Perníkář: Ochranná známka perníku je pro nás zodpovědnost

Po téměř čtyřech letech snažení mohou ode dneška výrobci perníku používat chráněné zeměpisné označení Pardubický perník. Pardubice by díky zdobenému perníku mohly být v Evropě o něco víc známější. Výrobky místních perníkářů členské státy EU uznaly jako ojedinělý a tradiční výrobek. Právo na chráněné zeměpisné označení Pardubický perník však také firmy povede k větší zodpovědnosti, řekl ČTK předseda Sdružení pardubického perníku Josef Novotný. "Už jenom proto, že výrobek bude uznávaný a jedinečný po celé Evropě, musíme se snažit, abychom mu to nepokazili," řekl Novotný s tím, že první žádost o certifikaci pardubické pochoutky byla odeslána v červnu 2004.

Podle Daniely Velebové z Úřadu pro průmyslové vlastnictví vyplývají z uděleného certifikátu pro pardubické perníkáře nejen práva, ale také povinnosti, zejména v udržování kvality výrobku.

V Pardubicích peče perník šest firem, z toho čtyři vyrábí ručně zdobený perník, zbylé dodávají pomocí strojní technologie plněný perník. Certifikát by měl podnikatelům pomoci odlišit se od napodobenin jiných firem. "Stačí se před Vánocemi projít po supermarketu, kopií třeba z Polska nebo Německa tam bude dost. Kvalitou jsou ale nesrovnatelně horší," řekl Novotný.

V minulosti se také v Polsku objevovaly výrobky s označením Pardubický perník, pocházely však od místních firem. První náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek dnes odeslal polskému velvyslanci v České republice Andrzeji Zaluckému dopis, aby Polsko zajistilo dodržování ochranné značky. "Pokud někdo bude vyrábět napodobeninu Pardubického perníku, vystavuje se riziku žaloby ze strany pardubických perníkářů," řekl Línek.

Pardubický perník získal renomé na přelomu 19. a 20. století. Za První republiky byly místní firmy patrně největšími producenty v zemi a zaměstnávaly 2000 lidí. Perník se již tehdy pekl tak, jak jej konzumenti znají dnes. "Výroba perníku vyžadovala kvalitní mouku, dávalo se do něj více cukru, a už ne tolik medu. Pardubicko bylo oblastí cukrovarů a mlýnů. Snad proto Pardubice patřily mezi největší výrobce v zemi," řekl ČTK ředitel Východočeského muzea v Pardubicích František Šebek.

Chráněné zeměpisné označení získaly v Česku také například hořické trubičky, karlovarský suchar, štramberské uši, žatecký chmel, český kmín a chodské pivo. Naopak šance karlovarských a mariánskolázeňských oplatek na získání se opět vzdálily kvůli námitkám Němců. Česko má však z unijních nováčků nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských výrobků.