Reuters: Brambory slaví po celém světě comeback

Tak jak ceny rýže a obilí stoupají, prosté brambory - dlouho vysmívané a zavrhované jako nudná hlíza, po jejíž konzumaci se tloustne - přicházejí znovu ke cti jako výživná plodina, která by mohla levně nasytit stále hladovější svět. Brambory, které pocházejí z Peru, lze pěstovat téměř v jakékoliv nadmořské výšce a v jakémkoliv klimatu: od holých, chladných svahů And po tropické roviny Asie. Potřebují jen velmi málo vody, dozrávají v pouhých 50 dnech a plodí dvakrát až čtyřikrát více potravy na hektar než pšenice nebo rýže, píše agentura Reuters.

"Ekonomické šoky ohrožující zásoby potravin jsou velice reálným nebezpečím, což znamená potenciální možnost, že nastane situace, kdy k nasycení světa nebude dost jídla," konstatuje ředitelka Mezinárodního bramborářského centra (IPC) v peruánské Limě Pamela Andersonová.

IPC je významným výzkumným pracovištěm a světovým informačním centrem, které se zabývá problémy genetiky, šlechtění a fytopatologie této plodiny. Brambory jsou potenciálním protilékem na hlad zaviněný například vyššími cenami potravin, růstem počtu obyvatel o jednu miliardu během jediného desetiletí, rostoucími náklady na hnojiva a pohonné hmoty.

U vědomí toho Organizace spojených národů vyhlásila rok 2008 Mezinárodním rokem brambor a tuto plodinu označila za "skrytý poklad". Také vlády berou tyto hlízy a milost. Peruánští vůdcové, znepokojení zdvojnásobením ceny pšenice v loňském roce, začali nabádat pekaře, aby k pečení chleba používali bramborovou mouku. Bramborový chléb dostávají školáci, vězňové a příslušníci ozbrojených sil v naději, že se tento trend uchytí.

Ačkoliv se brambory objevily v Peru už před 8000 lety nedaleko jezera Titicaca, jedí Peruánci méně brambor než Evropané. Nejvíce na světě se jich zkonzumuje v Bělorusku, kde jich na každého obyvatele připadá v průměru 171 kilogramů ročně.

Indie se dala slyšet, že chce v příštích pěti až deseti letech dvojnásobit produkci brambor. Čína, velký konzument rýže, který v minulosti trpěl ničivými hladomory, se stala čelným světovým pěstitelem této plodiny. V subsaharské Africe se nyní pěstování brambor šíří rychleji než pěstování kterékoliv jiné plodiny.

Někteří spotřebitelé přecházejí na brambory. V pobaltském Lotyšsku prudký nárůst cen způsobil v lednu a únoru pokles prodeje chleba o deset až 15 procent, zatímco spotřebitelé nakupovali o 20 procent více brambor.

Nejvíce brambor se teď sází v rozvojovém světě a díky růstu jejich spotřeby mají chudí farmáři příležitost vydělat si více peněz. Brambory jsou teď po pšenici a rýži třetí nejdůležitější potravinářskou plodinou na světě. Hojně pěstovaná kukuřice slouží především jako krmivo pro dobytek.

Existuje na 5000 odrůd brambor. Jejich barva se pohybuje od alabastrově bílé po jasně žlutou a temně purpurovou, mají nesčetně mnoho tvarů, struktur a velikostí. Jsou významným zdrojem složených uhlovodanů, z nichž se energie uvolňuje pomalu, a pokud nejsou omaštěny máslem, obsahují ve srovnání s pšenicí jen pět procent tuku. Jsou-li vařené, mají podle IPC v porovnání s chlebem jen čtvrtinu kalorií, obsahují více proteinů než kukuřice a téměř dvakrát víc vápníku. Jsou také cenným zdrojem vitaminu C, železa, zinku a draslíku.

Jedním z faktorů přispívajících k tomu, že brambory zůstávají cenově dostupné, je skutečnost, že na rozdíl od pšenice nejsou globální komoditou, takže nejsou vhodné pro spekulativní investice.