Summit EU se dohodl na boji s klimatem jen obecně, panují rozpory

Šéfové vlád zemí Evropské unie se v noci na dnešek jen v obecné rovině dohodli na boji s klimatickými změnami. Žádné konkrétnější závazky ale summit nepřinesl. Výsledek se do značné míry shoduje s vrcholnou schůzkou, která se odehrála loni v březnu a na níž se unie zavázala, že do roku 2020 se podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie zvýší na 20 procent a emise skleníkových plynů klesnou o pětinu.

Nadále však panují rozpory u celé řady věcí, mimo jiné u aukčního systému, jehož prostřednictvím by si podniky měly kupovat emisní povolenky, které jim dovolí vypouštět do ovzduší oxid uhličitý. Německá kancléřka Angela Merkelová podle českého premiéra Mirka Topolánka zpochybnila datum, z něhož by unie měla vycházet při jednotlivých výpočtech, které mimo jiné určují, o kolik by měl jednotlivý stát snížit emise skleníkových plynů do roku 2020.

Zatímco Evropská komise navrhuje, že by se při výpočtech mělo vycházet z roku 2005, Merkelová navrhla rok 1990. "Angela Merkelová otevřela překvapivě věc, o které si všichni mysleli, že už je uzavřená," řekl novinářům Topolánek.

Němci navrhovaný postup by byl daleko výhodnější pro nové členské země, včetně České republiky. Těm se totiž daří od počátku 90. let snižovat emise daleko úspěšněji než "starým" členským zemím EU, mimo jiné kvůli částečnému útlumu neefektivní průmyslové výroby. Pokud by unie vycházela ze staršího data, dopad opatření boje s klimatickými změnami by byl na ekonomiky unijních nováčků daleko menší.

"Země staré evropské patnáctky zvýšily emise CO2 o 3,7 procenta, zatímco deset nových zemí snížilo ve stejném období emise o 26 procent," dodal český premiér.

Není to ovšem jediný problém. Podle návrhu Evropské komise by si například producenti elektřiny měli kupovat 100 procent povolenek už od roku 2013, což se nelíbí Čechům a dalším státům, jejichž průmysl je z velké části závislý na uhlí. Česká vláda bude při jednání o takzvaném energetickém balíčku prosazovat, aby prodej energetických emisních povolenek v aukcích nabíhal mezi roky 2013 až 2020 jen postupně.

Spory však panují i kolem povolenek pro takzvané energeticky náročné provozy. Ty by měly mít určité úlevy. Zatím však není vůbec jasné, jaké podniky mezi ně budou spadat a jak budou úlevy vypadat. Hovoří se mimo jiné o ocelárnách, cementárnách či hliníkárnách. "U nás ocelářství, cementárny, sklárny, keramika tvoří podstatnou část naší ekonomiky. Bylo by samozřejmě nešťastné, pokud by ta opatření, která se plánují, vedla k odchodu tohoto průmyslu do neevropských zemí," vyjádřil vicepremiér Alexandr Vondra největší obavy států, kde průmysl tvoří značnou část HDP.

Jedním z mála závěrů je podle diplomatů dohoda na "jízdním řádu" boje s klimatickými změnami. Slovinský premiér Janez Janša podle agentury APA uvedl, že se země EU na detailnějších opatřeních shodnou letos v prosinci. "Nejpozději v prvních měsících roku 2009" by měl tento balíček schválit také Evropský parlament, uvedl Janša. V červnu by se měly členské státy EU dohodnout i na liberalizaci energetického trhu.

To potvrdil i Topolánek. Podle něj se buď státy na takzvaném energetickém a klimatickém balíčku dohodnou do konce roku, nebo se diskuse "přelije" i do roku příštího, především do prvního pololetí, kdy budou Evropské unii předsedat Češi. "Je zcela evidentní, že ten balíček dozná ještě poměrně značných změn. Ty připomínky byly od mnoha zemí," doplnil ministerský předseda.