Projekt EU „STOVE“
29. 11. 2007 | ÚZPI
O testování alternativních metod ošetřování osiva.
U zeleniny se zárodky bakteriálních a houbových nemocí často skrývají už v osivu. V případě konvenčního semenářství je proto zvykem osivo preventivně chemicky ošetřovat, což je postup, který se nazývá moření. V ekologickém zemědělství lze však od roku 2004 používat pouze ekologicky produkované osivo, v jehož případě je chemické moření zakázáno. Výrobci osiva tak dostali nelehký úkol, musí nalézt alternativy. Jelikož je u ekologicky pěstované zeleniny k dispozici beztak velice málo prostředků pro boj s nemocemi, hraje kvalita semen rozhodující roli.
V rámci projektu EU "STOVE" ("Seed Treatments for Organic Vegetable Production"), který koordinoval Spolkový úřad pro biologické zemědělství a lesnictví (BBA), byly testovány různé alternativní metody ošetřování osiva. Projektoví partneři z Itálie, Švédska, Nizozemí, Velké Británie a Německa podrobili výzkumu celkem 6 různých zeleninových kultur a původců jejich hlavních onemocnění. Jednalo se o:
Hostitel – Škodlivý zárodek
Mrkev – Alternaria dauci/radicina a Xanthomonas hortorum
Zelí – Alternaria brassicicola a A. campestris
Fazole – Colletotrichum lindemuthianum
Hrách – Ascochyta pisi
Polní salát – Phoma valerianellae
Petržel – Septoria petroselini
Testovalo se nejen pomocí tří fyzikálních metod - moření elektrony, ošetření horkou vodou a ošetření vlhkým a horkým vzduchem, ale i pomocí biologických prostředků na bázi mikroorganizmů, rostlinných extraktů a běžně dostupných posilujících prostředků pro rostliny. Pro porovnání byla také využita chemicky ošetřená příslušná dávka osiva (thiram).
Povzbudivé výsledky pokusů ve skleníku a na poli ukazují, že pro většinu zeleninových onemocnění, jejichž zárodky se nacházejí v osivu, existují metody ošetření osiva, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Podle pana dr. Eckharda Kocha z Institutu biologické ochrany rostlin při BBA mají tyto metody obdobné účinky jako chemické ošetření. Počet infikovaných rostlin se podařilo zřetelně snížit především u houbových zárodků, jak uvedla jeho kolegyně, dr. Annegret Schmittová.
U bakteriálních onemocnění byla situace poněkud komplikovanější. Podle slov dvojice koordinátorů z německého města Darmstadt bylo nejlepších výsledků dosaženo fyzikálními metodami, jako jsou vlhký a horký vzduch, ošetření horkou vodou popř. moření elektrony. V
případě posledně uvedené metody se elektrony v osivu rovnoměrně rozloží na vrchní slupce semen. Tím se vyvolají fyzikální, chemické a biologické procesy, které zahubí původce nemocí na slupce semene, resp. těsně pod jejím povrchem. „U této metody je ale důležité, aby parametry, jako jsou vlhkost vzduchu, teplota nebo intenzita elektronů, byly optimálně nastaveny pro jednotlivé speciální kultury,“ uvedl dr. Koch.
Jako nepříliš efektivní se v rámci zkušebních podmínek ukázalo ošetření chemickými prostředky, mezi které patří antagonistické mikroorganizmy a prostředky na bázi přírodních látek (tymiánový olej). Na rozmyšlenou však paní dr. Schmittová uvedla, že „byly použity velice silně infikované dávky osiva, které by firma produkující osiva nikdy nedodávala.“
Proto není vyloučené, že „mírná“ biologie by za normálních podmínek zcela přispívala k ochraně rostlin. Další možností se synergickým dopadem je kombinace biologických prostředků a jedné z fyzikálních metod. Tímto způsobem bylo dosaženo částečně lepších
výsledků než v případě daného jednotlivého ošetření. Ve prospěch vitality osiva se doporučuje snížení intenzity, neboť u ošetření horkou vodou atd. jsou semena stresována.
Současně však mohou fyzikální metody napomoci k dodatečné ochraně rostlin před půdními patogeny, říká dr. Annegret Schmidtová. Prognóza dr. Kocha je, že výsledky jsou celkově povzbuzující a mohou zajímat nejen ekologické zemědělce.
Projekt „STOVE“ ukázal, že pro většinu zeleninových onemocnění, jejichž zárodky se nacházejí v osivu, existují efektivní nechemické metody ošetření semen, z nichž část by se již dala použít v praxi.
Zdroj: ÚZPI, 29. 11. 2007
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 14.12.2025 04:32
