K udržení produkce kmínu v Česku má pomoci ochranná známka

Udržet v tuzemsku tradiční pěstování kmínu má pomoci chráněné zeměpisné označení Český kmín, které pro tuto plodinu v unii nedávno získali domácí pěstitelé. Uspěli díky tomu, že prokázali vysokou kvalitu tohoto koření z českých polí. Novinářům to dnes řekl předseda jejich sdružení Josef Kameník. Plodina se ale v posledních letech příliš nevyplácela, farmáři nyní podstatně více vydělávají na obilí a řepce. "Čekáme, že se nyní český kmín v rámci Evropské unie neztratí," řekl Kameník. Tuzemské koření podle něj uspělo především díky vysokému obsahu kvalitních silic.

Sdružení Český kmín, které zastupuje přes pět desítek pěstitelů, usilovalo o ochrannou značku několik let. Na začátku letošního února skončila lhůta, v níž mohly být v EU proti jejímu udělení podány připomínky. "Bylo nám oznámeno, že žádné připomínky nedošly," konstatoval Kameník.

Zkušení pěstitelé podle něj dokážou splnit podmínky pro udělení značky. Obtížnější bude dostat kvalitní tuzemský kmín ke spotřebitelům. "Budeme mít značku, ale obchodníci to můžou převálcovat," podotkl. Dobré koření například smíchají s méně hodnotným. Dodal, že většina kořenářských podniků v Česku má zahraniční majitele.

Rozloha českých polí s kmínem v posledních letech klesala kvůli nízkým výkupním cenám. Zatímco v roce 1996 tato plodina zabírala přes 8000 hektarů, předloni to bylo jen asi 1600 hektarů. Tehdy dostávali pěstitelé za kilogram nejvýše 24 korun; v roce 2001 to byl více než dvojnásobek. Aby se jim to vyplatilo, potřebují prý dostat alespoň 40 korun za kilogram.

Podle ministerstva zemědělství je kmín stále důležitou položkou českého zahraničního obchodu s kořením. Na domácím trhu konkurují hlavně Poláci a Rakušané. Naopak český kmín se vyváží hlavně na Slovensko, své odběratele má i v Nizozemí, na Ukrajině a v Maďarsku.

Letitou tradici má pěstování kmínu na Vysočině, a to hlavně na Havlíčkobrodsku, protože v tomto okrese - v České Bělé a Keřkově - působili šlechtitelé kmínu. Zemědělské družstvo v Malči se pěstováním kmínu zabývá přes 30 let. Mívalo i 300 hektarů, nyní udržuje 45 hektarů. Minulou sklizeň prodalo se ztrátou. "Nyní předpokládáme, že kvůli poklesu ploch by rok, dva, mohla být cena lepší," odhadl předseda Vít Šimon.

Kmín je dvouletá plodina, v českých zemích se na polích začala objevovat kolem roku 1850. "Někde se sbírá na loukách. Naši rodiče a prarodiče to dělali běžně," podotkl Kameník. Kvůli malé rozloze polí se obtížně shánějí postřiky proti plevelům a škůdcům. Na pěstování kmínu ale není třeba mít speciální techniku, sklízí se obilným kombajnem.

Chráněné zeměpisné označení získaly v Česku také například hořické trubičky, karlovarský suchar, štramberské uši, žatecký chmel, chodské pivo a pardubický perník.