Geneticky upravené brambory: Jíst ano, pěstovat ne
3. 3. 2008 | Aktuálně.cz
Již v příštím roce by mohli čeští zemědělci sklízet geneticky modifikované brambory obsahující kvalitnější, a tedy i pro lidský organismus vhodnější škrob.
Že by to rozšířilo zároveň podnikatelské možnosti našich producentů brambor, potvrzují přitom všichni odborníci, mimo jiné i předseda Ústředního bramborářského svazu František Novák.
Blokáda z unie
Uvedení těchto brambor s názvem Amflora na trh ovšem přes pozitivní výsledky povinných polních pokusů v současné době blokuje jeden jediný člověk, komisař EU pro životní prostředí Stavros Dimas.
Více o bramborech Amflora:
Modifikovanou odrůdu Amflora vyvinula německá společnost BASF jakodruh bramboru, který je vhodný pro průmyslové i potravinářské využití.
Narozdíl od klasické brambory obsahuje ve škrobových složkách tři čtvrtiny amylopektinu a čtvrtinu amylázy
Amflora prvního typu obsahuje pouze amylopektin a je tedy vhodnou surovinou mimo jiné pro papírenský a textilní průmysl.
Amflora druhého typu obsahuje ve škrobu čistou amylázu, což je optimální pro produkci biodegradovatelných plastů a pro potravinářství.
Smažené potraviny obalené tímto škrobem pak nasáknou méně tuku.
Oba typy jsou kromě toho odolné proti plísním.
Samotná Evropská Komise přitom podle Marie Čeřovské z ministerstva zemědělství schválila uvedení brambor Amflora na evropský trh ke krmným a potravinářským účelům již v loňském roce. Zhruba půl roku ale čeká na podpis komisaře Stavrose.
"Tento komisař bohužel neslyší na vědecké argumenty, jeho názory se neopírají o skutečné poznání, ale jsou jen neustálým opakováním agitačních hesel," komentuje jeho postoj Jaroslav Drobník, profesor katedry mikrobiologie a genetiky Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy.
Podle Čeřovské nicméně brambory Amflora doporučil k uvedení na trh také EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), takže komisař Dimas odkládat svůj podpis donekonečna nemůže.
Pokud ovšem k podpisu dojde, nastane zřejmě paradoxní situace.
Unijní doporučení
Stejnou odrůdu brambor totiž doporučila Evropská Komise také pro pěstování v zemích EU, toto rozhodnutí ale nepodpořila únorová rada ministrů členských zemí Unie.
Díky tomu se podle všeho proces povolení pěstování geneticky upravených brambor v unii protáhne a nastane tak situace, kdy sice bude možné po podpisu Dimase uvedenou odrůdu v Evropě konzumovat, ale ne pěstovat.
Všechny výše uvedené vlastnosti (v boxu) jak pro průmyslové, tak pro potravinářské využití pozitivní, kritizují ochránci přírody v čele s organizací Greenpeace.
Podle nich by mohla konzumace těchto brambor mimo jiné vést k odolnosti lidí vůči některým antibiotikům.
To je ovšem podle Drobníka "laciný a dávno vědecky (například EFSA) vyvrácený argument".
I kdyby ale ekologičtí aktivisté nevěřili vědcům z EFSA, existují podle profesora obecně platné principy nesouvisející s genetickými brambory.
"Každý mikrobiolog ví, že přenos genů z rostlin na bakterie dosud nikdo neprokázal. Každý odborník ví navíc, že v gramu půdy jsou statisíce bakterií odolné (rezistentní) na kanamycin, neomycin a podobná aminoglykosidová antibiotika. Takže obávat se rizik rezistence na antibiotika je zcela bezpředmětné," zdůrazňuje Drobník.
Zdroj: Aktuálně.cz, 3. 3. 2008
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 14.12.2025 10:19
