření k dalšímu zvyšování nákladů, nebo ke zpomalení růstu cen energií resp. k jejich poklesu?

Cíle nových návrhů komisařů Evropské unie je možné shrnout do následujících bodů:

Vlastnický unbundling výrobce a provozovatele přenosové/distribuční*) soustavy, popř. nezávislé provozování distribuční či přenosové sítě třetím subjektem.

Cílem tohoto opatření je zlepšit přístup třetích strany k sítím, vytvořit prostor pro další investice a posílení bezpečnosti dodávky, stejně jako zamezit křížovým dotacím v rámci energetického hodnototvorného řetězce. Navrhovaný systém v sobě však odráží řadu rizik a dalších otázek. Kdo a za jakých podmínek se bude chtít zbavit sítí, jak velké náklady budou spojeny s provedením vlastnického unbundlingu, jak bude stanovena cena při prodeji sítí, bude mít nový provozovatel dostatek zkušeností s provozováním sítí, nepřeváží požadavek na rychlou návratnost investice požadavky spojené s bezpečností soustavy apod. Aby bylo možné všechna rizika alespoň částečně eliminovat, bude nutné posílit pravomoci současných regulačních úřadů (jak také Evropská komise navrhuje). Aby bylo možné efektivně nastavit nové podmínky regulace a dohlížet na činnosti provozovatelů přenosových a distribučních soustav, bude nutné upravit stávající legislativu, připravit nový reporting a zaměstnat další odborníky jak na straně regulačních úřadů, tak na straně regulovaných subjektů.

Ochrana evropského energetického trhu před mimo unijními vlastníky

Cílem tohoto opatření je vytvořit stejné podmínky pro všechny hráče, kteří investují v zemích Evropské unie. Vytvoření stejných podmínek bude splněno, pokud potenciální investor splní např. podmínky vlastnického unbundlingu i v teritoriu, kde to legislativa nevyžaduje. Dle mého názoru se zde jedná o ochranu evropského trhu především před investory z Ruska a nezvyšování další energetické závislosti na této velmoci. Je však jen těžko představitelné, že by se velké ruské energetické společnosti zbavovaly svých lukrativních podnikatelských aktivit jen proto, aby mohly investovat v zemích Evropské unie. Určitě bude mnohem jednodušší investici realizovat přes nějakou méně či více významnou finanční skupinu a dostát takto definovaným podmínkám bez větší újmy.

Usnadnění přeshraničního obchodu s energií

Cílem tohoto opatření je vytvořit podmínky pro efektivnější fungování přeshraničního obchodu a sjednocení energetických trhů. Komise navrhuje zřídit Agenturu pro spolupráci vnitrostátních energetických regulačních orgánů, která by měla pravomoc přijímat závazná rozhodnutí a doplnila by tak systém národních regulačních orgánů. To by mělo zajistit řádné vyřizování přeshraničních případů a umožní to EU vyvinout skutečně evropskou strukturu fungující jakožto jedna síť a tak podporovat rozmanitost a bezpečnost zásobování. Otázkou však zůstává, zda-li je nutné vytvářet novou agenturu, když se regulátoři jednotlivých členských zemí Evropské unie pravidelně formálně i neformálně již řadu let setkávají a problémy řeší společně. Pokud je to pokus o vytvoření jednotného evropského regulátora (což ovšem komisaři odmítají), není to krok správným směrem, protože podmínky fungování energetických trhů jsou v členských zemích EU stále výrazně rozdílné a jejich sladění je téměř nemožné.

Efektivnější národní regulační orgány

Cílem navrhovaného opatření je posílení a zabezpečení nezávislosti národních regulačních orgánů v členských státech. Při navrhovaných změnách z 19. září 2007 je požadavek na posílení regulačních úřadů zcela oprávněný. Ke stávající agendě regulačních úřadů přibude dohled nad nezávislostí nových provozovatelů přenosových/distribučních* sítí, dohled nad podmínkami mimo unijních investorů a splnění podmínek unbundlingu (v případě Ruska asi velmi široká agenda), podpora přeshraničního obchodu atd. Podíváme-li se na nezávislost regulačních úřadů - požadavek opět zcela legitimní. Jak ho ovšem zabezpečit, když regulační úřady čerpají peníze ze státního rozpočtu, klíčové úředníky dosazuje politická reprezentace. Zde bych viděl významnou úlohu úředníků z Bruselu, kteří by měli definovat opatření k zabezpečení nezávislého financování (např. % poplatkem z tržeb regulovaných subjektů), vytvořením nezávislé "dozorčí rady", nebo vytvořením institutu pro nezávislé posuzování připravovaných opatření (Regulatory Impact Assessment). Tato opatření však souvisí s dalšími investicemi do infrastruktury i do získání nových odborníků.

