Zemědělství potřebuje výzkum

Zejména věda a výzkum budou v následujících letech posilovat konkurenceschopnost našeho zemědělství. I proto bude třeba zvýšit spolupráci výzkumu s uživateli jeho výstupů v praxi. Významným úkolem pro vědu a výzkum v dalších deseti až dvaceti letech bude podle náměstka ministra zemědělství pro vodní hospodářství, vědu a výzkum Karla Turečka také otázka potravinové bezpečnosti.

Ta je, jak uvedl, stejně důležitá jako energetická soběstačnost. Uvedl to server Agroweb. Je to oblast, kterou si Česká republika musí zachovat a nemůže ji předat nějaké neviditelné ruce trhu, říká Tureček. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba poukazuje na světový růst poptávky po potravinách. Přitom pro jejich produkci potřebnou k tomu, aby se svět nakrmil , bude chybět půda. Bude tedy nutné intenzifikovat výrobu a tomu přizpůsobit i výzkum. Je to zkrátka jinak, než říká společná zemědělská politika Evropské unie, konstatoval Veleba. Velkým problémem podle něj bude změna klimatu doprovázená nedostatkem vody. Zemědělství bude proto potřebovat plodiny odolné vůči suchu, konstatoval.

Další náměty pro aplikovaný výzkum přinášejí biopaliva. V USA projednává kongres návrh na sedminásobné zvýšení výroby biopaliv do roku 2020. Na druhé straně se ozývají varovné hlasy, které upozorňují, že biopaliva první generace konkurují v surovinách potravinám. Podle Veleby bude proto třeba vypracovat vědeckou analýzu koexistence potravin a biopaliv. Z ní by mělo být jasné, kolik surovin se pro potraviny a biopaliva bude na půdě, kterou máme k dispozici, pěstovat. Evropská unie chce mít v roce 2020 v pohonných hmotách deset procent biopaliv. To představuje 17,5 mil. ha půdy. Situaci komplikuje i zdražení obilí. Prezidentovi Agrární komory se také nelíbí, že zemědělství začínají chybět kvalifikované pracovní síly a management. Bude třeba změnit agrární školství, zabývat se motivačními a sociologickými programy apod., upozornil.