Konference o klimatu na Bali vstupuje do rozhodující fáze

Spojené státy a jejich spojenci zřejmě zmaří snahy o to, aby součástí závěrečného dokumentu shrnujícího výstupy klimatické konference OSN v Indonésii, byly konkrétní cíle na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020. Dokument, který by mohl být přijat před koncem konference 14. prosince, bude proto spíše jakousi "cestovní mapou", jež má formulovat harmonogram pro dosažení dohody ohledně boje proti změnám klimatu do roku 2009.

Dohodu podle očekávání neulehčují ani zástupci rozvojových států, především Číny. Ta svůj souhlas se společným dokumentem, respektive rezolucí a svým zapojením do boje proti změnám klimatu podmiňuje dohodou o tom, že vyspělé státy budou rozvojovým zemím přispívat na adaptační mechanismy, které mají usnadnit dopady klimatických změn. ČTK to dnes řekl člen české delegace na Bali, ředitel odboru změny klimatu Ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický. Podle něj nyní vrcholí jednání expertů před rozhovory na ministerské úrovni, jež začnou ve velkém ve středu, kdy budou padat zásadní rozhodnutí.

Experti tvrdí, že předejít nejhorším dopadům klimatických změn bude od rozvinutých zemí vyžadovat do roku 2020 snížit emise o 25 až 40 procent oproti úrovni z roku 1990. Tento požadavek je součástí čtyřstránkového návrhu, který ke schválení připravili delegáti z Indonésie, Austrálie a Jihoafrické republiky. S redukčním závazkem 30 procent do roku 2020 však zatím předběžně souhlasily pouze Evropská unie a Norsko.

Spojené státy, které patří k největším znečišťovatelům ovzduší, Kanada a Japonsko však už daly najevo, že budou proti zahrnutí tohoto příslibu do závěrečného dokumentu. Zástupce USA na baliské konferenci Harlan Watson prohlásil, že Spojené státy předloží do poloviny příštího roku svůj vlastní plán. "Nejsme na to teď připraveni. Pracujeme na našem vlastním příspěvku," prohlásil. Podle agentury AP však stále ještě někteří delegáti doufají, že se do závěrečné dohody bod o konkrétním snížení emisí podaří vpašovat.

Podle Zámyslického však většina zemí nepředpokládá, že by nyní USA přijaly konkrétní čísla, ale čeká od nich to, "že budou diskutovat o svých budoucích závazcích".

Dohodu komplikuje i postoj rozvojových zemí, především Číny, které Kjótský protokol nenutil k žádným cílům ohledně redukcí emisí. Podle posledních studií se budou celkové výdaje na opatření v rámci ochrany světového klimatu pohybovat do roku 2030 na úrovni 0,3 až 0,5 světového HDP. Roční výdaje na adaptaci v rozvojových zemích mají přitom dosáhnout obrovských částek - 40 až 50 miliard dolarů.

Podle Zámyslického dnes dala Čína na konferenci najevo, že je ochotná o svém příspěvku k boji proti klimatu diskutovat, ale před tím chce dohodu, že rozvinuté státy budou jí a ostatním rozvojovým zemím přispívat na transfery technologií a na adaptační mechanismy.

Co se vlastního programu české delegace na jednání týče, česká strana už podle Zámyslického jednala například s Novým Zélandem o flexibilních mechanismech Kjótského protokolu. ČR totiž od roku 1990 snížila o 26 procent své emise skleníkových plynů, přičemž Kjótský protokol nás zavazuje k osmiprocentnímu snížení. Proto může Česko jednat o odprodeji části ze zbylých 18 procent svého přebytku emisních redukcí. Ministr Martin Bursík, který českou delegaci vede, prý nyní plánuje ještě jednání s Japonskem a Španělskem.

Zásadní výstupy konference na Bali rozhodně nečeká přední český klimatolog a jediný český zástupce v Mezivládním panelu pro klimatické změny (IPCC) Jan Pretel. Podle jeho dnešního vyjádření pro ČTK je shoda o požadavku na snížení emisí o 25 až 40 procent do roku 2020 jen zbožným přáním.

Především také proto, že Evropská unie, která tento závazek podporuje, snížila od roku 1990 emise o pouhých 1,5 procenta. "Podle mě pokud ten, kdo to (zásadní snížení emisí) prosazuje, s tím má sám problémy, tak to velkou šanci nemá".

Podle Pretela by mohl být přelomovým rokem na poli boje proti změnám klimatu zřejmě až rok 2009. Mezinárodní společenství doufá, že by v tomto roce mohlo dojít v Kodani ke schválení nového dokumentu, který by nahradil Kjótský protokol. Podle Pretela by mohlo hrát důležitou roli také to, že v Bílém domě zasedne nový prezident, který by mohl pootočit kormidlem v současném americkém přístupu k ochraně životního prostředí.