Podpora přeshraniční spolupráce a přeshraničních investic

Cílem navrhovaného opatření je posílení přeshraničního obchodu. Komise navrhuje novou evropskou síť pro provozovatele přenosových*) soustav. Provozovatelé přenosových/distribučních*) soustav v EU by v ní spolupracovali a vyvíjeli společná obchodní a technická pravidla a bezpečnostní normy a plánovali by a koordinovali investice, jichž je třeba na úrovni EU. Tím by se též usnadnil přeshraniční obchod a vytvořily by se vyrovnanější podmínky pro provozovatele. Toto opatření je opět zcela namístě, i když se domnívám, že ČEPS (provozovatel české přenosové soustavy) již v této oblasti mnohé vykonal a hraje prim ve středoevropském regionu. Myslím, že spolupráce na úrovni Evropské unie funguje velmi dobře. Odstranit by se však měly bariéry specifických trhů, jako je např. Itálie, která má však velmi omezené kapacity (otázkou zůstává, zda-li by tyto investice měly být hrazeny ze společného rozpočtu Unie), nebo propojení směrem na Balkán, který skýtá velmi dobré podmínky pro investice do nových zdrojů.

Větší transparentnost

Cílem opatření je zlepšení transparentnosti trhu, pokud jde o provozování sítí a dodávky, zaručí rovný přístup k informacím, učiní transparentnější tvorbu cen, posílí důvěru v trh a přispěje k zamezení manipulace s trhem. Zde si myslím, že Česká republika v ničem nezaostává. Naopak, otevřením elektroenergetické burzy letos v létě byly vytvořeny zcela transparentní podmínky pro obchodování s elektřinou, které zamezily spekulacím o virtuálních aukcích s elektřinou skupiny ČEZ. Otevřenou otázkou, která je již méně transparentní, jsou bilaterální kontrakty.

Posílení solidarity

Cílem navrhovaného opatření je větší zapojení členských států do spolupráce v případě ohrožení elektroenergetické soustavy. Riziko výpadku soustavy stále roste a je způsobeno nevyváženou poptávkou a nabídkou v místě spotřeby, využíváním nestabilních zdrojů (větrná energie), extrémními výkyvy počasí (velká horka a nemožnost chlazení jaderných zdrojů) a samozřejmě kvalitou sítí. Mezinárodní spolupráce tady hraje významnou roli. O výpadku elektřiny jsme se mohli přesvědčit i v České republice. Chybělo jen několik málo minut a Česká republika se mohla vyskytnout potmě jako např. Itálie. Pracovníci ČEPS však tuto situaci bezchybně zvládli. Spolupráce v této oblasti bude narůstat a bude vyžadovat další finanční prostředky.

Charta spotřebitelů energie

Cílem tohoto opatření by mělo být zjednodušení orientace odběratelů elektřiny v legislativě, tarifech, možnosti změny dodavatele apod. Z mého pohledu by zde větší roli měli hrát samotní dodavatelé energií, kteří budou bojovat o udržení a získání zákazníků.

Co však přinesou fakticky všechna navržená opatření konečnému zákazníkovi? Bude to nižší cena, větší kvalita, spolehlivost a bezpečnost dodávky? Domnívám se, že navrhovaná opatření mohou vést a pravděpodobně povedou k posílení bezpečnosti a udržitelnosti energetiky. Naopak cena energií poroste, a to minimálně v horizontu 3-5 let (nutné investice do nových zdrojů, nová opatření Evropské unie, růst ekonomiky a poptávky...), a to až o 30-40 %, což konečného zákazníka asi moc nepotěší.